Tři bratři

Svěráci zvolili zajímavý koncept - Tři bratři jsou spíše pohádková opereta než klasická Svěrákovská pohádka se zpěvy (jako byla třeba Lotrando a Zubejda), což klade na diváka (nejen dětského) trochu větší nároky. Asi proto to relativně nízké hodnocení. Zdeněk Svěrák sepsal skvělé ,,libreto" a většinou vznikla opravdu povedená hudební čísla, klasikou zůstává juniorova fascinace lesem a filmařská práce s lesními zvířátky a jejich mláďaty (jak ji známe už z Kukyho), stejně jako hodně vtipných momentů a humorné ladění, třeba ta Mrazíkovská stylizace v poslední epizodě bratra Pepy s Maruškou z 12 měsíčků, což je zároveň výčet odrážející synkretickou podstatu Svěrákova scenáristického přístupu - a to je zároveň asi i jediná vážnější výtka, naroubovat do sebe rovnou čtyři známé pohádky plus nespočet dalších odkazů může leckomu připadat trochu jako mišmaš. Ale k žánru operety/muzikálu takovéhle odlehčené neoriginální náměty patří. Jestli právě panuje v Česku éra muzikálů, tak Svěrákovský tvůrčí tandem přispěl hned tím nejlepším dětským ,,muzikálem", jaký tady kdy vznikl. A přesto přese všechno je to prozatím Svěrákův nejslabší film... (31.12.2014)

Svěrák je proste inde.Áno, má to svoje chyby ( hlavne Karkulka je over the top a navyše vyznie hrozne pedofilne) ale ani ma počas filmu nenapadlo sa v tom vŕtať, pretože som bol v tom svete a tešil som sa na kždú ďalšiu scénu.už strašne, strašne dlho som nemal z nejakého nášho filmu pri pozeraní takú radosť a žiadny ma tak veľmi nebavilo pozerať a užívať si až ma mrzelo že hrdinovia nemali navyše jedného alebo kľudne aj dvoch súrodencov. A rád si to dám opäť.na české pomery nemám problém tomu napáliť devinu P.S. Nájde sa niekto kto priaviaže Solčanskú o stoličku a bude jej to púšťať dokolenčka aby vedela ako sa robí rozprávka? (01.02.2015)

Zatím nejlepší argument pro tvrzení, že Jan Svěrák v posledních několika letech prostě neví kudy kam. Ukázkové plýtvání všemožných filmařských talentů (kamera, hudba, efekty, herecké obsazení - to vše splňuje parametry velkofilmové podívané) na úplnou zbytečnost (která navíc vyznívá dost pedofilně). Hovno v pozlátku působící dojmem, že bylo natočené spíš z jakési nouze, než z touhy ukázat světu plnou šíři svého umu. Začínám se trochu bát, aby jeden z nejlepších porevolučních českých režisérů nezačal točit jen podobné lidové sázky na (komerční) jistotu a nestal se tak z něj takový kultivovanější Zdeněk Troška... 50 % (15.02.2015)

Jelikož poslední dobou všude vidím vyprázdněnou naraci, tak si říkám, jestli takhle by vypadal zlomyslně přetažený princip vyprázdněné narace v pohádce? Mýtické tropy neznamenají v tomto podání nic. Vyrazit do světa znamená vracet se každý den na večeři k mamince. Charakterové proměny hodné odměny v podobě koruny a princezny se odehrávají nezapomněním si křesadla. Vypravěč neustále boří čtvrtou stěnu, aby dal okázale a bezvýznamově najevo, že se nacházíme v postmoderním díle, kde přece nikdo nemůže nic brát vážně. Hladového vlka se pokusíme napravit, ale namyšlené ženské ať si umrznou v lese. Všechno stálo nejspíš docela dost peněz, ale stejně je ta vizuální stylizace tak ošklivá... Ach jo. Štve mě to, protože příběhy o bratřích jsou předmětem mého zájmu. Ale tohle není příběh o bratřích, protože jejich příbuzenství ve výsledku nemá žádnou funkci ani význam. Když vyráželi spolu, tak jsem se těšila, že to bude něco znamenat, že si budou pomáhat, že se přes počáteční rivalitu naučí spolupracovat, že se pokusí navzájem zabít, cokoli, že prostě vznikne nějaký zastřešující smysl. Jenže jejich "výpravy" jsou od sebe izolované, a nejen od sebe, po většinu času jsou i ti kluci přímo izolovaní od svých holek a tak jejich spárování působí spíš jako počátky patologických a dysfunkčních vztahů než cokoli jiného. A to mluvím zejména o obou starších bratrech, protože vztah mezi myslivcem a Karkulkou mi na rozdíl od názorové většiny (jak se zdá) přijde nejzdravěji vybudovaný. Za jedno mají nějaký společný projekt (přemožení, zkrocení a převýchova vlka) a za druhé si řeknou, že na sebe počkají, což by přeloženo do řeči mezi řádky mohlo znamenat, že uvidí, jestli se k sobě vůbec hodí, a zkusí se nejdřív poznat a dospět. To mi připadá jako slibnější začátek partnerství než třikrát vlézt do jednoho baráku a pokaždé se při odchodu praštit hlavou o futra. (20.11.2016)

"Děti, kdo by nechal vlka naživu? No, moc vás není." Žili byli tři bratři - Zapomnětlivý Jan, Nerozhodný Matěj a Splašený Pepa. Ani jednomu z nich by otec hospodářství nesvěřil a tak vyrazili do světa, ve kterém našli Šípkovou Marušku, Červenou Růženku a Dvanáctiměsíčkovou Karkulku. Nebo tak nějak. Ono je to vlastně jedno, protože tohle je hrozně přeplácaná hovadina, kterou stojí za to vidět pouze kvůli výtečným vedlejším figurám - otci, Ježidědkovi a hlasovacímu Vypravěči. (27.12.2015)