Křižáček

Už chápu ony rozporuplné reakce z Karlových Varů. Křižáček rozhodně stojí za zhlédnutí. Kadrnka komunikuje s divákem pomocí obrazu a hudby, dialogů je tam po málu, má to boží kameru. Nedokážu být úplně nadšený, zklamaný ale také nejsem. Dát v tomto případě jasný počet hvězdiček je velmi ošidné. Tudíž ponechávám Křižáčka výjimečně bez hodnocení. (30.06.2018)

Báseň Vrchlického Křižáček není všeobecně známá u většiny populace. Není to Polednice, kterou se snad úplně každý učil zpaměti na základce a pak jí ještě podrobně rozebíral na střední škole. Alespoň postupně dávkované útržky z ní nebo báseň přednesená na konci filmu by mohla dávat divákům větší smysl.Místo toho mlčenlivost herců a zdá se, že i celého filmu. Nedivím se, že se při tomto zpracování divák drbe na hlavě a dumá, "co tím chtěl básník vlastně říci"? Ač tento historický film byl jen na motivy básně, nebylo to nejšťastněji uchopeno. - Netvrdím, že film nemá nutit k přemýšlení, ale tady to nucení a dumání zjevně u většiny diváků nevyšlo. Když většina lidí otráveně řekne, že většinu filmu jen jede Roden na koni, něco se v této filmové básni tvůrcům zjevně nezdařilo. (09.07.2017)

Už Kadrnkův první film Osmdesát dopisů dával tušit, že se nebude ubírat právě divácky atraktivní polohou. Stejně tak u Křižáčka je hodně důležité rozpoložení diváka. Pokud divák přistoupí na dlouhé obrazy a pomalé tempo spíše načrtnutého příběhu, dostane se mu zajímavé podívané. Sám Kadrnka mluví o vyprázdnění a absenci. A je to na místě. Minimalisticky pojatá filmová báseň neoplývá přílišnými dialogy ani pestrostí obrazů. Všechno je až příliš umírněné - přímočarý jednoduchý děj, který si vystačí s malým obsazením, středověk zobrazený spíše stylisticky. Temné smyčce podkreslují jednoduché obrazy, jsou pro diváka jakýmsi vodítkem, troufám si říct, že dodávají děj tam, kde prakticky žádný není. Příběh jakoby ani nebyl vyprávěn, divák je ponechán sám sobě a je na něm, jak si jej v sobě dotvoří. V době akčních filmů s rychlým sledem událostí a obrazy trvajícími několik sekund je Křižáček opravdovým zjevením. Kladu si otázku, zda je opravdu úmyslně vyprázdněný nebo prostě jen prázdný ... Dokážu si představit, že porota ve Varech udělila cenu pro film, který po všech stránkách vybočuje. Ptám se sama sebe, jestli pro mě bude Křižáček zajímavý (zajímavější?) i napodruhé. (02.08.2017)

Že Roden ve filmu moc nemluví je spíš plus, protože (i když je dobrý herec) by se na něm dal krásně demonstrovat význam roztomilého českého slova "šumlovat". Přesto mě i těch pár dialogů rušilo svou podivnou toporností. Nebo absence dialogů (jedu na koni nekonečně dlouho lesem, pak potkám houf dětí, chvíli na ně čumím a pak jedu dál aniž bych se zeptal na hledaného syna?). Apropó, jízda na koni. Asi nejsem sám, komu se díky některým záběrům a přidruženým zvukům vybavilo klepání kokosovými ořechy (?). A ještě k těm dialogům, vyloženě rušivá scén pro mě byla i ta na tržišti, kde se ozve pro hlavního hrdinu nesrozumitelná italština (aby bylo všem jasné, že se cítí jako "cizáček"), načež následuje divadelní představení v češtině.....To mi jinak celkem povedenou atmosféru filmu (kamera, hudba) spolehlivě rozbíjelo. Kdyby byl film úplně němý (jen s hudbou) dal bych asi nadprůměrné hodnocení. (18.09.2017)

Filmová poézia s peknou 4:3 kompozíciou (ktorá má v obraze iba nevyhnutné), kreatívnymi režijnými vsuvkami (použitie zvuku búchajúceho okna) a nejednoznačným záverom, ktorý nechá diváka premýšľať. Pomalé, zdĺhavé, ale harmonické a kompaktné rozprávanie. Výhradne pre najnáročnejších divákov, ulietavajúcich na Tarkovskym či Tarrovi. P.S.: Prečo nezvolili čiernobiely obraz? Bežný divák na to aj tak nepôjde a hrou so svetlom a tieňmi to mohlo cieľovku zasiahnuť ešte viac. (08.08.2017)