Lajka

Zdar fantazii! V každém směru originální je nový film Aurela Klimta, animovaný převážně klasickou technikou. Klobouk dolů, protože hlavně technická stránka filmu je opravdu impozantní. Přestože vtípky cílené snad více na rodiče, než děti, občas balancovaly na hraně vkusu, v sále se bavili všichni bez rozdílu. Některé narážky a pointy naopak trefily do černého. Rozpaky budí i některé písně. Celkově ale prima filmík pro celou rodinu. Všichni její členové se budou mít při sledování Lajky filmově. Woo. (02.07.2018)

Pro mě osobně bohužel spíše zklamání. Na Lajku jsem se hodně těšil od chvíle, kdy jsem viděl na ulici plakát (už ani nepamatuji, kdy mě naposledy nějaký film dostal do kina na základě svého plakátu), protože mě nadchnul námět o prvním zvířeti ve vesmíru, jakož i výtvarné zpracování (Klimtovo Fimfárum mám strašně rád). Film má určitě celou řadu pozitiv - již zmiňovaná výtvarná stránka je podle mě prostě úžasná, líbilo se mi namluvení všech postav, kvalitní sound design, jakož i to, že se tam vyskytuje azbuka, a občas je to vtipné (byť spoustu vtipů nemohou děti pochopit, což mě spolu s 85 minutovou stopáží přivádí k otázce, zda je Lajka skutečně primárně určena dětským divákům, protože je podle mě pro ně prostě moc dlouhá). První zklamání se ale dostavilo už ve chvíli, kdy jsem zjistil, že je to muzikál (což jsem předem nevěděl) a že je většina písniček strašně pitomá, a druhé v momentě, kdy jsem si musel přiznat, že se u toho docela nudím. Navíc mi tam trochu vadilo překrucování historie - je úplně v pohodě, že Lajka místo smrti na palubě Sputniku 2 přistane na palubě osídlené exotickými tvory a ještě si s sebou vezme svoje štěňata - to se mi právě na tom filmu líbí a to byl ten moment, kvůli kterému jsem to hlavně chtěl vidět - ale moc mi nesedlo to, jak jsou zde vykresleny lidské postavy sovětských vědců a kosmonautů a obecně faktografický kontext, do něhož je děj zasazen - myslím, že větší věrnost realitě by filmu nijak neublížila, naopak. Během projekce jsem navíc neměl pocit, že by se dětské publikum v kině nějak extra bavilo - neslyšel jsem je snad jedinkrát se zasmát (zato se tam vedle mě nějaký týpek permanentně chechtal fórům typu srp a kladivo na palubě kosmické lodi, což je přesně ten typ humoru, který nemají děti šanci pobrat). Za mě tedy bohužel ve výsledku spíše velice rezervovaný dojem - kdyby to bylo bez těch písniček a více se to drželo faktů, asi by se mi to líbilo víc. (07.01.2018)

Nesmyslný paskvil. Je mi záhadou, pro koho má být film určen - pro dospělé diváky je příběh příliš infantilní a plochý, pro dětského diváka zase nevhodný pro vulgární, záchodový humor. Narážky na socialismus děcko ani nepochopí. Film uráží jednak Rusy, jenž jsou vykresleni jako zhýralé, ožralé a uprděné trosky bez mozku, jednak černochy, jenž jsou připodobňováni k opicím a otrokům. Metaforou čeho měl být onen slizký, úchylný mimozemšťan jsem nepochopila. Dabing otřesný a hudba snad ještě horší. Mám ráda ruské tradicionály a z písní je cítit podobná rytmika, ale všechna hudba působí jako šitá horkou jehlou. Animace postav dle mého dost trhaná. Námět o Lajce - psovi, jenž byl odeslán na smrt do vesmíru - nabízel zkrátka mnohem více. Představovala jsem si, jak dojemný, snový a vysoce imaginativní příběh by mohl vzniknout, kdybychom dětem nabídnuli příběh o Lajce, která nezahynula, ale našla lepší místo k žití - planetku obývanou jen zvířátky. Výsledek jako je tento jsem ale nečekala. Kdyby se autor vystříhal pubertálních vtipů o prdění a s*aní ve vesmíru, udělal by lépe. 30% (21.11.2017)

Celý čas som dúfal že to vzniklo v ťažkých socialistických rokoch minulého storočia. Po informácií že to vzniklo v roku 2017 ma skoro prekotilo na stoličke. Odporné ľudské ksychty, príšerná animácia, hnusné piesne a hlásanie sovietskej propagandy sála z každej scénky.... Nakoľko sa o to nemôžem ani nostalgicky oprieť lebo ide v podstate o novinu, chce sa mi z toho grcať. 10% (15.09.2020)

"Čuba, obyčejná, smradlavá, zablešená čuba." Vážně nejsem fanouškem současné české kinematografie nebo animovaného filmu. Jsem však milovníkem loutkových filmů, animovaných klasickou okénkovou technikou, jejíž možnosti nejsou zdaleka tolik vyčerpané, jak nám dokazuje stále větší množství počítačem vygenerovaných světů, omezených pouze lidskou představivostí. Při mých cestách pražskou MHD, mně tedy ze zorného pole nemohli neuniknout plakáty opatřené titulem "Lajka" a jménem Aurel Klimt, jejichž výtvarná realizace přesně vystihuje to, o co tady jde. Vlastní příběh snímku ovšem odkryje teprve jeho trailer, který zcela utvrdil mé přesvědčení, že jen samotný námět této podívané by si zasloužil všech pět hvězd. Tento rodinný fantasy muzikál s prvky retro sci-fi, inspirovaný skutečnými událostmi z 3. listopadu 1957, totiž svým podobenstvím dokonale dotváří nešťastný osud první fenky na oběžné dráze kolem planety Země. Její cesta tak tentokrát vede ze zasněženého, socialisticky-realistického městečka Байконур, přes nelítostné podmínky výcvikového tábora, skrz černou díru až do ráje, jehož pojetí zde má ekologicko-eroticko-vegetariánské poselství. Bohužel, filmy nejsou tvořeny jenom plakátem, trailerem, námětem či poselstvím, ale hlavně lidmi, kteří tu namlouvají postavy. Největší slabinou tohoto loutkového filmu jsou tedy lidé. Věnováno všem zvířecím obětem kosmického výzkumu. (18.11.2017)