Osmy

Jestli má naše národní tradice hořkého smíchu svého mistra v Miloši Formanovi, pak Osmy přivedli na svět jeho tovaryši. Přesně totiž postihují Formanovu metodu: pravda nenudí, pokud se vypráví zábavně, s dávkou rýpavé provokace i zdravé neúcty vůči pomníkům. A kdyby oscarová Americká krása hledala náhradu za Kevina Spaceyho v hlavní roli, našla by ji v Trojanově kouzelném antihrdinovi, jímavě směšném, aniž by však odkládal lidskou důstojnost. A když spadne až na dno, má sebeúcty nejvíce. (17.05.2020)

Skoro váhám nad pátou hvězdou. Mimořádně vydařený český film. Reálný socialismus v naprosto věrné podobě, výtečné dialogy, špičkoví herci hrající na horní hranici svých schopností (Josef Dvořák, Krobot, Navrátil, samozřejmě Trojan...). A hlavně při veškeré grotesknosti a nadsázce přesně vystižená atmosféra oněch let, přičemž k tomu nejsou zapotřebí ani silné svaly ani ufňukané bolestínství. Celkově veliké pochutnání. (21.12.2014)

Dost možná nejsmysluplnější Epsteinova věc, které škodí pár dost hovězích estrádních "meta-fórů" a tuhý rozjezd. Ve druhé polovině nicméně přijdou solidní (byť dost návodné) scény, v nichž mají Osmy aspoň zárodek depresivní atmosféry. Jasně, tenhle normalizační srandaJob tak trochu dojíždí na efektní stavbu a zbytečné "náhody", ale přinejmenším se aspoň trochu liší od ulepené a neškodné ostalgie. Vlastně by se mu nepochybně dobře dařilo v kině, kde poptávka po "trochu drsnější Hřebejkárně" pořád nemá důstojného zástupce. Pro mě tu pořád přebývá panoptikálnost a sklony lacině se uchechtávat v odporném normalizačním mauzoleu, ale Osmy jsou vlastně snesitelný film o potýkání se s osudem a strachem (Jiřím). Ten mimochodem zase dokazuje, že dovede pro televizi režírovat poměrně tlumeně a elegantně. I upocené milostné etudy se soudružkou kolegyní se dají přežít. Řekl bych smířlivý film o nepříjemných věcech. Možná až moc. Chtělo by to přibrousit hrany a míň toho krasobruslení v hovnech. Ale vlastně jsem to celé dal skoro bez ošívání, to už se mi u televizáku dost dlouho nestalo. Takovej neškodnej bubblegum. Vlastně Pedro. (14.12.2014)

Fraška z doby normalizace mě překvapila. Nečekala jsem, že někdo u nás dokáže zvolit tenhle žánr pro popsání právě té nejšedivější možné doby. Stalo se. Jenomže mi to úplně nesedlo. Postavy sice byly dobře napsané a charakterizované, nebyly to žádné šablonovité figurky (nejsympatičtější mi byla Stivínová), ale laciný mi připadal příměr, že ta doba stála za hov… a že se všichni museli brodit ve srač… podpořeno prvoplánovým zobrazením prasklé kanalizace a splašků, ve kterých se musí hlavní hrdinové brodit i reálně. Na druhou stranu, na televizní a český počin je to hodně dobré. (21.11.2017)

Vůbec nerozumím tomu, proč se lidi v ČT neodvážili dát Osmy do kin. Proboha koukněte se, co za průměry a podprůměry mělo letos značku CZ a opruzovaly v kinech diváky (zdravím Bony a klid 2). Osma je poctivá detailovka (lahváče, interiér bytu, atd. ) s příběhem co zaujme od prvních minut, rozesměje dialogama, obrazem (kondomy Trojan :-) ) i nevulgárním humorem vulgárních témat (sračky v bytě), nechává Ivana Trojana předvádět svůj vyjímečnej hereckej talent a přitom všem stíhá brát hnusnou dobu s nadhledem aniž by to zkazilo zdařile vyobrazenou realitu (úplatky, řemeslníci, strach, fízlování, atd. ) všedního dne za vlády komunistickejch hnusáků. Všechno podtrhuje vydařený konec, který má v sobě úplně jiný aroma než celý zbytek filmu a přitom do toho zbytku skvěle zapadne. Je to přesně na hraně mezi čtyřma a pěti hvězdama a protože jeden sešivanej režisér a dva klokaní herci jsou sympaťáci s poctivým přístupem k divákovi maj ode mě Osmy opětihvězdičkovanej řádek. (08.10.2014)