Následník

Tematicky i dějově velmi zajímavý snímek má z pohledu diváka smůlu, že nemá v sobě snad žádnou vyloženě sympatickou postavu a během některých vedlejších motivů s povolením na napětí se začíná pocitově táhnout. Alespoň fandit ve věci vyšetřování a pokusy o úniky z nástrah však magnátovi Cordellovi určitě jde a Jean-Paul Belmondo ztvárnil nezvykle rozporuplného hrdinu bez vtipu i minimem jeho typického charismatu určitě velmi zdařile. A pohltit mě Následník do světa velkých machinací v mediálním impériu postupně dokázal. Ten příběh jednoho dědictví, znamenajícího automaticky číhající nebezpečí, má čím přikovat a zpracování plné tajemně podivných střihů a náhlých vpádů do nečekaných událostí vytváří často silně neklidnou atmosféru. Atraktivně lákavé prostředí, které ukrývá zákulisí v podobě skryté mafie a postav, z nichž během profesionálního jednání nelze od pohledu vyčíst pravý charakter, se stává menší noční můrou s téměř nekončícím napětím... Philippe Labro mě tímto filmem nezklamal a zaujalo mě také, jak v některých scénách invenčně zúročil svou původní profesi novináře. Na zážitek z režisérova nasledujícího filmu Náhoda a násilí (1974), kde Labro svůj nevšední rukopis plný znepokojivých střihů a fragmentárních útržků dovedl za mě téměř k dokonalosti, se to ale u mě nechytá. [75%] (09.07.2022)

Průmyslový magnát, který hodlá zjistit otcovu smrt a převzít obrovské finanční impérium. Hned ze začátku se ho snaží zdiskreditovat, protože o jeho firmu je velký zájem. Belmondo jako playboy, který bere otěže do svých rukou a předvádí jednu ze svých nejlepších rolí ! Film ukazuje průmysl plný intrik, lží a střety zájmů. (05.04.2010)

Kdo má rád Belmonda v obleku tak tady si teda pošmákne. Kdo má rád typický Belmondův humor, který se objevuje i v těch nejdrsnějších kriminálkách, tak ať si radši jde zašukat, protože tady po něm není ani stopy. Na bebela velmi netradiční snímek . Není tak přimočarý, patří mezi ty složětijší a hlavně závážnější. Belmondo během filmu postupně odkrývá celkem slušnou prasárnu, která zde má název "ocelářský obchody". Film nepatří do kategorie ultranapínavé, přesto v pohodě a bez nudy budete netrpělivě očekávat konec. Trošku mě slušně řečeno sraly ty dějové odbočky ze začátku, kdy jsem ještě nebyl v ději, ale pak se to naštěstí ustálilo. Následníka tedy následují čtyři hvězdičky . (26.08.2007)

Role "Následníka“ možná není pro Jean-Paul Belmonda úplně typická - přesto jako vždycky představuje svérázného chlapíka, který si své problémy řeší sám … jde jenom o to, jestli to zvládne. Díky retrospektivním prostřihům mi děj zpočátku připadal poněkud zmatený a chvíli trvalo, než jsem se zorientovala - ale to nemusí být nutně chyba filmu, protože tentokrát jsem byla mírně nesoustředěná ... ;-) ... Nakonec se střih ukázal být velice zajímavý, originální a na svou dobu novátorský - dodal příběhu větší díl napětí i atmosféru určité osudovosti … a neomylně ho dovedl k jednoznačnému a nekompromisnímu závěru. (18.05.2011)

V některých rodinách se dědí povolání, v klanu Cordellových se dědí následnictví. Když to najednou udělá strašně bum s letadlem seniora, do útočného pásma nastupuje junior Bart, který teprve začíná chápat, jaké svinstvo ocel vlastně je. Jeho výchozí pozice je o to víc problematická vzhledem k tomu, že má tchána-mafiána a radikální názory na kolaboraci s nacisty, udávání a deportace židovských rodin za II. světové války. Navíc Cordell nejmladší je znepokojivě geniální hoša, který si místo pohádek čte kurzy akcií a kvůli zprávám v šest vynechává večerníček. Prostě rodinka k pohledání. Za jediný náznak humoru lze považovat církevní reálie – Bart tituluje poradce „nuncius“ a monsignorům cpe úplatky do sutany – a špičkování s kamarádem Davidem v podání Charlese Dennera. Následník opravdu nemá moc společného s klasickými belmondovkami, ale to není nic špatného. Bart Cordell je sice přímý a suverénní ranař, po němž ženy touží (tedy až na jednu, pro která příliš ctí otce svého), z ostatních Belmondových postav se ale nejvíc blíží uhlazenému mstiteli Françoisi Leclercqovi z taktéž nedoceněného Těla mého nepřítele. Následník se mi líbil skoro stejně. Možná právě kvůli té jinakosti. (23.09.2013)