Pravdivý příběh

Veľmi netradičný príbeh na motívy skutočnej udalosti. Ale spracovaný skôr tradične, pričom sa v tomto prípade mohlo zájsť určite ďalej aj po umeleckej stránke. Film hľadá paralely medzi novinárom a vrahom, čo mi pripadalo možno trochu nasilu, motivácie postavy čakajúcej na súd nám ale jasné nebudú ani v závere, čo je ale v poriadku, niektorí ľudia a ich činy by mali zostať pre normálneho človeka nepochopiteľné. Myslím si však, že išlo skôr o materiál pre nejaký kvalitný televízny krimi seriál typu Mindhunter, ak celovečerák, možno by prvá polovica mohla byť venovaná rekonštrukcii prípadu, pokojne aj zo subjektívneho pohľadu vraha. (13.02.2020)

Abych to shrnul, byl to takový průměr. Ničím neoslní, ale špatné to taky nebylo. Příběh ze hlavně soustřeďoval na Jonaha Hilla, kterého mám jako herce rád, obzvlášť v 21 Jump Street. Jamese Franca už tak rád nemám, příjde mi, že v poslední době v ničem slušném nehrál. Akorát Interview, a jinak nic. Jina trošku horší kameru doprovázela skvělá hudba Marca Beltramiho, který v poslední době skládá hudbu dost, ale v poslední době teda nic moc. Když vezmu v potaz režiséra, viděl jsem od něj zatím jen tohle. A teď k příběhu. Vcelku slušně natočeno, přišlo mi ale, že by se to bez některých scén úplně obešlo. Dohromady bych tak 15 minut vyškrtnul, docela jsem se nudil. Jako drama dobrý, ale thriller bych v tom moc nehledal. Prostě jednoduše: Jonah slídil, James seděl, seděl, seděl. No a aby si to nějak zpestřil, tak seděl. Je to snímek k zamyšlení, hlavně kvůli super konci. Ten mě vcelku překvapil, samozřejmě, že byl dobrý. Jonah vydal knihu, a byl spokojenej. Já se mu ani nedivím. Když se tam ale potom zčistajasna objevil James a položil mu otázku: "Jste rád, že jste se s ním dal do kontaktu?," byl Jonah trošku překvapenej. Potom pravda podle komentátora a závěrečné titulky, doprovázejíc skvělou hudbu. No že by to byl zázrak, se říct nedá. 23. 10. 2015 (23.10.2015)

ASI I SE SPOILERY Zvláštní: váhala jsem mezi odpadem a plným počtem, což je neobvyklá rozpolcenost, a tak jsem zvolila kompromis v podobě čtyř hvězdiček. _____ Měla jsem sto chutí dát odpad za hrůzu nahánějící necitelnost příběhu. Vyvraždění celé rodiny a novinář s podezřelým vtipkují o věnování v knize, o tom, jak správně popsat své pocity, o tom, jak se díky knize vrátit k vysněné profesi….? Oba jsou necitelné sobecké zrůdy, krutí narcisové. Nad osudem mrtvých se nezamýšlí ani jeden z nich. ____ Ale je to důležitý příběh, právě proto, že je o téhle okoralosti, o sebestřednosti, která ničí vše kolem sebe. Oba se provinili – i když míra zavinění je různá – ale ani jeden sám sobě vinu nepřipustil. ____ OK. A napsala se o tom kniha. Autor zbohatl. Aktér příběhu se stal slavným. A co ti mrtví? ____ Truman Capote napsal Chladnokrevně taky o vyvraždění jedné nevinné rodiny, ale on neměl tak pokřivené pohnutky a jeho román promlouvá dodnes. Navíc za to zaplatil absolutním tvůrčím vyhořením. Tady oba protagonisté dosáhli svého. Svět je někdy všivé místo a nevinným někdy nedá ani právo obhajoby. Vyšla kniha, byl natočený film a mrtví zůstali mrtvými. K čemu to? Právě proto jsem ten odpad nedala. Jedině proto, jak je tohle burcující, když někdo bude číst i, co nebylo napsáno a zfilmováno, ale i to, co je za tím. SHRNUTÍ: Shnijte oba v pekle! (18.09.2018)

Koukatelná, ale diskutabilně obsazená a ne moc vzrušivá variace Prvotního strachu s lehkým odstínem Prokletého ostrova. Obojí ale pouze a jenom částí námětu. Kdyby jim jako soudce zasedl kamarád Seth Rogen a pořádně se všichni zhulili, udělali by líp. (07.09.2020)

Dost smíšené pocity z mojí strany, ale oproti evidentní většině, mi to sedlo. Oba spíše komediální herci si střihli solidní drama a na moje poměry to zafungovalo. Téma dost hluboké a pro otrlejší, záběry se nešetřilo... Místy mráz na zádech. J. Hill je v tomto jasný nováček, ale myslím, že se se svojí rolí popral statečně. J. Franco naopak šlapem standardně... Asi mi chyběl víc nějaký ten závěr... (03.12.2018)