Girls

Navnadil mě plakát. Sjela jsem první čtyři díly, za tu dobu jsem se nezbavila dojmu, že mi jsou všechny postavy bez vyjímky nesympatické a jejich starosti a strasti mi připadaly nezajímavé, k účelu zívání jak ulité. Ani jednou jsem se nezasmála, nedojala, prostě nic. Končím. A ani jedna z holek není zdaleka tak hezká jako na zmíněném plakátu, photoshop rules. (18.06.2012)

Tento seriál určitě vybočuje z normy, je chytrý, má zajímavé postavy, které jsou plastické a mají vlastní vývojový oblouk. Hlavní problém je postava Hany Horváthové - autorčino alterego -, která chce být "hlasem této generace" (v anglické slovní hře k k tomu dodá "nebo alespoň jedním z hlasů", což ilustruje autorčin sebeuvědomělý ostrovtip; v druhé sérii Hana pronese větu “I’m planning to expose all my vulnerabilities to the entire internet"). Kritiky byla pro své sebezaujetí dokonce přirovnaná k Philipu Rothovi (Howard Megdal, The Coffin Factory). Seriálu tedy nejde jenom vykreslení obrazu ze života party mladých lidí, ale i o jakousi přímou osobní výpověď, která mně zatím není úplně jasná, nebo mi některé její části připadají trochu jalové. Jinak ale mladé autorce - které navíc nedělá problémy ukázat v každém díle své dnešním estetickým ideálům propagovaných módními časopisy nepříliš konformní tělo - samozřejmě fandím.___ Seriál je forma obzvlášť vhodná k reflektování aktuálních společenských témat či morálních otázek. Největší hity z produkce HBO jako The Sopranos řeší klinickou depresi, stav současné klinické psychiatrie, hédonizmus let boomu kapitalismu "flexibilní akumulace", napětí mezi stavem, v němž se člověk nachází a jeho ideály, samotu, izolovanot; Oz řeší otázky okolo justičního systému založeném na předpokladu common law o nestrannosti soudců, rasismus; Odpočívej v pokoji boj malých podniků v oligopolním prostředí, The Wire řeší problémy vyloučených komunit... Dunnhamová se takovýchto témat nutně taky dotýká (pracovní trh a uplatnění vysokoškoláků v stagnující ekonomice), ale je to pohled přece jenom povrchnější a subjektivnější než ve zmíněných seriálech. Možná že více staromodního sociálního realismu by Girls prospěl. (23.03.2013)

Hanna, ty sebestredný pracek!! Mala som iba ja tento pocit, pri opätovnom sledovaní? Fakt, miestami by som ju preplesla. Najhoršie, že ani za svet nepochopí, že celý svet sa netočí len okolo nej. Aj keď zase treba oceniť, že postavy a ich charaktery sú fakt reálne vykreslené a nie sú všetci ako z príručky o dokonalosti. (23.04.2013)

My boy, to je úplně nemožné nějak sjednocujícně ohodnotit. Na jednu stranu je tam pár skvělých nápadů, ze kterých mi srdce plesalo, a na druhou tam vůbec nikdo nevěří na čarodějnice nebo něco doopravdy animálního, což je zvláštní, když je to z velké části o tělesných pudech. Za nejpropracovanější a nejvíce se s identifikační postavu považuji Adama, což je také zvláštní, když to má být o holkách. Ale co vůbec nejvíc nechápu jsou výkyvy směřování jednotlivých sérií. Jedničku jsem zhltla prakticky v kuse a byla jsem nadšená, kdežto u dvojky jsem měla chuť všechno a všechny rozmlátit kladivem, protože takové vytržení z nastaveného kontextu by se mělo trestat zákonem. Trojka mě uklidnila a vrátila se zase k něčemu trochu smysluplnému, ačkoliv nemám ráda zavádění dramatu an sich, a čtyřka je neuvěřitelně bezbarvá a nevýrazná, jako by jí došel vnitřní tah. Jsem zvědavá, jakým způsobem to budou protahovat ještě dva roky, a mám mírně až středně silné obavy, že se jim už nemůže podařit přeskočit nastavenou laťku. (04.02.2016)

Po prvej časti. Som mierne šoknutý. Americké filmy/seriály nemajú problém hovoriť o intímnych a trpkých veciach vážne aj s humorom, ale Girls idú ešte ďalej. To, čo by Apatow alebo Smiths zobrazili hlavne vtipkujúco (sex, vylučovanie, intímne problémy...) je tu ukázané vo svojej až absurdnej jednoduchosti a každodennej rutine. Identifikácii s hrdinkami prispieva strohý a vecný štýl bez manier kopírujúci šikovne napísaný scenár. Presne sa to triafa do problému z rodičovských peňazí žijúcej mládeže, ktorá neustále odkladá začiatok reálneho života. Dlhodobo nezamestnaní po vysokej škole z toho môžu dostať dobrú depku. Dúfam, že ďalšie časti prinesú nejakú nádej. :D...............Po dopozeraní druhej série. Tak nakoniec mal v tom prsty aj ten Apatow ako výkonný producent a nechal sa týmto seriálom ovplyvniť aj pri tvorbe svojej poslednej komédie This is 40 a je to na nej cítiť. Girls sú ale parketa Leny Dunham. Tá to nielen napísala a z veľkej časti režírovala, ale nemá problém v každej časti ako hlavná hrdinka aspoň raz otrčiť svoj nie zrovna módny zadok a niekedy sa priamo pred kamerou aj vyští. A o tom to celé je. O neideálnej žene, ktorá má štyri brady, riť ako regrút kufor a prsia ako lentilky pod kobercom. Navyše je sebastredná, trpí obsedantne-kompulzívnou poruchou, nevie si nájsť prácu a naivne si myslí, že z nej raz bude úspešná spisovateľka. No proste hrdinka našich čias. Podobne aj ďalšie tri hlavné hrdinky pôsobia veľmi živo a označenie Girls ako Sex v meste pre hipsterov je celkom výstižné. Seriál nie je nejaký odsudok hipsterskej generácie ale snaží sa vyvážene nahliadať jeho pózerské ale aj úprimne prežité momenty. Scenár neustále preplieta komické a dramatické scény a skoro v každej časti je zvrat alebo udalosť na spadnutú sánku. Výborné sú "všedné" sexuálne scény. Sex tu nie je zobrazovaný ako niečo výnimočné. Samotná hlavná hrdinka pretiahne, čo sa hýbe. Realisticky však pôsobia všetky naťahovania kondómov, pokusy o strčenie prstov do zadku, zháňanie lubrikačného gélu a sprievodné banálne aj vážne rozhovory. Je to hlavne o ženách a ich trampotách ohľadne vzťahov, ale výborné sú aj mužské postavy, ktorí sú tiež lúzri. Napriek tomu je to plné humoru a nejedná sa o nejakú samoúčelnú depku. Niektoré časti sú trocha slabšie, každopádne je všetko patrične vygradované a žiadny happyend postavy nedostanú zadarmo. Takže trocha nádeje tam nakoniec je. (31.03.2013)