Díra u Hanušovic

(49th KVIFF) Plusem je poměrně bizarní vykreslení českého buranova někdy až twinpeaksovských rozměrů a sem tam nějaký úsměvný vtip. Jenže jako spoustě jiných českých filmů Díře u Hanušovic chybí nějaké jasné téma / děj, což se projevuje třeba tím, že skoro jakákoli scéna z posledních dvaceti minut by mohla být klidně tou poslední, aniž by cokoli zbývalo dopovědět (protože se vlastně ani nic povídat nezačalo). Humory se nejčastěji, jak je v českých filmech nepříjemným zvykem, zase tvoří podle vzorce známý herec mluví sprostě / chová se jako idiot = legranda. Vlastně pardon, v tomto případě je vzorec obohacen o moravské nářečí. To je mi ale inovace. (09.07.2014)

Nejpřesněji zachycený obraz soudobého českého filmu, který mimo naše končiny nikdo nepochopí a bude si ťukat na hlavu. Letmo načrtnuté charaktery, absurdní humor a nulový příběh vystavěný z několika desítek za sebe naskládaných scének. V tom nejlepším slova smyslu "zbytečný" film a velmi úderná facka české kinematografii. (26.08.2014)

Díru v napůl zdechlé české kinematografii chtěl možná Krobot zaplnit přísnou vidláckou parodií, tajně sebereflektující současný stav naší filmové kultury. Snímek, o kterém by se ovšem dalo dlouze filozofovat, se však naštěstí prezentuje spíše jako oddychová hořká komedie, a nikoli jako provokativní existenciální drama - kterým při o něco větší troše snahy klidně mohl být... (14.09.2016)

Vezmu papír...a tužku...napíšu Bod 1. To bude začátek! Pak napíšu Bod 2. To bude konec! Mezi to napíšu nějaké ty kecy, co jsem slyšel na rautech s debily z reklamek o tom, jak žili, než přilezli dělat byznys do Prahy, a jak dodnes žijí jejich rodiny, spolužáci, prostě ostatní, co neměli tu sílu utýct z těch prdelí v horách. Parádní film z toho bude...když seženu prachy (25.12.2014)

Ač k současné české kinematografii nejsem nějak striktně nekompromisně kritický, přesto mě občas překvapuje, že si pouštím pořád další a další její produkty. Na tohle mě nalákalo duo Krobot a Táňa, jejíž vesničanky mě baví už od dob Divokých včel. Díra u Hanušovic je takové to typické krásné české nic, navazující a odkazující na starší filmy o prostém českém lidu, svérázném, jadrném a jaksi lidském. Jenže v tomhle docela dost tlačí na pilu, což místy až bije do očí. Takže ja, dostal jsem co jsem chtěl a navíc kulervoucí Babčákovou. Ale je fakt, že mnohem radši tohle, než české filmy, které se zdánlivě o něco (neúspěšně) snaží. 2,5* (30.11.2014)