Odpojit

Disconnect staví na příbězích, které vzniknou na základě internetu a jeho negativních vlastností. To, jaké jsou negativní stránky internetu tak nějak všichni víme, ale dokud se něco nestane, docela obstojně je ignorujeme. Ještě aby ne. Internet přeci zase tak zlý není, že jo? Tak se podívejte na tenhle film, ať se dostanete ke třem různým příběhům, které na základě internetu můžou vzniknout. Tyto tři příběhy se zároveň prolínají, aby na konci splynuly v jeden. Ve skutečnosti to není úplně tak epické, jak by to na první pohled mohlo znít. Je to prostě naprosto upřímně lidské a obyčejné splynutí tří příběhů v jeden. A právě pro to, že tenhle film netlačil zbytečně na pilu, nemůžu dát jinak, než plnej solamyl v podobě pěti hvězdiček. (03.09.2015)

Crash 2: Social Network riders. Perfektně vygradované, nemám slov. Ruce do polštáře zatínám a slzy mi z očí u bedny kanou buďto strachy v případě fakt psychoidního hororu (Insidious), anebo dojetím nad zručně natočeným a vypointovaným dramatem. Sem citlivka, no a. btw vážně tu ještě někdo neví, jak smrtelně (haha) nebezpečná je internet zbraň? Tak už si konečně taky zrušte ten dementní Facebook, a pojďte se raději provětrat. Nebo na projekci - zvu Vás. Adresa je--- oh, wait just a minute! (17.09.2013)

Internet je špatný, áááno! Režijně obstojná a v pár scénách příjemně působivá podívaná, která však k obžalobě stinných stránek internetu používá ty nejjednodušší a nejklišovitější prostředky. Nic nového se nedozvíte a ke konci už to vyznívá tak strašně jednostranně, lacině a směšně (ty zpomalovačky napadly jakýho idiota?), že jsem na malou chvilku uvažoval, zda to neprodukuje TV Nova. Jestli tohle někomu přišlo dojemné, mrazivé či šokující, tak vám upřímně stačí hodně málo. Aspoň, že ti herci to utáhnou i v těch nejvíc skřípajících momentech a jako mozaikovitý příběh je to propojeno hodně slušně. 50% (14.11.2013)

Režisér Henry Alex Rubin ve svém opravdu silném celovečerním debutu navazuje na trend mozaikovitě skládané narace filmů, jakou byla slavná Magnolia či později neméně zásadní Crash, nejblíže má ovšem k tvorbě Alejandro Gonzáleze Iñárritua, neboť stejně jako on své mozaikovitě skládané příběhy několika svými osudy se proplétajících hrdinů navazuje na stuhy neodvratných katastrof propletené s katarzemi tragických vyústění. Leitmotivem je pak vina, která mnohdy nekoresponduje s trestem, odpouštění na prahu smrti, v tom se oba tvůrci mimořádně shodují. Iñárritu je ovšem tvůrce výjimečný, který dovede svým filmům vtisknout punc mimořádnosti a do filmových polí otisknout nezměrnou přidanou hodnotu, což o Rubinovi nelze říci s absolutní jistotou. 21 gramů či Babel jsou filmy jedinečné, Disconnect ,,jen" vynikající. Možná přidaná hodnota je pak motiv moderních počítačových technologií a komunikace jejich prostřednictvím, což je zajímavé nóvum, spojující Disconnect s pozdějším Men, Women & Children, který popisuje proměnu západní civilizace způsobenou fenoménem Internetu a sociálních sítí, Disconnect pak tuto proměnu interpretuje coby negativní a vyzdvihuje především rizika světa ,,on-line". Po formální stránce převládá civilnost a dokumentární stylizace, formální ozvláštnění představují přímo do obrazu implementované grafické prvky a metatitulky simulující prostředí chatu a diskuzních fór. Zajímavé herecké obsazení a dobrá práce s hudbou, která zahrnuju především žánr post-rocku (skvěle trefující můj hudební vkus). Henry Alex Rubin natočil velmi povedený debut. Těším se na jeho další film... (15.01.2015)

Snímok vyobrazuje niekoľko nezávisle na seba prepojených príbehov ľudí, ktorým sociálne siete či zverejňovanie osobných údajov na rôznych stránkach navždy zmenilo osudy. Film znázorňuje následky nepremyslených, neuvážených konaní „neomylného“ jedinca – človeka. Tento film by sa mal povinne premietať vo všetkých TV aby „zaslepení“ rodičia videli, akým štýlom sa bavia ich „bezchybné, nevinné“ ratolesti. Takto môže dopadnúť dospelý „prihlúpli“ jedinec, ktorý sa bez váhania zveruje „blízkej“ osobe za 15 palcovým monitorom. Ľudia akosi zabudli na podstatu využitia internetu, ktorý nám mal uľahčiť životy. No sme to práve MY, ktorí sme sa stali jeho otrokom. P.S. - V živote nepochopím ľudí, ktorí na internete zverejňujú zábery svojich malých detí, či vycapené fotky mladých tehotných žien s bruškom. Čo to snáď nikto nevidí, ako sú podaktorí ľudia ( už aj deti! ) nervózni z toho ako nedali behom pol hodinky aspoň raz „Like“ či „comment“ k nejakému stupídnemu videu či primitívnej fotke? Želám si čoskorú kybernetickú smrť „FB“. BUT - THIS NEVER HAPPEND. (08.12.2013)