Ztracen v La Mancha

Jakoby se jeden z pilířů světové literatury vzbouřil a chtěl dokázat, že není jen literárním dílem, které si může beztrestně vykládat každý po svém, ale že opravdu žije a umí být pěkně škodolibé. A že ten starý příběh může být pěkně reálný i v současnosti. ____ Gilliam se vinou vnějších katastrof hrnoucí se na jeho vysněné natáčení mění v dona Quijota, který věří v zázraky, věří v neuvěřitelné, stále doufá, přestože už je jasné, že projekt ztroskotal a umírá - tedy jako nadšený režisér - nakonec tím, že pak přece jenom prozře a pustí do svého života realitu. ___ Je to smutné, zábavné, fascinující a svým způsobem dokonalé ztvárnění dona Quijota. (29.04.2018)

Jako zase jednou opravdu hustej dokument. Sice mi to moc vtipny neprislo, spise megasmutny, ale i to se ve filmu stava. Kazdopadne je to vynikajici pohled na to, jak muze dopadnout nataceni velkofilmu....Jinak ten nataceci pribeh je hodne podobnej Apokalypse Now, ta se ale nakonec i po obrovskych potizich stejne dotocila... (13.04.2007)

Toto dílko alespoň zčásti vyplňuje vzduchoprázdno, jež nastalo po „Strach a hnus v Las Vegas“ v Gilliamově filmografii. To, co mělo být původně "filmem o filmu" se změnilo v dokument o tom, jak jeden film skončil v propadlišti dějin. Sledujete Gilliamův vzestup a pád. Prožíváte spolu s ním potěšení z práce a radost z uplatněné fantazie. Po té co se objevují první neočekávané problémy začnete se o něj (i o film) bát. Před vašima očima Gilliam dojde od prvotního entuziasmu k úplné rezignaci. Celý projekt se mu hroutí pod rukama. Prosíte: „Ještě ne, ať ještě není konec. Chci vidět víc z toho milého filmu. Ještě malý kousek ať se natočí.“ Johny Depp se potýká s umíněným koněm. Poslední záběr a je po natáčení. A je i po filmu. A poučení: Gilliam je don Quichote usilující o nemožné (o převedení snů ve skutečnost). Ono přirovnání však v dokumentu nevyznívá nijak manipulativně. Při posledním rozhovoru Giliam konstatuje, že don Quijote nedokázal zvítězit nad větrnými mlýny reality. A v tu chvíli vám to dojde samo: Tím donem Quijottem je nejen on, ale v podstatě každý režisér, který musí riskovat peníze své i cizí v podniku tak nejistém jako je film. První neúspěch znamená nedůvěru sponzorů na mnoho let. Z každého činu a rozhodnutí se musí skládat účty. Kolik projektů a snů bylo takto zmařeno? Díky tomuto dokumentu však „Muž, který zabil Dona Quijota“ přesto zůstane v lidské paměti jako pomník všem nesplněným lidským snům. (Slovník cizích slov: donkichot = člověk ušlechtile, ale pošetile usilující o nemožné.) (26.03.2005)

Všetko podstatné okolo problémov pri natáčaní tohto filmu výborne opísal Lhurgoyf. Ja už len dodám, že okrem obrovskej smoly s nepredvídateľnými situáciami pri filme s týmto rozpočtom (myslím že to bolo okolo 31 mil. USD), bolo dosť naivné si myslieť že všetko pôjde viac-menej bezproblémovo a za veľkú časť problémov si môžu samotní aktéri dokumentu. Škoda :-( (03.07.2008)

Škoda, že sa zatiaľ Terrymu Gilliamovi nepodarilo dokončiť Muža, ktorý zabil Don Quijota, lebo tých pár záberov, ktoré som mohol vidieť v tomto zaujímavom dokumente o natáčaní filmu, sľubovalo skvelý filmový zážitok. Aspoň, že tento film mohol vzniknúť a stať sa najzaujímavejším "filmom o filme" všetkých čias... :o) (19.12.2007)