Djoker

Ozark si hodně rychle vydobyl své pevné místo v nabité špici drogových seriálů. Tvůrci šli vlastní cestou a neměli potřebu někoho kopírovat, takže srovnávání není na místě. Svým způsobem Ozark vyplňuje volné pole mezi pohodovým Weeds a depresivním Breaking Bad. Vstup do světa drog přes postavu finančního poradce působí celkem realisticky a oblast kolem jezera Ozark příběh krásně zaplavuje zákeřnými rednecky i vnitřní temnotou. Bateman ve vážné poloze překvapivě válí a Linney je ďábel v sukni. S1: 80% S2: 85% S3: 90%

Jak jinak vyplnit čekání na finále MS 2024 než vzpomínkou na náš poslední titul. Za největší český hokejový úspěch bude vždy považováno zlato ze ZOH v Naganu, ale osobně řadím zlato z MS 2010 výše, protože cesta k němu byla ještě klikatější. V Naganu měli všichni to nejlepší, ale to platilo i pro nás. Byli tam Hašek, Jágr, další hráči z NHL a Blue Line. Jak vypadala soupiska pro MS 2010? Po rekordních 25 omluvenkách hráčů z NHL a si většinu míst rozdělili průměráci z Evropy, kteří původně s účastí na MS ani nepočítali. Podle toho vypadala i skupinová fáze, kde byl národní tým po dvou prohrách v reálném ohrožení, že poprvé v nepostoupí do vyřazovacích bojů. V playoff pak vše vygradovalo k největšímu příběhu, který kdy česká reprezentace na MS napsala. Výhra nad Finskem až po nájezdové loterii, infarktové vyrovnání se Švédskem jen 8 vteřin před koncem okořeněné památnou hláškou Rachna Kachna a další výhra na nájezdy. Všemu pak nasadila korunu finálová bitva s odvěkým rivalem Ruskem v nejlepší možné sestavě. Pohled na jejich soupisku způsobuje i po letech husí kůži. Kdo tehdy nesledoval hokej, tak to asi nepochopí. Bránění závěrečné přesilovky 6 na 3 patří mezi nejsilnější momenty v celé sportovní historii. Dokument je udělaný narychlo a jeho zpracování Páskám z Nagana nesahá ani po kotníky. Hodnocení je tedy zbytečné, ale jako vzpomínka na jednu výjimečnou partu to pořád funguje.

Lotrando a Zubejda obstojí v kvalitní konkurenci pohádek vzniklých před revolucí a jejich význam v této oblasti časem ještě stoupá díky tragické české tvorbě po roce 2000. Kromě pravidelné dávky humoru tenkrát hrají prim písničky sehraného dua Svěrák a Uhlíř. Potěší také gejzír originálních nápadů (Dr. Nec, La Mad, orientální polka). Třešničkou na dortu je broskvička Seidlová.

Svěrák se při psaní scénáře úplně neodvázal a v pohádce díky tomu zachoval Werichovu poetiku. Není to ani tak o hláškách jako spíše o životních hodnotách. Hlavní devízou filmu je však neskutečné obsazení největších hereckých velikánů tehdejší doby, kteří z toho dělají kultovní záležitost.

Smoljak a Svěrák zase jednou úřadovali. Prakticky celý snímek je sestavený z kultovních hlášek, a tak s časem ještě dozrál k puncu geniality. Jedna bizarní postavička střídá druhou a tvůrčí duo si po zásluze střihlo dva největší vychcánky. Legendární Hujer je pak kapitola sama pro sebe. Na široké špici českých komedií 20. století se film nejen díky úžasnému obsazení řadí hodně blízko prvnímu místu.

Kachyňa a komedie je zvláštní kombinace. Zařazení vážnějších prvků tedy nepřekvapí. Především vztah učitelky se svým žákem je celkem nadčasové téma a rezonuje i po letech. Mladý Kaiser byl neskutečný frajer, Kolářová zvládla s noblesou těžkou roli první socialistické MILF a diblík Holý rozzáří každý film bez ohledu na schopnosti všech zúčastněných.

Chvilka napětí. Počkej si, ještě čekej, Ano, Hrubešová tam je full frontal! To fakt nikdo nečekal. Kachyňa moc dobře věděl, co hetero divák chce. Dokonce myslel i na tehdy malou skupinu gayů, takže Vaculík každou chvíli vystrkuje zadek. Kachyňa byl schopný v komorním příběhu pár postav vytvořit hustou atmosféru válečných Drážďan, ale zpět k Hrubešové. Na dotočné to musel být hrozný grupáč a nikoho nezajímalo, že ještě ani není plnoletá. Kdepak, to byly časy.

Ani druhý bytový film se nepovedl. Možná nastal čase se na to vysrat. Karásek znovu natáčí na 3310 u sebe doma. Zkušeně nechává herce improvizovat a blábolit o ničem, ovšem pointa znovu nepřichází. Tentokrát je tam i jedna slušná herečka, ale všudypřítomný slovní průjem je otřesný.

Tady někdo býval mladistvým intelektuálem. Karásek by si bytový film měl nechat patentovat, protože vymyslet takovou píčovinu muselo dat hromadu práce. Improvizované dialogy tahají za uši a afektovaná Nesvačilová je na zabití. Tváří se to jako umění, ale vypadá to jako studentský film.

Hodnocení je směřováno především k osobě Koukala, ale ani samotný dokument není žádný zázrak. Větrovský by z jeho cesty na LOH jistě vydojil větší emoce. O charakteru Koukala toho bylo napsáno už hodně. Bývalé přítelkyně Šilhánová a Soukalová se z jeho počítání vzpamatovávaly roky. Rakovina je svině, ale zrovna v něm probudila to nejhorší. Už během léčby však projevil svůj cit pro zpeněžení všeho a všech. Pod záminkou osvěty a prevence se na nemoci snažil vydělat. Vidět profesionálního sportovce, jak se v McDonalds láduje cheesem a zapijí to colou, je každopádně zážitek. Objektivně vzato byl však celkem úspěšný. Naštěstí to bylo jen v badmintonu, který skoro nikoho na světě nezajímá.