Režie:
Steve McQueenScénář:
John RidleyKamera:
Sean BobbittHudba:
Hans ZimmerHrají:
Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender, Lupita Nyong'o, Benedict Cumberbatch, Sarah Paulson, Paul Dano, Brad Pitt, Paul Giamatti, Michael Kenneth Williams (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. V jeden jediný nečekaný moment ale o to všechno přišel. Skončil jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře". Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi (Chiwetel Ejiofor), který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl... černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víru ve svobodu a pomoc. (Bontonfilm)
(více)Videa (36)
Recenze (1 110)
Film se silným tématem, ale bohužel nic pro mě. Herecky velmi dobré, Fassbender, Ejiofor a Nyong'o hrají solidně, bohužel ikdyž má film silný příběh končí přesně tak, jak divák doufá. Je vtipné, že těch údajných 12 let ve filmu působí ani ne jako týden, člověk by řekl, že za těch 12 let se toho stalo podstatně víc, než film prezentuje. Postavy mě však moc nezajímaly, emoce mě nechaly chladným a má to hodně pomalé tempo, které se vleče možná ještě víc než 12 let hlavního hrdiny. Že černoši byli otroci a měli to tehdy těžké ví každý, ale nevím proč bych měl sledovat o tom 2 hodinový film. 5/10. ()
Bylo to temné období, tam na úrodném jihu. Designéři mechanizace trpěli těžkým nedostatkem pastelových barev. Traktory na polích byly vyvedeny v dosti tmavých farbách, samochodné servírovací stolky se používaly zásadně ebenové, kuchyňští roboti, řetězové pily, automatická vesla, pračky, dokonce i orchestriony, všechno to bylo černé, černé jako bota. Černá. Docela depresivní. Jaké pak jednou zavládlo překvapení, když se dvanáct let zaběhlý a kvalitně robotující žací i secí stroj ukázal jako někdo, kdo má papíry, opravňující jej k vlastnictví duše! No, konec srandy. Podle statistik (které si Walk Free Foundation tak trošku cucá z prstu, ovšem co už) je po světě kolem pětatřiceti milionů otroků, tedy cirka jedenáctkrát více, než ve státech dnešních USA za doby pracovních úspěchů pana Solomona Northupa. Kde jsou bojovní abolicionisté současných dní? A film není špatný. Jen je dlouhý, dlouhý jako noc. Černá. ()
Precizně natočený, explicitně otevřený, historicky realistický a bez alibismu podaný film, který mě zkurveně překvapil! Tohle musí zaujmout už jen naprosto přesným vylíčením obchodu s "negry", detailním provedením celým tím průmyslem s černým masem a věrohodným zobrazením jižanské nálady té doby. Skutečně věrohodná lahůdka, která i v detailech perfektně opisuje historii, ne už tolik učebnice dějepisu dnešních Američanů. Už jen proto je naprostým šokem, že v tomto americkém filmu chybí tradiční americký sentimentální patos, který by diváka nutil fandit hlavní postavě jen kvůli osobnímu příběhu, režisérovi by zároveň výrazně ulevil v práci a šanci na zisk Oskara by navíc zvyšoval minimálně o polovinu. Místo toho je raději apaticky ukazováno bezpráví, nespravedlnost nebo jen explicitní mrskání do masa bez patřičného zakončení v podobě úlevy nebo pocitu zadostiučinění diváka. A to jen proto, aby byl dostatečně zdůrazněn "duch doby" a fakt, že negr z plantáže si nad politováním mohl tak maximálně honit ptáka při nejperverznějších erotických představách. Film je tedy na jednu stranu filmem, ale jeho primární cíl je oživení historicky tupých znalostí Američanů a připomenutí jim, jak to za jejich pradědů vlastně chodilo. Herecké výkony jsou naprosto špičkové a takový Fassbender zahrál snad nejlepšího záporáka za poslední dobu a podal možná nejlepší výkon v celé své kariéře. Herecké výkony jsou špičkové i od těch "negrů", ačkoliv za celý film neřeknou téměř nic a přitom naprosto vše. Dokonce i hudba a její doplňování s dějem je precizní a divák jí zaznamená jako plnohodnotnou součást vylepšující film, ne jako fádní hudební podkres děje, jak tomu bývá u většiny filmů. Dokonce i ty jindy směšné artové záběry dokázal rejža vychytat a sedí tam jak prdel na hrnec. 90% ()
Drama s dvěma dějovými liniemi, vševědoucím vypravěčem, jasně stanoveným cílem a pevně semknutou dramaturgií? Řešení dialogů převážně technikou záběr/protizáběr? Oslabení násilných momentů přesným střihem? Tentokrát ne. Ač je 12 letům v řetězech vyčítána staromilská klasičnost, z klasického hollywoodského stylu McQueen přejímá zejména zájem o lidské tělo, který bychom ovšem mohli označit také za projev autorského rukopisu. Věrnost původnímu textu i za cenu rozdrobení vyprávění do řady epizod, které do sebe nejsou pevně zaklesnuté, a kdy jedna nepodmiňuje druhou, bylo jedním z mnohých moudrých tvůrčích rozhodnutí, jež ve výsledku tvoří drásavé filmové svědectví o zvěrstvech, jichž se bílý muž dopustil na rase, kterou považoval za podřadnou. McQueenovo mistrovství spočívá ve způsobu, jakým se dokázal vyhnout pozohýbání historických faktů, aby mu pasovaly do velkého příběhu (jako Spielberg v Amistadu nebo Lincolnovi), a přitom nabídnout nesmírně intenzivní filmový zážitek. Díky potlačení dramatického napětí a mnohým statickým záběrům působí film jako série za sebe řazených obrazů, které se díky spirálovitému opakování některých situací a záběrových kompozic pomalu zarývají do paměti. McQueen, věrný své videoartové průpravě, o historii nevypráví, „nedělá“ z ní drama, nýbrž ji nechává oživnout, jako kdyby probíhala právě teď. Útrapy protagonisty proto nenahlíží zvenčí. Prožíváme je společně se Solomonem, skrze jeho tělo, zrak a sluch. Po celý film víme stejně málo jako on (například nikdy nevidíme v celku loď, kterou je dopraven do New Orleans) a máme tudíž, navzdory rekapitulujícímu názvu filmu, stejně málo důvodů věřit, že by z nerovného zápasu o vlastní identitu mohl vyjít jako vítěz. Redukování života na pouhé přežívání a proměna člověka ve zvíře (resp. majetek) jsou zvýznamněny ztrátou povědomí o časoprostorových souvislostech, neboť kromě úvodu nejsme informováni o čase a místě dění. Přemíra nepříjemných zvuků a obrazů, od kterých se kamera nikdy neodvrací (nejnepříjemnější záběry jsou tak zároveň těmi nejdelšími), v kombinaci s vyeliminováním momentů skýtajících úlevný efekt, dělají z 12 let v řetězech jeden z nejodvážnějších filmů loňského roku. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, liborek_, mcb, eye candy ()
Není moc co řešit. Kvalitně natočený film, který sice vůbec nemusel vzniknout, protože nic moc objevného neříká ani neukazuje, ale když už vzniknul, ostudu svému tvůrci nedělá. McQueenův fanoušek nejsem, tak s jeho přesedláním na "normálnost" nemám problém. Pokud má 12 let nějakou výraznější chybu, tak že naprosto nezohledňuje čas - děj působí, jako by se odehrával během měsíců, ne let, což je určitě ke škodě. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (30)
- Hans Zimmer řekl, že hudbu k filmu nahrávalo 12 hudebníků. (major.warren)
- Zhruba v čase 1:15 si Edwin Epps (Michael Fassbender) zapíná kalhoty a je možné zaslechnout zvuk zapínaní klasického zipu. Ten byl sice patentován v roce 1851, ale použit tak, jak jej známe, až v roce 1913. (necisty)
- Tretí spoločný počin Brada Pitta (Samuel Bass) a Michaela Fassbendera (Edwin Epps). Predtým sa stretli v snímkach Nehanební bastardi (2009) a Konzultant (2013). (chesterko)
Reklama