Muž z Acapulca

Sice jsem nevidel uplne vsechny filmy s Belmondem, ale videl sem jich dost, abych moh rict, ze tohle je jeho nejvetsi jizda, naprostej super narez. Kdyz sledujeme prihody Boba, tak je to paradni akcni film, kde nechybi humor, desitky mrtvol a litry krve a do toho vseho perfektne machrujici Belmondo. Naopak linie s Merlinem sazi hlavne na vtipy a na looserovskyho Belmonda. No a obe linie se naprosto perfektne proplejtaj, ke konci si navic role prohodi a celej film leti kupredu v naprosto neuveritelnym tempu. A krome Belmonda, kterej se tady fakt vyradil, dostal hodne velkou hereckou prilezitost a maximalne to vyuzil, tak jeste stoji za zminku krasna Bisset a Jean Lefebvre v maly rolicce opravare. (06.01.2009)

Muž z Acapulca je filmom našich mám. Na mňa už nepôsobí takým odzbrojujúcim dojmom, aký museli vtedajší diváci, milovníci Belmonda, zažívať. Tí dnešní, ktorí na film náhodou natrafia, sa budú diviť, že metóda dej v deji, sen vo sne, fikcia v realite a realita vo fikcii nie je vynálezom dnešných postmodernistických režisérov, ale že je to metóda, prostredníctvom ktorej dokázali pred štyridsiatimi rokmi točiť Francúzi paródie. Tempo mi nepripadalo vzhľadom na akčný žáner nijako závratné, zápletka v Acapulcu mohla byť vyriešená k väčšej diváckej spokojnosti, ale Belmondo je sympaťák a Jacqueline krásna, takže sa stále jedná o klasiku, ktorú si treba občas pripomínať a upozorňovať na ňu aj mladšie generácie. (01.02.2013)

Film som hodnotil tromi hviezdičkami iba podľa dojmu, ktorý vo mne zanechal pred viac, ako tridsiatimi rokmi. Zaujímal ma vplyv času na pôvodné hodnotenie. Obzvlášť ak mladší užívatelia ČSFD v komentároch hýria superlatívmi. Bohužiaľ! Paródie mám vo všeobecnosti rád, ale súčasne ich považujem za riskantný podnik. Ak je v nich parodická zložka nevýrazná, obdivovatelia parodovaných diel sú náchylní ich vnímať, ako menej vydarený kúsok do ich kolekcie. Ak je prehnaná, a to je prípad tohto filmu, oberá ctiteľov paródií o možnosť vychutnať si to, čo paródiu robí paródiou. V každom prípade ide naďalej o nadpriemerný a dobre zahraný film, ktorý po skvelom nástupe postupne stráca invenčnosť. Takže tri hviezdičky z dávnej spomienky ostávajú aj naďalej. (30.11.2008)

Smrt Jeana-Paula Belmonda mnohé zasáhla a dává to naprostý smysl. Francouzská legenda za sebou zanechala mnoho povedených filmů, žádný ovšem nejspíš v celkové oblíbenosti nepřekoná Muže z Acapulca. Na tu se často zapomíná v momentech, kdy někdo řeší nejlepší parodie všech dob a to je obrovská chyba. Tahle parodie na špionážní filmy totiž Belmonda představuje ve vrcholné formě.   Tahle Belmondovka představuje francouzskou legendu hned v dvojroli. Nejen v roli agenta Boba Saint-Clairea, ale i v roli jeho tvůrce Françoise Merlina. V průběhu filmu se příběh dvou hlavních hrdinů proplétá v různých paralelách a příběh přeskakuje mezi fiktivním příběhem stylového špiona a jeho autora, který se musí potýkat s denními životními nástrahy. Velmi zajímavý koncept, kterého se naštěstí režírující Philippe de Broca dokázal skvěle chopit a především se Belmondo v hlavní dvojroli skutečně vyřádil.   V Muži z Acapulca je vše na svém místě. Skvělé komediální načasování, povedené akční sekvence a fungující romantická atmosféra. Na tento typ žánru se sice koukalo tak trochu mezi prsty, přesto je Muž z Acapulca skvěle natočenou záležitostí, která se nakonec v rámci příběhu o spisovateli, který utíká do imaginárního života dočká i skvělého vyvrcholení. Kromě Belmonda navíc byla skvěle obsazena i femme fatale Jacqueline Bisset, která by se v klidu minimálně vyrovnala většině Bond girls.   Muž z Acapulca by ovšem skutečně nefungoval bez energického výkonu Belmonda. Ať už je to elegán Saint-Clair nebo jeho přesný opak Merlin, Belmondo dal do filmu klasicky vše. Tehdy Muž z Acapulca především parodoval tehdejší bondovky se Seanem Connerym (Mooreovky odstartovali teprve též v roce 1973) a v uvolněné parodické formě vznikla skutečně skvělá parodie, která by se dost možná z dnešního pohledu dočkala kritiky za to, že si v jistých momentech dovoluje až moc, v roce 1973 ovšem tohle naštěstí někdo neřešil a Muž z Acapulca i díky tomu mohl získat kultovní status, který má dodnes.   Skvělá komedie se zajímavým konceptem, vydařenou řemeslnou stránkou a především právě úžasným Jeanem-Paulem Belmondem. I díky filmům jako Muž z Acapulca bude Belmondův odkaz nadále žít a opětovné reprízy jeho největších pecek budou tuhle legendu francouzské kinematografie alespoň v jisté formě udržovat při životě. Díky za všechno Jean-Paule! (06.09.2021)

Spisovatel Francois Merlin se nespokojeně prokuřuje životem ve svém nefungujícím zatuchlém bytě. Vymyslel postavu nepřemožitelného světáckého agenta Boba Saint-Clara, který sice neumí mariovenetsky, ale za to s úsměvem na rtech svádí nadrženou agentku Ariannu, během řeči mimoděk postřílí hromady nepřátelských agentů (neko kohokoliv jiného), rozcvičuje se na rotopedu i klavíru, machruje tasením hřebenu z plavek a dalšími efektními kousky udivuje čtenářskou obec. Jenže Merlin začíná svoje namachrované alter ego nenávidět a klapající klávesy psacího stroje už pod hbitými prsty autorovými připravují superhrdinovi pomstu, stejně jako všem, kteří mu znepříjemňují civilní život. Tohle je komedie dle mého gusta, při jejímž sledování se valí tuna hlášek, z nichž vybírat jedinou by bylo vůči ostatním nekorektní. (19.09.2009)