Intolerance: Love's Struggle Through the Ages
Intolerancia
Režie:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHudba:
Carl DavisHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Robert Harron, Sam De Grasse, Vera Lewis, Mary Alden, Elmo Lincoln, Olga Grey, Erich von Stroheim, Eugene Pallette, Wallace Reid (více)Obsahy(1)
"Otec filmové režie" (prosadil dramatizující a psychologizující detail, zaktivoval úlohu kamery, osvětlení, interpunkce, herce, zavedl retro-vsuvky, dokonale pracoval s paralelní a křížovou montáží, gradoval napětí zrychlováním frekvence záběrů z různých časoprostorových rovin, vytvořil katalog dodnes platných syžetových a žánrových prototypů...), vyznavač Bible, Dickense a Emersonovy filosofie soběstačnosti a mravního zdokonalování, vnímá životní konflikty jako pravý idealista, v kategoriích abstraktního dobra a zla, se sklonem k melodramatismu. Ve velkolepě vypravené babylónské evokaci chtěl přetrumfnout všechno dosud natočené v tomto žánru (v čele s italskou Cabírií), naopak v decentním příběhu Krista se inspiroval dokumentaristickými Pašijemi, ozdobenými rozptýleným světlem a velebností rytmu. Evokace Bartolomějské noci s modře vitrážovanými scénami zaujme využitím lesku dlažebních kostek a stropů v dekoraci a má nadnesený herecký projev v divadelním stylu společnosti Film d'art, která začátkem 10. let propagovala velké hvězdy jeviště. Střih spojuje v stále kratších pasážích různé epochy v příbězích, prostoupených historickou naivitou (a sjednocovaných obrazem Naděje - ženy s kolébkou), ale čtvrtý příběh s motivem stávky dělníků a dramatem justičního omylu je inspirován mentalitou Ameriky s charakterizací sociálních vrstev, tlumočením individuálních prožitků a psychologických stavů. Kromě nepochybných přínosů objevíme ve filmu i Griffithovu slabost: sklon k megalománii a nevkusu. Tehdejší průměrný divák ještě nedokázal z plátna číst všechny složité významy, střídání časových rovin jej mátlo a tak tvůrce, investující 1,9 mil. dolarů (předtím dosáhl velkého zisku filmem ZROZENÍ NÁRODA), zbankrotoval a neúspěch ho rozdrtil jako podnikatele i tvůrčí osobnost, takže se stal obětí vlastní superprodukce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (100)
Griffith byl prý posedlý tvořením velkého umění. A to je skvělé. Na Intoleranci je to vidět. Ta šílená délka je ale na němý film moc. Muselo to být moc v době vzniku a ještě víc je to teď. Velkolepé kulisy a extras ohromí, ale to ohromení nevydrží 197 minut Čtyři hvězdy jen a pouze z úcty k filmařským objevům. Za fakt, že by se měl na tenhle film někdo dívat v kuse, ale režisérovi dík nepatří. ()
Raději jsem to zkoukl na dva díly, ale nakonec bych tak úchvatný a dynamický snímek určitě zvládl na jeden zátah. Rozhodně nejsilnější byla současná linie a výtečná byla i monstrózně pojatá linie z Babylonu, ostatní mi přišly spíše do počtu. Filmu rověnž vévodí tvě skvěle zvládnuté postavy - mnohovrstevnatý Drahoušek a naprosto nekon- venční Horalka, která mě skvěle bavila. A ten závěr měl takové grády, že by se za ně nestyděl ani současný napinák plný zběsilých střihů. Nelekejte se stopáže a také se nechte Intoleranci unést! ()
Intolerancia je predovšetkým fenomén, Griffithov scenár a réžia sú geniálne aj po dlhých rokoch. Film rozdelený do štyroch častí, ktoré reflektujú na isté časové roviny je predovšetkým o ľudskej neschopnosti akceptácie a intolerancii. Rozvláčne nemé dielo však vyžaduje divákovu spoluprácu a trpezlivosť. ()
Nie som odborník na rannú kinematografiu, ale dovolím si tvrdiť, že Griffith a jeho Intolerancia bola v mnohých smeroch prvá. Takže máme v jednom filme štyri príbehy, ktoré sa odohrávajú každý v inej dobe, sú prestrihávané priebežne a vrcholia súbežne v poslednej tretine filmu. Spája ich jedna myšlienka, je medzi nimi množstvo paralel a žiaden z príbehov by som nenazval jednoduchým (okrem Ukrižovania), dokonca by ich stavba obstála aj v dnešných časoch. Vrcholom je neskutočne monumentálne dobývanie Babylonských hradieb, z ktorých určite čerpali po takmer storočí Jackson alebo Scott. Je to základný pilier monumentalizmu. Film sa v závere neskutočne rozbehne, sme v napätí pri každom príbehu až do konca. Škoda kvality zachovanej verzie, občas je obraz vďaka čiernym rohom klasicky kruhový a častokrát poškrabaný. Nad prípravami, stavbou kulís, prípravou scenára a strihom sa tu rozplývať nebudem, to sa bude každý, kto film uvidí. ()
Nehodlám se přít s filmovou historií. Ale tříhodinový gigantický spektákl, který je tu jen proto, aby mi do hlavy neustále vtloukal, že se mají mít lidi rádi, to je na mě trochu moc. Shodou okolností jsem film viděl prakticky současně s „Metropolis“, u kterého jsem prodělal něco podobného, který ale díky hudbě, vizuální a filmové vytříbenosti dopadl o poznání lépe. Ta kolébka mě bude strašit ještě hodně dlouho. Pro poznání vývoje kinematografie ovšem zásadní dílo. Mimochodem, krásně tenhle film humorně zvaríroval Buster Keaton ve svých „Three Ages“. ()
Galerie (10)
Photo © Triangle Film Corporation
Zajímavosti (39)
- Finančná strata filmu viedla producentov k tomu, aby obmedzili dovtedy rešpektovanú slobodu režijnej práce. (Raccoon.city)
- V listopadu 2001 se v Hollywoodu slavnostně otevíral ”Kodak Theatre Complex” (od března 2002 zde pravidelně probíhá oskarová ceremonie). Vysoká klenutá brána v jedné z jeho částí je kopií stavby z tohoto filmu – jedna socha slona váží přes 15 tun. (džanik)
- Vyvedení babylónských scén bylo inspirováno obrazy britského romantického malíře, Lawrence Almy-Tademy (1836-1912). (džanik)
Reklama