Roots
Epizody(4)
Obsahy(1)
Tento nový historický seriál je adaptací slavné knihy Alexe Haleyho Kořeny a zároveň remakem význačné minisérie z roku 1977. Epická rodinná sága je portrétem amerického otroctví, sleduje osudy několika generací jednoho černošského rodu a nezlomnou vůli jeho členů přežít a zachovat odkaz předků navzdory všem útrapám. Seriál začíná u mladého Afričana jménem Kunta Kinte (Malachi Kirby), který je brutálně odvlečen z Gambie do koloniální Ameriky a prodán do otroctví. Poté vypráví příběhy několika následujících generací a přináší svědectví o důležitých událostech amerických dějin - včetně revolučních a občanských válek, povstání otroků a nakonec dosažení jejich rovnoprávnosti. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (27)
Vášnivě dojemná obžaloba otroctví. 1) Knihu jsem nečetl, předchozí filmové zpracování neviděl. Moje panická tématem nezatížená mysl byla ohromena silou výpovědi. Rodové ságy nemám příliš v lásce. Film moc neumí postihnout velké časové úseky, jeho síla je právě v zobrazení okamžiku. Jde tedy o to, vybrat události, které charakterizují dobu a správně je namixovat. A to se tvůrcům minisérie podařilo na jedničku._____ 2) Nepovažuji za důležité, jestli autor psal o skutečné historii vlastního rodu anebo jestli si to všechno vybájil. Je jedno, jestli jsou Mandinkové vylíčeni věrně. Je fuk, jestli Kunta existoval, jestli byl (mohl být) muslim anebo jestli Afričané prodávali i jiné Afričany do otroctví. Nevnímám totiž Roots jako historický film ani jako dobrodružnou ságu. Pro mě je to oslava lidství, poukaz na některé černé skvrny lidských dějin. Film vyjadřuje, co cítím, čemu věřím, co si myslím, a je jedno, zdali uvedené příklady jsou vymyšlené anebo ne._____ 3) Otroctví je ve filmu představováno jako sociální fenomén, majitelé jednají s otroky jako s dobytkem a nepochybují o tom, že černá rasa je méněcenná. Ve skutečnosti šlo ale o peníze. Ekonomika jižních států stála a padala s pěstováním bavlny, tabáku a jiných produktů na rozsáhlých plantážích. Sever neměl na zachování otroctví ekonomický zájem, jih naopak na něm byl existenčně závislý._____ 4) Mezi spoustou černých herců mě zaujali 27letý Angličan Malachi Kirby (Kunta Kinte), 26letý Regé-Jean Page (Kohout George), 55letý Forest Whitaker (Fiddler). Výborný je i 39letý Jonathan Rhys Meyers (irský plantážník Tom Lea)._____ 5) Působivá je hudba 45letého Alexe Heffese._____ 6) Na konci každého dílu jsem polykal dojetím a skrz uslzené oči jsem trochu nevěřícně zíral na titulky: Lousiana Entertainment. No, zábavu si tedy představuju jinak. ()
Skvěle. Bohužel se mi nedaří sehnat tenhle stare seroš, tak sem se vrhnul na jeho remake. A udělal sem sakra dobře... Jsou to vlastně 4 filmy po hodině a půl, takže to e pěkně svižný, bez zbytečnejch průtahů. Tohle téma otroctví mě dycky dost zaímalo a kde inde se o tom dozvědět víc než s Kunta Kintou :o). Drsný příběh týdle legendy tě vezme na slovíčko do Afriky, ale pak už šup za velkou louži začít novej život, esi se tomu tak vůbec dalo říkat. Největší mazec bylo, že po skončení občanský války si mysleli černoši, že už bude všecko dobrý, ale na tom jihu USA to nikdy lehký mít nebudou. ()
Remake Kořenů je mistrně natočenou minisérií, jejíž kvalita stoupá každým dílem. Zejména pak ve třetí a čtvrté epizodě. Příběh Kunty Kinteho a jeho rodu je ztvárněn bez jakýchkoliv příkras. Výjimkou tedy není explicitní násilí, ať už fyzické, tak sexuální. Je citelně znát, že toto převyprávění je cíleno hlavně na africkoamerického diváka, protože všechny postavy bělochů jsou zde veskrze záporné (až na jednu výjimku), a to až do extrémů, ze kterých často mrazí. Ovšem z filmařského hlediska mu jde opravdu máloco vytknout, až na občasný patos. Zvláštní uznání si po herecké stránce zaslouží Regé-Jean Page, představitel Kohouta George, a Jonathan Rhys Meyers, který bravurně ztvárnil otrokáře s irskými kořeny Toma Leaho. Nelze tedy Kořeny nedoporučit, ale vězte, že vám po nich nebude příjemně po těle. ()
K té páté hvězdičce chyběl jen kousíček. Krásná, emotivní mozaika několika generací otroků během významných amerických dějin 18. a 19. století. Černí herci hrají výborně. Obzvláště mě potěšil Forest Whitaker. U bílých to u mě jednoznačně vyhrál Jonathan Rhys Myers, jemuž prostě jdou autoritativní, komplikované postavy (jako Jindřich VIII. také zářil). Mělo to vše, co si od takové minisérie přejete. Často černobílé charaktery (nejen tedy navenek, ale i uvnitř). Hlavní hrdiny, kterým fandíte a celou řadu útrap, které musí vaši miláčci překonat, aby došlo k ne/naplnění jejich cílů. Velice povedené! 80% ()
Kunta Kinte v jiném ražení a ve zkrácené verzi. Vyhovující současným komerčním požadavkům. Tvůrci se rozhodli dát v tomto novém zpracování hlavním postavám mnohem heroičtější vyznění. Neboť to lidi mnohem víc osloví než fakta. Patrně přitlačili i v brutalitě. Pravděpodobně se také nechali inspirovat několika prvky s nedávno uvedeným filmem 12 let v řetězech. Byť se nemohu zbavit dojmu, že nová adaptace poněkud rozředila ten strhující náboj emocí, jenž kdysi vháněl slzy do očí. ()
Reklama