Amélie z Montmartru

Amélie z Montmartru je obrovsky zajímavý a milý film. Sálá z něj radost ze života, pohoda, barevnost a hravost. K tomu je tu laskavý humor (navíc pár hodně dobrých fórů), krásná hudba a samozřejmě opravdu kouzelná hlavní představitelka Audrey Tautou (Amélie mě sice už ke konci krapet vytáčela tou svojí ostýchavostí, ale budiž jí to odpuštěno ;-)). Původně jsem přemýšlel o silných 4*, ale jednak se filmů jako je Amélie rodí v dnešní době jak šafránu a druhak se mi nestává moc často, abych měl ze zhlédnutí snímku tak neobyčejně pozitivní pocit a dobrou náladu, takže to bude nakonec za 5* (a někdy si rád projekci zopakuju). "Manžel pracoval v pojišťovně Beruška. Lidi vykládali, že spal se svou sekretářkou. Vyzkoušeli kdejaký hotel. Ale jen ty nejlepší! Protože ta mrcha byla sice rozhoďnožka, ale spala v hedvábí. A tak manžel začal brát z pokladny. Nejdřív trošku a pak padesát miliónů." Zajímavý komentář: Enšpígl (01.10.2009)

Další z řad filmů pro který není počet hvězdiček dostatečný. Je to takový filmový lék na deprese a "blbou náladu" Tenhle film je ibuprofen mezi filmy. Kamera Vám vyléči oči , scénář a režie Vám vyléčí duši a myšlení . Humorné scény Vám vyladí úsměv a hudba Yanna Tiersena Vám opraví sluch . A kukadla Audrey Tautou ---ty jsou navíc . (25.06.2006)

Tohle se prostě neomrzí.. mmmmmmmmmmmm.. stačí ochutnat!! Tolik symbolů, tolik odboček, tolik nápadů, tolik zvratů, tolik kudrlinek, tolik citu pro atmosféru. Tvůrci se dokonale vyřádili, nabídli neuvěřitelně pestrou paletu zvuků, nálad, barev a emocí. Amélie byla svého času naprostý úkaz, okouzlila i mainstreamové diváky, kritiku dostala do kolen a zabrala čestné místo v kdejakých diváckých anketách. A vítěz MFF v Karlových Varech spolehlivě chutná i po letech. Zasněná servírka se rozhodla konat dobro i rozdat pár výchovných lekcí (třeba jistému zelináři). Režisér Jean-Pierre Jeunet u toho drží to neuvěřitelné tempo vyprávění, hudební skladatel Yann Tiersen jednoduše kouzlí. Ničím neohraničitelná fantazie bude mít pokaždé zelenou. Zázraky se dějí. (07.12.2005)

Výborně a originálně natočený příběh mladé Amélie, která v dětství přišla o matku a jako dospívající dívka se snaží měnit k lepšímu životy lidí kolem sebe. Pracuje v kavárně a v jejím okolí se pohybuje spousta zajímavých, excentrických a podivných postaviček. Od jejího do sebe uzavřeného otce, přes sebevražednou rybičku, simulantskou kolegyni, šíleného žárlivce, který si nahrává na magneťák každou drobnost, až po mladého muže, který vlepuje do alba nepovedené fotografie náhodných lidí. Amélie, která se stará o životy ostatních, sama zapomíná na svůj vlastní a jednoho dne se rozhodne udělat samotě přítrž. Film Jean - Pierre Jeuneta, který kdysi začínal jako režisér videoklipů a reklam, nám ukazuje Améliin příběh tak poutavým způsobem, že to bere dech. Snímek je podbarven krásnou hudbou, která mu dodává lesk. Je to pohled na svět jakoby dětskýma očima a mně se ten roztomile barevný, veselý a zároveň smutný pohled líbil. (10.08.2010)

"Amélie zhluboka dýchá. Život se jí zdá tak krásný. Až jí prodchne touha pomáhat celému lidstvu." To je tak hezký. Já chci taky pomáhat. Ovšem nikoli Amélii. Ta je plná náznaků a ty já neumím rozpoznat. Kdyby si mě vybrala za partnera, tak bych si toho ani nevšiml. Stejně jako jsem dosud nezaznamenal, že i artyčok má srdce. Teď už to vím. A taky vím, že když budu chtít pohladit na duši, tak si stačí pustit Amélii a přeskočit úvodní představováni všech obyvatel Francie a přilehlýho okolí. A pokud někdo potřebuje doprovod trpaslíka na cestě kolem světa, tak se mi neváhejte ozvat. Jsem levnej. (05.04.2022)