Režie:
Miloš FormanKamera:
Haskell WexlerHudba:
Jack NitzscheHrají:
Jack Nicholson, Louise Fletcher, William Redfield, Will Sampson, Brad Dourif, Sydney Lassick, Danny DeVito, Christopher Lloyd, William Duell (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Předlohou k filmu Přelet nad kukaččím hnízdem byl režiséru Miloši Formanovi román Kena Keseyho, který ho psal při působení v „nemocnici pro veterány“. Snímek se stal největším mezinárodním úspěchem ve Formanově kariéře. V roce 1976 získal Oscara ve všech hlavních kategoriích – za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon (Jack Nicholson), ženský herecký výkon (Louise Fletcherová) a scénář. Majitelem filmových a divadelních práv byl 13 let Kirk Douglas, který je postoupil svému synu Michaelovi a tím z něho udělal úspěšného producenta... Zrzavý irský rváč a profesionální karbaník Randle Patrick McMurphy si odpykává trest za opakované násilné napadení a sexuální zneužití. Místo aby se držel v pracovním táboře, hraje pomateného a nechá se poslat do zdánlivého klidu psychiatrické léčebny. Jeho životní elán a silná osobnost se v ústavu brzy střetávají s absolutismem vrchní sestry Ratchedové, která s pomocí trojice lapiduchů tyransky vládne celému ústavu. McMurphy nesnese pohled na ušlápnuté pacienty a brzy v nich probouzí poslední špetku hrdosti a radosti ze života. V zápasu s Velkou sestrou obrátí blázinec doslova vzhůru nohama. Stěny ústavu se otřásají jeho hřmotným smíchem a nespoutaným elánem. Vzpoura McMurphyho ale nemá velkou naději proti síle mašinérie zosobněné Velkou sestrou… Brilantní románová satira Kena Keseyho, mísící v sobě komiku i tragiku, přerůstá v neobyčejně působivém filmovém zpracování v silný protest proti neomezené moci a omezování každého člověka. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (1 887)
Zatímco v knize je titulní postavou (vypravěčem) velký indián, ve snímku je to úžasný Jack Nicholson alias McMurphy, čímž sice poněkud zaniká pointa Keseyho poslání o americkém westernu naruby, ale ve Formanově taktovce vyniká usilovný boj člověka za vnitřní svobodu. // Nejlepší Formanův zaoceánský film. ()
Příklad úspěšné adaptace na nové prostředí - i takto lapidárně lze shrnout Formanovu exilovou tvorbu. Že jde o dílo špičkové a mimořádné ve všech ohledech, je zřejmé. Někteří z nás však až příliš hýří superlativy, aniž by přihlíželi k domácí Formanově tvorbě (LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY, HOŘÍ, MÁ PANENKO), i špičkovým světovým dílům (KŘIŽNÍK POTĚMKIN, FRIGO NA MAŠINĚ, MONSIEUR VERDOUX, FORREST GUMP ad.). Atmosféra zneužívaného, neutěšeného psychiatrického ústavu propojená s bojem za základní lidskou důstojnost proti mafii v bílých pláštích, je určitě jedním z dominantních témat a výzev naší současnosti. Oskarového ocenění se Formanovi nedostalo jen tak. A film, jehož obsah určitě není fikcí, šel za hranice svého předlohového vymezení. Naopak. Ruské "psychušky" brežněvovské stagnace vždy měly nějakého souputníka v dalších zemích. Nicholson, kterého jsem si v tomto filmu před lety všiml poprvé, naskytlou nevšední příležitost využil beze zbytku. S jedním zhlédnutím se v případě PŘELETU opravdu nedá vystačit. Tomu, kdo dokáže být trpělivý, se pak Formanovo dílo víc než štědře odmění nevšedním zážitkem. A my i po letech stojíme před Čechem, který jaksi samozřejmě dokázal proniknout až na vrchol pomyslného kinematografického amerického Olympu (nebo spíš Parnasu). Stojíme a žasneme. ()
Jack v životní roli a ve Formanově nejlepším filmu. Už chápu ten nával v jeho posteli, byl a vlastně stále docela je ohromný sympaťák. Celou dobu jsem mu fandil, protože mě opravdu skvěle bavil. Ve filmu je i jeho pravý opak. Vrchní sestra je snad nejodpornější postavou v dějinách kinematografie. Neraději bych ji uškrtil. ()
Nadčasovému tématu o střetu konformity a nekonvenčnosti vévodí Jack Nicholson, archetyp buřiče a možná nejpodmanivější filmová postava, kterého milujeme a obdivujeme, z části proto, že bychom chtěli být jako on, ale nejsme a nikdy takoví nebudeme. Film i přes nemalou stopáž nepoleví ani na moment v otáčkách, Forman jasně ukazuje, jak se točí hluboké a přesto bezprostřední podívané, v podstatě zde konkretizuje určitou vizi špičkového dramatu. ()
Ano, Formanův životní výkon, Nicholsonův životní výkon a možná i životní výkon všech, kteří se tohoto díla zůčastnili. Neuvěřitelný příběh z prostředí psychiatrické léčebny, kam je přesunut nepřízpůsobivý člověk Randall, a kde postupně zjišťuje pravé hodnoty a taky pozná čiré zlo v podání ohromující a děsivé Fletcher. Forman přesně ví, jak má diváka co nejvíce dojat, ohromit či i rozesmát a tento koncert diriguje bez jediné chybičky. Scénář překonává v pohodě i knižní předlohu, ale jsou to samozřejmě již zmiňovaní herci, kteří film vyzdvihují. jak už pan herec Joker Nicholson, tak i např. mlčenlivý, ale naprosto úžasný Will Sampson v roli Náčelníka, či i Danny DeVito a ostatní. Hudba taktéž pěkně dodělává scény podle toho, jak mají působit, a závěr je pak esencí naprosté totální nádhernosti. Jeden z nejdojemnějších a nejkrásnějších závěrů, jaké jsem viděl. trochu mně mrzí jenom fakt, že jsem se k filmu dostal až tak pozdě, ale Lepší pozdě než později. 100% ()
Galerie (168)
Zajímavosti (152)
- Během mravenčí práce ve střižně bylo z natočeného materiálu postupně vyrobeno několik různých verzí filmu. Miloš Forman to později komentoval: "Má paměť je zcela nezávislý orgán, který uchovává podivné a většinou naprosto zbytečné informace, a tak si dodnes přesně pamatuju délku všech čtyři různých verzí. První trvala dvě hodiny padesát minut. Pak jsem vyčistil a dotáhl scény, odřezal všechno, co bylo zbytečné a druhá verze už mi vyšla na dvě hodiny třicet dvě minuty. Pro komerční účely to bylo pořád ještě moc dlouhé, ale film plynul hladce a já netušil, o co by se ještě dal zkrátit, takže jsem se zasekl." Když se mu podařilo vpravit do nelítostně řeznické nálady, vyházel z verze číslo tři všechno, co neposouvalo děj kupředu: "Znamenalo to například, že jsem musel vyhodit scénu, ve které náčelníka násilně oholí. Moc se mi líbila a připadala mi zajímavá, ale nakonec jsem musel sám sobě přiznat, že k obrazu světa našeho filmu nic nového nedodává a příběh jen poněkud zpomaluje." Tato verze trvala dvě hodiny a čtyři minuty, jenže když si ji Forman promítl jako celek, zažil šok, protože mu film najednou připadal delší: "Došlo mi, že radikálním řezem jsem vymýtil všechny záběry, které sice nebyly striktně dramaticky nutné, ale které mě nenápadně vtahovaly do příběhu. Proto jsem se vrátil do střižny a sedm minut jsem do filmu zase dal zpátky." Nejvíc těchto záběrů bylo v úvodních scénách psychiatrických sezení, během nichž byly vedlejší postavy nejen představeny, ale také jsme se o nich dozvěděli drobnosti, které je učinily skutečnějšími a sympatičtějšími: "Čtvrtá verze mi vyšla na dvě hodiny a jedenáct minut a stalo se něco úžasného: tím, že jsem sedm minut přidal, celý film jsem výrazně zkrátil, což jenom svědčí o tom, že pocitová délka filmu nemá se stopkami moc společného." (NIRO)
- V roce 1998 film zaujímal 20. příčku v seznamu 100 nejlepších amerických filmů dle Amerického filmového institutu. V roce 2007 klesl na 33. příčku v témže seznamu 100 nejlepších filmů. (WalterIK7)
- Producent Michael Douglas chcel pôvodne hrať Billyho Bibbita (Brad Dourif). Do tejto role bol tiež zvažovaný Bud Cort. (WalterIK7)
Reklama