Lída Baarová

Prázdná bublina, dokonale zmáknuté bulvární PR a zoufalá zpráva o stavu tuzemské kinematografie v jednom. Šel jsem do toho s předsudky, ale i tak mě překvapilo, jak hrozně moc plytké to ve výsledku je. Ani náznak snahy proniknout některé z postav pod kůži. Hubač s Renčem se vezou na primitivní vlně, která sleduje Goebbelsovy slizké pohledy a Lídinu bezelstnou naivitu prostinké blbky, přičemž se kolem nich motají mraky vedlejších deklamujících figur, které jsou pro posun děje naprosto nepoužitelné. V celé bezobsažnosti se tak projevuje naplno i Renčova realizační neschopnost, kdy celou primitivnost maskuje kamerovým kýčem, pochybným střihem a podivnou libostí v exploataci, která nadobro nechává propuknout úlevné salvy smíchu. Někdy mě udivuje, kam až vlastně tvůrčí ambice sahají. (16.07.2016)

"Je to všetko komplikovanejšie než sa na prvý pohľad zdá..." Neviem, či bol Renč dobrá voľba, ale zodpovednosť za výsledok nesie on. Casting sa myslím vydaril, T. Pauhofovú vyniť nemôžem ani nikoho iného z obsadenia. Celková skladba filmu je ok, rozhovor starej pani Baarovej, ktorá sa v spomienkach vracia do doby svojej najväčšej slávy nie je nový prístup, ale rozhodne je divácky vďačný a zaujímavý. Z nejakého dôvodu Renč úplne vynechal detstvo, nejaký úvod alebo herecké začiatky L. Baarovej a hneď sme skočili na konkurz, z ktorého sa potom odpichla k sláve...Jej práci sa tiež veľmi nevenoval, sme svedkami len jej romániku s nemeckým hercom a neskôr Goebbelsom. Trápnu milostnú scénu a odrazy tváre v plameňoch si Renč mohol odpustiť a venovať sa radšej spomínaným nedostatkom. Je fajn, že dal priestor i väzneniu Baarovej ale celkovo film postráda hĺbku. Všetko je tak povrchné a priemerné a o Baarovej sa toho veľa nedozvieme. To že randila s Goebbelsom je na životopisný film trochu málo, nie? 60%. (22.01.2017)

Kdysi jsem po zhlédnutí Hlídače č.47 vyjádřil názor, že uvědomí-li si Renč, že na hloubku nemá, a zaměří se na povrchovou obraznost, můžeme se od něj dočkat kvalitních děl. Tak asi ne. Prvních cca 20 minut Lídy Baarové je něco tak slabého a tak o ničem, že jsem už ani nebyl ochoten počkat na Goebelse. Reklamy a videoklipy - to je Renčův formát, to umí, což je znát i na tomto filmu. (30.12.2023)

Porovnám-li recenze, tak s Mirkou se prakticky shoduji na rozdíl od toporné rádobypohádkové kritiky Kabáta. Dlouho jsem nezažil téměř vyprodané kino. Diváci se rozhodně filmu nevysmívali, ale smáli se při scénách, kdy se to dalo očekávat ("Bééé!"). Líbilo se mi korzování Lídy s matkou Berlínem. Z dalších dvou scén, kdy Lída putuje berlínskými ulicemi, ale už v době běsnění, byla působivější křišťálová noc. Renč je rutinér a většina jeho filmů (ne televizní tvorba!) mě nezklamala. Oheň jsem vnímal metaforicky, takže mi nijak nerušil způsob podání příběhu. Za nejsilnější scény považuji všechny s Goebblesovou manželkou (Lenka Vlasáková hrála přesvědčivě; při vodních hrátkách pobavila jazyková hravost) a situace, kdy byla Lída (z)raněná - útěk do Fröhlicha a Pankrác. Především ve vězeňském prostředí našla Táňa polohu z Kousku nebe. Velmi dobře do děje zapadla i postava filmového poskoka. Platonicky zamilovaného ochránce zvládl Mádl bez problémů. Film mě motivoval znovu otevřít Škvoreckého přepis vzpomínek Lídy Baarové Útěky. Neodvažuji soudit Lídu Baarovou, považuji ji za skvělou herečku a vypravěčku. Možná při snaze vytěsniť osudných pár let svého života vytvořila obraz, který dál novináři šířili. I v Renčově snímku v závěru říká, že rozhovor s diplomantkou byl možná její poslední rolí a že příběhy si lidé různě upravují. Pokud Lída upravila vzpomínky na nacistické pohlaváry tak jako na prázdniny u prarodičů ("Na zahradě běhali ježci s jablíčky." :-D), kdo ví, jak všechno vlastně bylo. Ve srovnání s filmem Dívka tvých snů Renčův film pokulhává víc než Goebbles. (30.01.2016)

Čekal jsem to lepší. Čekal jsem minimálně, že na technické úrovni to bude ohlídané. Není a vypadá to šíleně lacině. Jinak se zážitek nese na vlně nechtěně vtipných scén od Křížova Hitlera po šíleně přehrávající Stašovou. V příběhu tupé nány, která má, co si zasloužila, ale tvůrci by z nějakého důvodu chtěli vzbudit aspoň kus lítosti. Renčova přepjatost a doslovnost každopádně rozesmává, ale bohužel ne dost často. (21.01.2016)