Cizí oběd

Indické filmy pro mne představují problém spočívající ve špatném rozpoznávání hereckých osobností. Všichni jsou si tam dost podobní. Tento snímek mě dostal svou originalitou, poetikou, romantikou a zvláštním příběhem. Pocit osamělosti a smutku v přelidněném městě na jedné straně a fantastický systém dopravy obědů stravovacími poslíčky a jejich precizní organizovanost v exotickém prostředí a zcela jiné kultuře na straně druhé si mne získal. Slušné civilní herecké výkony, dopisy v ešusech a platonický vztah dvou opuštěných lidí ve filmu, na který hned tak nezapomenu. (15.03.2018)

Príjemný príbeh, na ktorý som sa dlho čakal, kým sa k nemu už konečne dostanem. Spočiatku sa to vyvíjalo síce dosť monotónne, ale keď sa to pekne rozbehlo, tak už to stálo naozaj za to. V podstate je to taká tajuplná romanca, ktorá je zasadená do úžasného prostredia Mumbaju, kde už vyše sto rokov zostávajú verný tradícii dabbawalov, teda roznášačov obedov. Namiesto písania mailov si tak svoje dojmy a pocity dvojica vymieňala práve prostredníctvom zablúdených obdeov od dabbwalov. Veľmi sa mi páčilo ako tu boli načrtnuté rôzne kontrasty, najmä medzi mladosťou a starobou - aj keď všetko je napokon predsa len relatívne. Naozaj pôsobivé dielo, ktoré krásne sledovalo dvojicu smutných samotárov. Niekedy Záver bol síce načrtnutý, no bohvie ako to napokon celé dopadlo. Príjemná romantika, ktorá nepôsobila ani trochu nútene. (20.05.2014)

(Láska) prochází žaludkem, (film) sází na přímočarost... Indická kinematografie – respektive její hindská část – má u nás těžce narušitelnou pověst. Bollywood působí na city, vypomáhá si množstvím přeexponovaných muzikálových čísel a váže se na tradiční prvky kultury daného regionu. Právě poslední bod nejvíce brání cizokrajnému seznámení s Indy. Lehká komedie Cizí oběd domnělý handicap nečekaně sebejistě ruší. Snímku v tomto ohledu nesmírně pomohl režisérův studijní pobyt v Americe. Cizí oběd připomíná (klasickou) hollywoodsku produkci čitelným vyprávěním i umírněným stylem. Režisér neztrácí čas s marnivými pasážemi atrakčního rázu – každý dialog, každá postava i gesto mají své místo. Umírněný humor přitom nenarušuje vážnější podtext filmu, v němž se obratně ukrývá společenská kritika. Navzdory optimistickému ladění snímek nezobrazuje idealizovanou Indii, nýbrž prvky každodenního života, o něž málokdo stojí (ruch, špína, hierarchický systém). I samotná zápletka prochází mnoha zvraty, pro něž by v běžném hollywoodském filmu pravděpodobně nebylo místo. Domnívám se, že sloučení závažného a odlehčeného napříč kulturními tradicemi je hodné následování. Snímek totiž „neopustil“ svou zem, pouze naznačil určitou propustnost dvou samostně se rozvíjejících kulturních tradic. A věřím, že ku prospěchu věci. P. S. – jídlo je zde skutečně nádherné, opět univerzálnější, než by se mohlo zdát... (MFFKV 2013) (01.12.2013)

Milá indickoevropská koprodukce, která zas a jednou západnímu divákovi přibližuje život v ryze indické společnosti přesně tak, jaký nejen v Bombaji je se všemi svými neduhy i pozitivy. Romantické drama, které disponuje velmi silně prokreslenými charaktery ústřední dvojky, jejíž propojený příběh končí přesně tak, jako to v obyčejném životě zkrátka chodí. A to na celém filmu cením zdaleka nejvíc. [viděno na MUBI 8.10.2023] (10.10.2023)

První indický film, který jsem viděl, takže nemám s čím porovnávat. Krásná byla především první polovina filmu, později už se vše opakovalo (pošta skrze krabičky s obědy) a konec mě mírně zklamal. Každopádně jsem viděl miniaturní část indického života v myslím celkem skutečném světle a systém poslíčků mě nesmírně zaujal. (31.01.2014)