Sbohem soudruzi

Cinematik report: Medzinárodný dokument Zbohom, súdruhovia!(1.diel) prišiel uviesť za doprovodu Slovenských tvorcov, ktorý sa v nemalej miere tiež podieľali na tvorbe šesť dielného seriálu aj režisér Andrej Nekrasov. Ide o dynamicky prezentovanú snímku so Slovenským komentárom s množstvom zaujímavých etáp odohrávajúcich v období 1975-1979. Krkolomné socialistické časy sú prezentované tak aby boli pútavé aj pre mladého diváka. Je tam množstvo informácii, či už z archívnych dokumentov alebo príhovorov ľudí ovplyvnených týmto obdobím, penzum informácii je okorenených šikovnými animáciami. Tieto animácie slúžia ako príjemné odľahčenie, čím tento dokument nepôsobí surovo v daných situáciach ale je prístupný pre rôzne vekové kategórie, nepohoršuje ale otvára ľudom nový priezor na nedávnu dobu. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Cinematik 2012) (10.09.2012)

Zprostředkování individuálních reflexí období konce komunistického bloku z časového odstupu 20 let s hezkým, emotivním spojením ostalgických výpovědí, záběrů (oficiálních i soukromých) a hudby. Slušná učební pomůcka pro přiblížení zákonitostí a absurdit doby i vztahu jednotlivce a velké historie. 3-4* (17.05.2012)

Vynikající dokument, jeden z nejlepších co jsem viděl. Na rozdíl od jiných upřednostňuje formu před obsahem. Ambice pojmout přes třicet let v šesti hodinách nakonec ani přílišnou hloubku nedovolila. Epizody jsou vedené zčásti jako filosofická a zčásti jako nostalgická debata. Otec, přesvědčený komunista a dcera přesvědčená demokratka porovnávají svůj pohled na východní blok. Obě role jsou napsané poutavě a i když se k žádnému definitivnímu závěru nedostanou, tak jejich polemika přináší spoustu zajímavých poznatků a věcí k zamyšlení. (12.01.2013)

Historie instantní vstřícná masám či spíše >dějepiss< pro hloupé? . . . Hm, plkačky brnkačky tlachy plác, d.m.s.n. ale asi zase někde udělali soudruzi z endéer chybu... Taková >dederónská náhražková< "Mischkaffee" místo >pravé brazilské< "Espirito", že... °-[ - - - P.S. (5.5.) Sakryš, igitátor hnedle žasne, jak málo dnes stačí stádu ke štěstí. Ale tak ono stačí se jen podívat, jaký postsoudružský ksindl dnes ovládá tu naši neobolševickou kaputalistickou zemi krásnou na pohled... A bude hůř děcka, bude hůř! Za stálého spokojeného pobekávání směr jatka... Kvazisláva! %-o - - - - - (Sledováno na aprílmájovém >soudružském prostoru< , hodnocení 40., komentář zde otrávený jako čertoffsky šestý - soudružsky prvomájový jara gla-sytosti 2012) (01.05.2012)

Těžko by se dalo nesouhlasit s tím, že přes svoji ne zrovna krátkou stopáž jde Nekrasovův dokumentární cyklus jen po povrchu - ale co taky chcete, pokud máte v nějakém rozumném objemu zpracovat látku žádající si záběr přes čtyřicet let a třetinu zeměkoule. Jistě, šlo by to i jinak, ale tahle koprodukce chtěla být hlavně stravitelná a přitažlivá i pro mládež - což se jí troufám si tvrdit podařilo, i když to nejenom pamětníkům asi občas přijde příliš polopatické a vysvětlující zcela očividné věci. Forma tohoto dokumentu je celkem originální, i když kolážovými animovanými vsuvkami si tedy nejsem vůbec jistý a působily na mě dost rušivě (ostatně jako některé vstupy ne zrovna dobře hrající slečny dcery, spoluvypravěčky celého cyklu). Na druhou stranu jsem ale rád, že vzniklo něco takhle uceleného a kompaktního, v čem hrají hlavní roli vzpomínky přímých aktérů "z obou stran barikády", díky čemuž je to celé patřičně živé. Osobně nemám s tímhle shrnutím událostí, o kterých jsem věděl stěží o něco víc než jen to, že se staly, žádný stranickopolitický problém. Jen doufám, že za dalších dvacet let se dočkáme podobně zajímavého dokumentu o tom jak car Vladimir Vladimirovič všem ukázal, zač jsou toho demokracie a kapitalismus po ruském způsobu;) Jo a díky veřejnoprávní televizi, že se aspoň bylo mezi těmi OVRZy a Cestami Domů na co dívat. 80% (21.05.2012)