Ragtime

Silné téma, které si vybral Miloš FORMAN. Velmi jej obdivuji, přestože emigroval po r.1968 do Ameriky, nemusel se pouštět na tak "tenký led" jakým je rasismus. Ale chci tím říci, že to zvládl podle románu Doctorowa na jedničku. Strašně mi jako osoba lezla na nervy ve filmu Elizabeth McGovern, ale uznávám, že roli pitomé naivky zahrála tak výborně, že jsem chvílemi zapoměla, že je to film. Trochu mě zklamal ten fakt, že tam bylo málo hudby. Podle názvu jsem si to představovala něco jako polohudební film, muziku, kterou předvedou geniálně černoši. Závěr filmu mi opět napověděl, že ten, kdo nedodržel dané slovo - byl, bohužel, běloch (policejní prezident). (14.02.2009)

Škoda, že postavu Thawa nehrál původně zamýšlený Jack Nicholson. Ještě větší škoda však je, že nikdy neuvidíme žádnou režisérskou verzi, do níž by bylo vráceno 20 minut natočené, ale na poslední chvíli vystřižené vedlejší linie s postavou Emmy Goldmanové. Rád bych v tomhle pečlivě rekonstruovaném světě strávil víc času, viděl víc z přeměny pouličního "siluetáře" Tateka ve filmového režiséra, ale chápu, proč se Forman zaměřil především na příběh Walkera- tohle je jeho téma a výkon Jamese Cagneyho coby policejního inspektora je výtečný. (04.12.2013)

Jak jsem od tohoto filmu nic nečekal, tak mi vyrazil dech. Afroamerická hrdost a pýcha versus rasismus, předsudky a bezpráví. Pro mě rozhodně jeden z nejsilnějších filmových zážitků tuplovaný minimálním očekáváním a výrazným zakončením v zoufalství. Bravo Miloš Forman! Po Přeletu druhý nejlepší jeho film. Doporučuju! (31.10.2013)

Ona je to především taková spatlanina, co americký dům dal. Výprava dostala hromadu peněz a je vidět, že se na filmu vyřádila, o to nic, tehdejší doba jako by znovu ožila. Ale pak zjistíte, že koukáte 2,5 hodiny na naprosto prostoduché sdělení, které asi nejlíp shrnul ve svém <a href=https://www.csfd.cz/film/2984-ragtime/recenze/?comment=464427&page=8>komentáři Jack.Pott</a> a jež je vlastně naprosto nezajímavé... I když možná v dnešní době poklekání a BLT, kdo ví? (18.07.2021)

Doktorowův román měl podle všeho řadu ucelených a propracovaných dějových linií. Nevím, zda zařazení většího počtu linií do filmového zpracování neubírá filmu na hloubce (resp. ubírá vždy, ale snad ne přespříliš; Doktorowa jsem nečetla mohu tedy odhadovat pouze z filmu). Také nevím, zda fragmentárnost začátků a roztřepenost konce byla skutečně zamýšlena v rozsahu, v jakém působí na diváka, který je do děje "vpuštěn" jen skrze film a nemá jinou návaznost na svět románu. Přesto film považuj za poměrně zdařilou, i když asi svých vlastních ambic nedosahující, filmovou adaptaci. Je jen velmi málo filmů, které dokáží zdařile kompenzovat převod kvalitního textu na filmové plátno. (31.07.2010)