Kobry a užovky

Dýcha to dneškom. Jazykom, postavami, prostredím. Buď makačka pri páse a po práci fuška. Do aleluja. Pracovať a živiť za malý plat rodinu je tiež fuška. Dá sa sedieť aj za pokladňou či v kancli s presne stanoveným časom. Monotónna nuda. Otupenie a východisko z finačnej suchoty sa dá narušiť. Podnikať. Najklasickejšie v štýle: lacno kúpiť - draho predať. Ale podnikanie v súradniciach východnej Európy so sebou často nesie zároveň čosi za hranou zákona. Alternatívou je mať na háku všetko. Teda - ehm - okrem drogy. Látky, ktorá človeku prináša zmierenie s marazmom okolo. Alkohol, cigarety, fet. Všetko uvedené je zhruba obsiahnuté v príbehu dvoch bratov. Divák si má možnosť klásť otázky o ich charaktere. Napr. podľa mňa bol feťák v pohode. Asi ako ho charakterizovala jeho babička . "Von je takové zvířátko.". Zastal sa brata, keď mu hrozila basa. Jeho brácho (Užofka) sa ho nezastal keď Kobru tĺkli, ani keď ju naháňali. Na druhej strane strčil bráchovi ticícku a nejaké handry. Rodinu navštevoval na rozdiel od brata - narkomana len sporadicky. Na druhej strane, kto nemal v rodine feťáka, čo predal všetko, čo sa predať dá, ten nevie, čo to je. Ak hodnotiteľ filmu ide skôr po veciach a majetku ako po ľuďoch, tak ten to má jasné: neznesiteľná smažka a feťák si zaslúžil, čo dostal. Veď toľkých okradol. Aj hnusne vyzeral aj s tými jebákmi po tvári. Podobné hodnotenia ukazujú podstatu: túžia len po fľandrách, eventoch a drinkoch. Tešiac sa ako ich v posteli vyzvŕtajú, hneď po zinkasovaní denných tržieb. Milujú preniesť zodpovednosť na niekoho slabšieho, čo tiež túži po zmene. P. S. Záverečná poznámka obsahuje kritiku. Čo sa týka scenára - nebol marný, len príliš realistický. Vo filme, a je jedno či v sci-fi alebo v sociálno-kritickej dráme, oceňujem skôr rozlet fantázije scénaristu, ako snahu urobiť film tak, že si poviem: "Kurva veď toto úplne zo života". Oceňujem skôr, čo sa bežnej kurva realite vyhýba na sto honov. (15.03.2016)

Skvělý, že se tomuhle sociálnímu hadovi někdo pokusil podívat do očí s podobnou přímostí jako Petr Václav. Skvělý, že oba Hádkové hrají o třídu lépe než bývá v tomhle rybníčku zvykem, hlavně Kryštof dává s přehledem největší bomby kariéry. Skvělý, že Prušinovský zachytil celou řadu fatálních banalit se vší trapností, bezvýchodností a hlavně bez pitvoření a snahy dělat z toho chcípáckou řachandu. Méně skvělý, že Kobry a užovky působí jako sociální drama bez ksichtu, které celou dobu žongluje se způsoby snímání, aniž by nalezlo ujasněnou koncepci a zřetelný rukopis. Vysloveně špatný, že prvních 20 minut působí jako skladba, kterou všechny nástroje hrají o půltón falešně (dokonce i jinak přesný Kryštof se spíš pitvoří). A hodně rozporuplný, že dvojitej závěr (shocker / ambivalentní pohled) vyznívá spíš bezradně než tíživě, jako by si tvůrci nevěděli s příliš vitálním charaktery rady. Ty Květy v podkresu prostě vyznívají výrazně sugestivněji než film v důsledku. Chápu hype a spokojenost, ale mám pocit, že tenhle had má na to uhranout Vary, zatímco na festivalovém okruhu bude jeho nevyhraněnost značným limitem. Což je škoda, protože substituce heráku ironem a organizovaného zločinu vykrádáním chatek je odvážná a dotažená. Kdybych chtěl být důsledný, měl bych dát **** (dal jsem je Slámovi za podobně nevyrovnaná Čtyři slunce a o hvězdu míň dostal Jiráský za slabší Poupata). Ale je dost těch, kteří je Prušinovskému dají za mě. [65%] (19.02.2015)

Ale jo, konečně český film, který neutíká k legraci (občas se humor objeví, ale ne na oddych, spíš naopak) a docela přesvědčivě něco zachycuje. Škoda, že zůstává jen u toho zachycování, které jakoby nesloužilo ničemu jinému než sobě samému. Škoda že Prušinovský odmítá zaujmout postoj nebo říct názor. 3 a 1/2 (12.02.2015)

Premiérové ohlasy byly nejen pozitivní, ale čišelo z nich dokonce nadšení, jako by sportovní klub ze zapadákova potácející se na dně tabulky zvítězil nad šampiónem z velkoměsta. Objevovaly se výrazy typu "konečně český film světové úrovně" apod. Protože takový jásot zněl českou kotlinou už vícekrát a posléze jsem následně musel korigovat svá velká očekávání, přistupoval jsem k filmu s rezervou a přesto můj verdikt tentokrát zní: za dlouhou dobu několika měsíců jde o můj nejlepší zážitek z kina a od loňského úspěchu Cesty ven je to první český snímek, který stojí za výpravu do kina. Je tomu tak především díky výbornému herectví bratří Hádků a atraktivnímu zobrazení komunity maloměstských outsiderů - lidí bez vzdělání, bez zázemí, často bohužel i bez odpovědnosti a sociální inteligence. Oba filmoví bratři mají svůj plán, ten Užovkův je ambicióznější, jen poněkud háklivější na vnější ohrožení. Slabinu vidím ve scénáři, kdy vlastně nevím, co je předmětem režisérova zájmu. Konfliktní vztah bratrů ukončený zásahem zhůry? Přátelství rozdělené vězeňskou zdí? Ani tady nevidím zásadní dramatický konflikt, ve tvrdě pragmatickém prostředí české společnosti vypadá Užovkovo rozhodnutí racionálně a režisér vytváří morální dilema, které, obávám se, vlastně pro převážnou většinu diváků neexistuje. Snímek se dotýká řady problémů, ale nikdy a nikde nejde na dřeň. Co je nejhorší, závěr mi přijde bezradný, navíc i nedůvěryhodný. Vzestupu některých filmových nýmandů rozumím. Antihrdina nedávno zhlédnutého amerického dramatu Slídil je příkladem postavy, které přerod z bezvýznamné nuly v nebezpečného hráče, co jde tvrdě za svým, můžete věřit. Užovka ale velkým hráčem není a takovým jako on není v reálném světě souzeno hrát roli kápa. Celkový dojem: 65 %. (02.04.2015)

Pecka. Uvěřitelné sociální drama se spoustou skvělého a hlavně zcela přirozeného (!) humoru. Oba Hádkové v rolích dvou (rozdílných) životních ztroskotanců jsou naprosto skvělí. Jan Prušinovský je fakt talent s velmi osobitým autorským rukopisem, jehož každý nadcházející filmový i seriálový projekt je hoden velké pozornosti. Spolu se Ztraceni v Mnichově český film roku. 90 % (22.07.2015)