Zlodějka knih

Po Památkářích již druhý totálně mdlý a uchcaný film z druhé světové, v němž se za dvě hodiny (!!!) téměř nic nestane a celý děj tak putuje od nikud nikam. Kniha má zřejmě čtenářům co nabídnout, její okleštěná verze však nedá divákům absolutně nic. Režie se šine tak pomalým tempem, že budete bojovat se spánkem, John Williams jede na automat a hlavní představitelka také moc talentu nepobrala. Voice-over smrtky zde navíc působí jako velké WTF. Už by to nějaký kvalitní dobový film ale po delší době opravdu chtělo. (17.05.2014)

Knihu jsem nečetl, ale soudě podle jejího odrazu v tomto filmu, si ji brzy přečtu. Sám film nese stigmata i přednosti velké mezinárodní koprodukce - vystavěn na základových kamenech západního žebříčku hodnot coby oslava lidskosti může vyznít trochu cukrkandlově, znepokojivě lesklý vzhledem k pesimistickému tématu, až příliš romantizující pohled na válečné hrůzy, kterým spíš konvenuje syrovost a naturalistický vhled, který tady (až na jeden moment v závěru) naprosto absentuje, až příliš humanity a snahy natočit ,,kladný film" neboli člověčinku (jak se hezky česky říká), všechno ale zachraňuje skvělé mezinárodní herecké obsazení (asi nikde jinde neuvidíte tolik anglofonních herců a hereček používat německé přitakávací částice „ja“ a ,,nein") a dobře odvedené filmové řemeslo. Hodně nefunkční (patrně oproti knize) je pásmo vypravěče, postmoderně koncipované křížení mezi vševědoucím vypravěčem a postavou Smrti, což se pohledem diváka může jevit poněkud prvoplánovité, v tomhle hojně zastoupeném subžánru (válka očima dítěte) je to sice odvážný krok, ale patrně měl zůstat jen na úrovni literárního textu. Jistým zklamáním je naprostá absence dotazování se po důvodech, proč byli mnozí v Německu těch časů svedeni fašistickou propagandou - zřejmě zásadní otázka, která je stále aktuální i dnes. Mnohde naznačeno (účast na vizuálně zajímavém srazu NSDAP, kde došlo k pálení knih atd.), naprosto nedotaženo. Formálně je zajímavá práce s barvami - zprvu bílá (pásmo vypravěče), posléze hnědá, béžové tóny a odstíny šedé, které si podmaňuje až magická síla barvy červené, mystiky všudypřítomných praporů a vlajek s hákovým křížem. Při přemýšlení o zfilmované Zlodějce knih se nemohu ubránit jednomu srovnání - tématicky totožné a důrazem na humanitu podobné Musíme si pomáhat snese hravě světové měřítko, Hřebejkův film řešil obdobné etické otázky s větší mírou jistoty a především hloubky... (20.04.2014)

Tři a půl hvězdy, film s velkým srdcem, hezkým příběhem, pohledem trošku jiným na Němce, kteří nesouhlasili s Hitlerem a kteří žili nebo spíše přežívali v bídě. Film mě dokázal v některých scénách dojmout, ale v některých jsem měl bohužel pocit, že se dívám na pohádku pro děti, proto také ne hvězdy čtyři. (04.05.2014)

Na Zlodějku jsem se už fakt dlouho těšila, soundtrack jsem měla naposlouchaný do alelujá a až těsně před projekcí jsem se lekla, jestli jsem nepřemrštila svoje očekávání a jestli nebudu zklamaná.. ale už od prvního záběru jsem věděla, že nebudu.. Přestože se děj odehrává během druhé světové války, přestože jsem musela přihlížet pálení knih a navzdory tomu, že vypravěčem je samotná Smrt, takže se strachujete, koho si vezme. Od krásně vystavěného příběhu, kdy s Liesel čteme její první knihu (Příručku pro hrobníky, tleskám), až po moment, kdy ona sama svěřuje papíru svoje myšlenky; přes brilantně zvolené herecké obsazení (díky Geoffrey, adoptovala bych tě za dědečka, nechceš? :-) až k citlivé hudbě z pera mistra Williamse nemůžu najít nic, co bych vytkla. Po Walteru Mittym v závěru roku je toto důstojné zahájení sezóny 2014, nemohlo být lepší. (18.01.2014)

Nečítal som, a ani nehodlám čítať, knižnú predlohu a tak nemôžem posúdiť, či bola verne alebo neverne sfilmovaná. Môžem iba skonštatovať, že film bol nakrútený zle. To, že bol pridlhý, falošný, občas nudný a často nevyužívajúci vedľajšie dejové motívy, nebolo tým najhorším. To sa stáva aj lepším filmom. Najhoršie bolo opätovné potvrdenie toho, že Američanov by nemali púšťať k historickým filmom z európskeho prostredia. Tým, že v tomto filme bol originálny nanajvýš snehuliak v pivnici, vynikli všetky zvrátenosti, ktorými sú hollywoodskí majstri schopní zaplniť film. Vôbec nemám chuť ich vymenúvať a postačí mi označiť film za sentimentálny, moralizujúci gýč s minimom invencie, skvelým hereckým výkonom Geoffreyho Rusha a zaujímavým zjavom Sophie Nélisse. (15.07.2017)