Newyorská romance

Strašně nezáživný film. Umíral jsem už jenom kvůli Keiře (která mne pak ještě čekala večer v Enigmě!), ale tu bych asi ještě principiálně snést mohl (spíš ne). Rufallo, který mně vždy spíše nevadil než vadil, mne svým opileckým producentem sral možná ještě víc. Zlatá milá Gretta mi byla šumák, stejně jako co se stane s ní nebo s kteroukoli kolem ní se motajících postav. Naprosto zbytečná věc... 30% (30.01.2015)

Na skromný a upřímný pohled na život v Dublinu a lásku k hudbě diváci před časem slyšeli. Once Johna Carneyho bylo kouzelné. Stejný tvůrce se vrací, přibral výrazně známější tváře a znovu se motá okolo hudby. Představuje vyhořelého rozevlátého hudebního agenta a skromnou talentovanou písničkářku. Každý z nich s sebou nese nějakou tu bolístku, nikdy ovšem není tak zle, aby z toho bylo divákovi ouvej. A problémy, které se objeví, se vyřeší zatraceně snadno. I tak to má výbornou atmosféru. I své mouchy. Výsledek se totiž tváří nesmírně svobodomyslně a přirozeně, jenže takový tak úplně není, ač je to právě k jeho ústředním hrdinům, kteří jsou mile uvolnění, nefér. Tvůrci celou tuhle jednoduchou story hezky zabalili a měli za to, že je vystaráno. Ono by bylo, až na to, že (jak už jsem naznačoval) chybí pnutí mezi postavami, tudíž nevyskočí tepová frekvence tam, kam bychom chtěli, marně čekáme na slzy, které bychom si otřeli. Herci jsou výborní – dle mého nedoceněný Mark Ruffalo se topí v dluzích, chlastá a dávno se odcizil se svou rodinou (spolehlivé Hailee Steinfeld a Catherine Keener), je výborný a album bych s ním natočil hned. I když by možná nevyšlo, byla by sranda. Keira Knightley je roztomilou sázkou na jistotu, překvapí o to víc, že skutečně zpívá a vůbec ne špatně. Ba naopak. A New York tu pro tentokrát tepe normálním životem!! (29.09.2014)

Náhoda je úžasná součást života a nebýt náhod, nezažili bychom nic, co nás překvapí, rozesměje, rozesmutní, a občas náhody ovlivní i celé další směřování našeho života. A tohle se stalo i hlavnímu hrdinovi tohoto bijáku. Kdyby ten den nedostal Dan padáka v práci, nešel by to zapít do baru. Kdyby nešel do toho baru, neslyšel by zpívat Grettu, nikdy by na ní zřejmě nenarazil a ona by druhý den odjela zpátky do rodného města, aniž by se kdy pokusila nazpívat profesionálně nějakou písničku. Jenže díky náhodě Dan slyšel Grettu zpívat, a tak vzniklo asi nejúžasnější imaginární hudební album, které kdy kdo ve filmu nahrál a nazpíval. Na film jsem šel do kina proto, že přeferuji příběhy, které jsou reálné nebo které nemají k realitě daleko, a to tento film splňoval. Chtěl jsem se odreagovat, chtěl jsem vypnout, chtěl jsem zapomenout na vše kolem sebe a ponořit se do příběhu někoho jiného, a to se podařilo dokonale. Nechal jsem se naplno pohltit a unášet příběhem, který se na plátně přede mnou odehrával, a celé mi to uteklo neskutečně rychle. Film byl příjemný, milý, oddechový, a o to tu jde především. A navíc jsem se i párkrát od srdce zasmál. Herecké výkony vynikající, příběh ani na okamžik nenudil a z kina jsem odcházel v povznesené náladě. Jako jednohubka na páteční večer vynikající volba. Uděluji lepší čtyři hvězdy. (13.07.2014)

Od režiséra snímku ONCE Johna Carneya,kde namiesto DUBLINU s duom Hansard a Irglová sa premiestňujem do N.Y.CITY,kde sú sympatickí Ruffalo a Knightley+ľubozvučná HUDBA,a tak síce počin nedosahuje pocitu predošlého Once,ale aj tak som nadmieru spokojný,výborný hudobný dramaticko-komediálny film,ktorý pozrieť nebude stratou času... (11.10.2014)

„Jakou hudbu máš v mobilu?“ - „Svoje písničky ti nepustím, je tam až moc osobních a zahanbujících věcí.“ - „To v mém taky. Podle playlistu můžeš říct o člověku hodně věcí.“ - „Já vím, proto se toho tak bojím.“ - „Tak jdeme na to?“ - „Jasně, jdeme na to!“ Že tento snímek, který mě chytl prakticky hned od scény s „přiděláváním hudebního doprovodu“, natočil režisér Once, jsem zjistil až po zhlédnutí. A příjemně mě překvapuje, jak je atmosférou v porovnání s výše zmíněným na jednu stranu stejný a přitom tak odlišný. Není tak procítěný a smutný, Begin Again má však v sobě tu a tam i nějaký ten humor, spoustu pohodové hudby a nenucených rozhovorů. Sázet může i na velmi sympatický ústřední pár, jehož vývoj se mi moc líbil. Stejně jako všechny ty nahrávky na různých místech, nebo třeba jen takové disco klubové poslouchání si vlastní hudby ve sluchátkách. „Titulkový“ konec bych snad i oželel, ale budiž, ke zbytku filmu (resp. naturelu 1 z postav) se docela hodí. Emočním dopadem se film Once rovnat nemůže, ale silné 4* mu rád dám. (17.02.2018)