Sils Maria

Zajímavý snímek založený především na dialozích... Ty však mají vesměs hlavu a patu a vyšší filozofickou rovinu, ze které je možné nahlížet na dnešní showbyznys a filmový průmysl obecně. Hlavní představitelky hrají realisticky a ve filmu jsou četné zapamatování hodné momenty, hodně věcí zůstane nevysvětleno a nevyřešeno. Tempo je ale opravdu závratně pomalé, takže jeho dokoukání stojí na aktuální unavenosti a náladě...:-) (08.03.2015)

Alpy, Binoche a hudba paráda (začátek druhé kapitoly je krásný a překvapující), zbytek by se dal označit jako poloesejistický film který sice poskytuje materiál k zajímavým úvahám a je klasicky assayasovsky uhlazený, uměřený a rytmicky po celou dobu zcela vyrovnaný, ale právě skrze svou esejistickou podstatu nakonec působí poněkud povrchně a opatrně. Ale možná to tak má být, možná se podobná témata nedají pojednat jinak než naznačením, aby z výsledného tvaru nevznikl pouhý bulvární výkřik. Tematicky příbuzné Odnikud někam od Coppoly ale bylo o něco lepší. (23.01.2015)

Takéto filmy idú často mimo mňa. Neviem sa veľmi stotožniť so ženskými hrdinkami, ak sa tam vyslovene nejedná o akési stieranie hraníc medzi pohlaviami a problém je univerzálny. Súťaživosť staršieho s mladším sa síce dá považovať za univerzálnu, ale prístup k látke je skrze oči hlavnej hrdinky chtiac nechtiac veľmi osobitý. Čím to ale neodsudzujem. Assayas veľmi prekvapilo vsadil na komornú drámu vo veľmi vyprázdnenom, ale veľkolepom prostredí Švajčiarských Álp. A hoci je film skôr úvahou nad pozíciou herca v neustále meniacej sa dobe a veľmi trefne odzrkadľuje prístup k písanej látke aj vrtošivosť herečiek, zostáva po ňom akási katarzná pachuť toho, že nie všetci sú úplne debilný a že dakedy sa do modernej doby dá dostať aj skrze vnímanie starých hodnôt. Nie je to zlé. Binoche exceluje. Stewart ešte viac. Kupodivu príjemné a na zamyslenie, hoci by som si to asi druhý krát už nepozrel. (01.05.2017)

Kategorii artových filmů, které nemají žádný kloudný děj, a v podstatě směřují odnikud nikam, nemám vůbec v lásce, protože je to zpravidla nuda jak prdel. Sils Maria se této kategorii naštěstí přibližuje pouze v první části mé definice. Konverzačka, v níž režisér skutečně žádný příběh nevypráví, má však své silné stránky jinde. Jedná se především o scénáristicky vybroušené a herecky skvěle interpretované dialogy mezi stárnoucí herečkou a její mladou asistentkou v podání Binoche a Stewart. Během sledování jejich alpského přípravného campu jsem stále čekal, zda režisér nějak explicitněji vyjádří pararelu mezi zkoušenou hrou a skutečnými pocity hlavních hrdinek filmu a nakonec jsem byl rád, že se touto zjednodušující a doslovnou cestou nevydal. Možná by to filmu přidalo na filmovosti, ovšem také by ho to v tomto případě ochudilo o jeho specifickou atmosféru a otevřené nejednoznačné vyznění. Jak už jsem řekl, tak dámy se svých partů zhostili na výbornou a upřímně doufám, že temné období v kariéře K. Stewart už definitivně pominulo. Sils Maria se rozhodně nezalíbí každému a na mnoha místech je zdlouhavější, než by se mi zamlouvalo, ale v mém případě se jednalo o docela překvapivý a příjemný filmový zážitek, i když jsem režisérovi ne vždy porozumněl. (12.07.2015)

Kdybych na konci neměl pocit, že tam něco chybí, že mi něco uniklo, že něco nebylo vyřčeno a mělo, tak bych dal filmu vyšší hodnocení, protože tohle je opravdu herecký koncert, který je ve spojení člověka a přírody. Ta krajina je prostě neskutečně nádherná, navíc se v ní odehrávají skvělé dialogy, které vás přimějí viset Kristen a Juliette neustále na rtech. (12.02.2015)