Stará puška

Celkem zklamani, po vsech tech kladnejch komentarich, recech, ze to je kultovni film a vysokym hodnoceni jsem cekal vic. Problem je totiz v tom, ze se film nevenuje ciste tomu, cemu by mel a to je pomsta. Trva totiz dobrou hodinu, nez si Noiret vyslapne na prvniho nacka, predtim se sice uz na to nakou chvily chysta a i to je fajn, do toho sem tam nejakej celkem drsnej zaber na mrtvoly a podobne, ale samotna akce proste zacne az po hodine ne moc zazivnyho deje, kterej se spis venuje rodine. No a druhej problem je, ze ackoliv je potom film paradni a napinavej, je zbytecne casto prerusovanej flashbackama, kdy Noiret vzpomina na svou zenu a dcerku a ten flashback je vetsinou v nejmene vhodnou dobu a totalne to rozmrda napeti. No a co se tyce samotnyho Noireta, ten je spickovej, v drsnejsi roli jsem ho asi nevidel. (03.01.2010)

Starú pušku som videl viackrát, len som nemal k nej napísaný komentár. Ani niekoľkonásobné pozretie neznižuje silný zážitok z niekoľkých scén, mrazivo pokojný hudobný doprovod a obdiv k mojim obľúbencom - Robertovi Enricovi a Romy Schneider. Teraz sa však k nim pridal vynikajúci Philippe Noiret. Výsledkom je film, u ktorého síce ťažko nesiem málo vhodné flashbacky, mračím sa pri niektorých dialógoch a nadávam na nevydarený dabing, ale silné štyri hviezdičky sú nespochybniteľné. Bolo i päť, ale bohužiaľ čaro premiérového zážitku už trochu vyprchalo. (18.07.2012)

Dnes již klasické dílo francouzské kinematografie tažené neobvyklou, ale působivou hereckou dvojicí Schneidrová-Noiret, je osobitým a hlubokým dílem o míře, hloubce a dosahu nenávisti v srdci jinak velmi kultivovaného a lidského srdce, jemuž byly nemilosrdně vzaty všechny kotvy jeho života. Mravní normy, jichž se dovoláváme, mají nikoliv absolutní, ale naopak nanejvýš relativní platnost; kdyby tomu mělo být jinak, nevítězilo by v našem žití dobro a světlo, ale zloba, zlo a temno. Nesmyslný zákrok skupiny Waffen SS, kvapně ustupující před spojeneckými vojsky, tolik svou věcnou nesmyslností připomíná naše Ležáky či Ploštinu nebo oba karpatské východoslovenské Komárniky, že z toho až mrazí; logicky, z povahy věci, nemůže nezůstat bez náležité odezvy. Lékařova msta, skvěle zahraná vynikajícím Noiretem, je nejen aktem jedince, ale i symbolickým činem-podobenstvím. Hrůza války nedoléhá jen na oněch 10-15 mrtvých Němců, kteří, podléhajíce skupinové sugesci, se nakonec likvidují navzájem, ale rovněž na zdánlivě úspěšného a plně uspokojeného hlavního hrdinu; náznaky šílenství, nejspíš schizofrenie, které se u něj projevují v závěrečných sekvencích tohoto díla, mluví za vše (en passant se mi tu objevují závěrečné scény KUKAČKY V TEMNÉM LESE, kde se stejnou zacílenosti vůči svým samozvaným, rovněž esesáckým rodičům jedná statečná česká dívka). Retrospektivy, které děj neretardují, ale prohlubují a osvětlují, zprostředkovaně naznačují hloubku a zrůdnost nacistického zločinu a současně dávájí velké pole pro předčasně zesnulou rakouskou herečku. Završují tak a vymezují zážitek, který nám STARÁ PUŠKA, toto nepochybně zralé klasické dílo, stále nabízí. (09.12.2009)

Jedoznačně pětihvězdičková záležitost. Stará puška je přesně ten film, který mohli natočit jen ve Francii. Drsný, syrový, nic neskrývá, na diváka nebere ohledy. Doktor Dandieu je Noiretova nejlepší role a vy mu věříte úplně všechno, co předvádí (kdyby byla Romy Schneider moje manželka, šel bych kvůli ní celý Berlín vytřískat i suchou větví), a fandíte a fandíte. Komorní válečné drama se špičkovými hereckými výkony, napínavými scénami a lidskými emocemi, které ovšem nepůsobí strojeně. Je třeba si ho vážit, protože podobných příliš není. (18.10.2007)

Vojnová dráma, ktorá je skôr akčným filmom vo westernovom štýle. Čo je prekvapivé vzhľadom na fakt, že hlavnú úlohu tu hrá Philippe Noiret. Pokiaľ ste ochotní ho prijať za akčného hrdinu, úspešne bojujúceho proti nemeckej presile v istom zámku, kde má výhodu v tom, že tu pozná každé steblo trávy a protivník nie, nebudete mať s filmom problém. Len je škoda, že keď sa po expozícii film skutočne rozbehne, tak ho zbytočne zdržujú retrospektívy, ktoré, aspoň podľa mňa, priebeh konfrontácie nijako neobohacujú. I keď ide o spomienky hlavného hrdinu, ale ono v tej expozícii bolo myslím povedané o vzťahu a živote týchto ľudí tak akurát. Skrátka predstavte si, že v Komande pri všetkom tom humbuku sledujete ešte spomienky Matrixa na život s dcérou v civile. (15.06.2020)