Captain America: Občanská válka

Lehké prozívání první čtvrtiny, kdy se vlastně jen trochu nevěrohodně (mučení ve dřezu mě fakt rozesmálo) buduje nevýrazná anti-dušínovská bububu zápletka, je záhy nahrazeno zatím zdaleka nejspanilejší akcí v marvelovských filmech. Od SWAT vs. Bucky jedna velká, dlouhá akční horská dráha plná super nápadů a líbivé choreografie. Letiště s (nejen) brutálně nahláškovaným Spideym mě nadchlo jako dlouho nic. Druhá projekce povinností! (05.05.2016)

I ti naši lumpíci avendžerští, oni se umí pohněvat! Nebojte se však, milé děti, i nazlobení zůstávají nadále gentlemany či dámami. Pošťuchují se a leckdy si i herdu udělí, ale ne ve zlém, s láskou a pochopením. Pražádného klatého slova nepadne! Sic si tedy utrženým křídlem od boeingu hlavy omlacují natolik, že si kolikrát téměř rozhodí pěšinku, nikdy nezapomenou na srdečné projevy vzájemného porozumění. Určitě vám tedy nenaruší vývoj ve spolehlivou, nemyslící součástku globalistického soukolí. Ale jinak - děje se mnoho děje, ace střídá akci, s mozkem, rozjetým jen na setrvačník, spokojeně sledovatelné. (27.11.2017)

#TeamCap Určitě ty nejlepší Avengers. Dvojice na režisérské sesli dokazuje, že i pásová výroba Walta Disneyho dokáže zplodit smysluplný film pro dospělé publikum, kde příběh má pořádný říz a i jeho hrdinové jsou na konci cesty stále pouhými lidmi, kteří chybují (až na Visiona). Vynikající akční sekvence každých pár minut a dobré rozdělení prostoru pro všechny postavy. Držet se komornějšího pojetí ála Winter Soldier, tak je tam za mě vyšší palba. Na bitvu o Kameny nekonečna se ale díky téhle šarvátce konečně začínám těšit. (04.05.2016)

Tři dlouhodobé problémy marvelovek (vynecháme-li tu uniformní bezpohlavnost bijáku pro všechny, se kterou se u Disneyho tak nějak počítá) je absence pořádných respektu hodných záporáků s jasnou motivací, co nehází jen krhavé pohledy, odosobněná generická zaměnitelná CGI akce a žádné následky, důsledky ani osobní oběti postav. Vždycky platilo, že marvelovkám to sedne v komorní škorpící rovině spíše než blockbusterově akční. Bratři na režisérských seslích se to v rámci možností pokusili změnit již u Zimního vojáka a ke cti jim slouží, že to zkoušejí i zde. Ve dvou případech úspěšně (ochcávka v podobě nepotřeby záporáka, jakkoli ten zdejší potenciál má, a fyzická na kaskadérech stavící akce) a v jednom krutě neúspěšně, protože jestli někdy neochota Marvelu přinést skutečné oběti ze strany hrdinů bila hulkovskými pěstmi do očí, tak je to právě zde. Každopádně režisérské duo tentokrát zaslouží spíše slova uznání, protože ukočírovat tolik postav, aby byly jasné i pochopitelné motivace, aby noví hráči byli řádně představeni a nepůsobili jako páté kolo u vozu, aby pnutí bylo hmatatelné (bohužel až v samotném finále), zároveň si to navzdory vyhrocenosti (byť ta je více scénářem chtěná než z filmu opravdu vyplývající) i názorové ambivalenci obou stran zachovalo punc odlehčené nadsázky a ještě k tomu všemu navrch, aby každý měl vesměs solidní „tu svou chvilku, kdy tahá pilku", tak v tom (by) neuspěli i jinačí kabrňáci. Naopak neukočírovali délku. Sice se to netáhne, ale poklesů tempa to má více než by bylo záhodno. Jejich dalšími vroubky jsou epileptická kamera v akčních scénách a že celý ten žabomyší konflikt připomíná více hospodskou rvačku několika jednotlivců než-li válku, natož občanskou. (05.05.2016)