Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bratři Marxové fušují do politiky. Válka je jen otázkou času. Pátý film bratrů Marxových Kachní polévka (1933) patří k vrcholným dílům komediálního žánru. Sourozenecká čtveřice se tentokrát pustila do rozkladu politických kruhů. Groucho Marx představuje Rufuse T. Fireflye, novopečeného diktátora z fiktivního státu Freedonie. Jeho jmenování do funkce si vynutila bohatá vdova paní Teasdaleová (Margaret Dumontová), která na oplátku věnuje do státního rozpočtu dost peněz na to, aby zachránila zemi před krachem. Hned na inaugurační slavnosti urazí Firefly diplomata Trentina (Louis Calhern), velvyslance sousední Sylvanie. Ten zase kuje pikle, aby se Fireflye zbavil a ovládl Freedonii. Mimo jiné najme svůdnou zpěvačku Veru Marcalovou (Raquel Torresová), aby prezidenta oblouznila, a především svérázné kumpány Chicoliniho (Chico Marx) a Pinkyho (Harpo Marx), aby Fireflye špehovali. A jelikož pro diktátora ani pro oba povedené špiony není nic svaté, situace nutně vede k válce…
Film navzdory svým kvalitám ve své době divácky propadl a znamenal odchod bratrů Marxových ze studia Paramout ke konkurenčnímu MGM (kde Marxové vzápětí natočili další komediální skvosty, zejm. Noc v opeře a Kobylkáře). Kachní polévka se dočkala divácké rehabilitace až v šedesátých letech, kdy v ní publikum spatřovalo silný satirický podtext. Film však dodnes oslňuje především čistými, dokonale načasovanými slovními i situačními gagy. Scéna s rozbitým zrcadlem a Grouchovým dvojníkem patří mezi nejlepší filmové komediální výstupy vůbec. Kachní polévka tak právem figuruje v Národním filmovém registru při Knihovně kongresu na seznamu titulů tvořících americké národní filmové dědictví. (Česká televize)

(více)

Recenze (124)

Dale 

všechny recenze uživatele

Z môjho prvého stretnutia s Marx Brothers mám zmiešané pocity. Neviem, či som sa zasmial aspoň 3x za celý film, no musím oceniť vtipné a celkom originálne hlášky Groucha a tiež množstvo slovných hračiek, ktoré pobavili, no za brucho som sa z nich nechytal. S ďalšími bratmi to už bolo horšie, vydarené chvíle mal aj Chico, no rovnako mal na konte aj trápnych momentov. Najhoršie u mňa dopadol Harpo (Zeppo sa tu až tak neprejavil), ktorého fórky ma vôbec nebavili a prišli mi absolútne trápne. Ako satira fajn, niečo na spôsob Barona Cohena, ktorý sa ešte má od Groucha čo učiť. 70% ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Občas vypadne slabší gag a pár scének je zbytečně roztahovaných, aby ukojily chuť bratří Marxových po groteskním němém hašteření, ale v záplavě skvělých komediálních nápadů a odzbrojujících hlášek se tyhle nedostatky v pohodě ztratí. Tempo je totiž jinak úžasně neúprosné a bláznivý humor nejen funkční v rovině satirické, ale zkrátka pozitivně nakažlivý a originální. Možná nejdokonalejší (byť ne bezchybný) případ skloubení němých grotesek s kanonádou vtipných dialogů a muzikálových čísel. Pusťte si to... ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Měla jsem dojem, že mi zůstává utajeno, v čem spočívá legrace tohoto filmu. Některé gagy jsou srozumitelné a funkční, něco mi přijde laciné a pár věcí má dokonce nakročeno k tomu mě naštvat - ale co když jim jenom nerozumím? Já mám pomocnou mapovací síť vytyčenou mezi Busterem Keatonem (absurdní divadlo), Chaplinem (politicky humanistický humor) a Haroldem Lloydem (rodinná zábava) a tady ty bratry si neumím patřičně změřit a zařadit. Jestli takové spojení jde vůbec použít, tak mě rozčiluje, že nerozumím základu té jejich anarchie. Z čeho vycházejí a kam míří? Zůstávají morálně rovní nebo ne? Vyjadřují se k politice nebo jenom dělají srandu? V Chaplinově Diktátorovi nezůstává žádné místo na pochybnosti, kdežto tady si můj analytický mozeček neví rady. Jsou to Monty Pythoni své doby nebo spíš předchůdci Sachy Barona Cohena? Chápal tehdejší divák jejich skryté úmysly a nebo tam žádné nejsou a nemá se nad tím přemýšlet? Samé zmatky. A závěrem: Proč jsou tam ženy jenom v župáncích, podprsenkách a megavýstřizích? Protože, víte co, z mužů jsou tam vidět maximálně kolena. A nikdo se na ně mlčky nesápe. Míň kombiné, víc podkov. ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Myslím na Slavoje Žiž(e)ka, který – tuším, že v The Pervert's Guide to Cinema – přirovnal Harpa Marxe k idu (pojem z freudovské psychoanalýzy reprezentující nejnižší složku lidské psychiky, jejíž jedinou vůli je neohlížeje se na morálku a zákony dosahovat slasti). Musím říct, že něco na tom bude a že mně Harpova a. k. a. Pinkyho totální nekonvenčnost a absolutní anarchističnost jakožto "nominálnímu nonkonformistovi a dekadentu" a.k.a. Jeanu Floressasi des Esseintes učarovaly, rozhodně budu s bratry Marxovými – kteřížto všichni podědili schopnost (po)zlobit, a tedy každý tak trochu koresponduje s idem, ostatně co se týče struktury jejich filmů, i ta připomíná výtrysk pudů, vyblbnutí – pokračovat. Případné tipy do pošty uvítám. :-) 80 % ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Kachní polévka bratří Marxů, to je něco, čemu říkám totální humor. Jsou tu vytříbené slovní hříčky, rozkošné situační gagy i naprosté dada. Je tu humor černý, inteligentní, dětinský, sarkastický i absurdní (a to zhruba 20 let před ,,vynalezením" absurdního dramatu). Kachní polévka je rozpustilý muzikálek i závažná politická satira. Tento film nebere vážně naprosto nic, a tím je zkrátka kouzelný. Má ovšem i pár nedostatků. Chybí jakákoli dějová linka, film není nijak ukotven v realitě. Postavy se chovají zcela anarchisticky, např. přestupují od jedné válčící strany k druhé, jak je zrovna napadne, takže jediné, co mám v hlavě po skončení (byť tak krátkého) díla, je naprostý zmatek. Některé vtipy navíc ve zkoušce časem neobstály a vyvolávají spíš rozpaky, než smích. A jedna tak trochu osobní výtka - projev němého a neustále oči poulícího Harpa Marxe je v tomto snímku nepříjemnější, než kdy jindy. Hodnotil bych tedy třemi a půl. Ale vzhledem k tomu, jak velký vliv měli tihle chlapíci na celou plejádu mých oblíbenců - od Woodyho Allena přes Jana Wericha až k Monty Pythonům - s radostí zaokrouhluji nahoru. Marxové byli pankáči. A punk´s not dead! ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Benito Mussolini zakázal promítání filmu v Itálii, protože považoval Grouchovu roli za útok na svou osobu. (Witta)
  • Film vydělal 1500 000 dolarů. (M.B)
  • Malé město Fredonia ve státu New York si stěžovalo na zneužití svého názvu i po přidání "e". Odpověď od bratří Marxů zněla: "Změňte si název města, uráží náš film." (Witta)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno