Učitelka

Karty sú výborne rozdané a prvá polovica je skvelá. Škoda tej doslovnosti a prílišnej čierno/bielosti v polovici druhej. Mauréry pozitívne prekvapila a Hřebejk s Jarchovským pri svoje (ne)forme z minulých rokov vlastne tiež:) Btw, my už takéto "učiteľkovanie" zažívame aj v škôlke, doba nehrá rolu:) 3,5*/5 (02.01.2017)

Fantastická Zuzana Mauréry - díky ní jsem titulní postavu zcela nenáviděl a doufal, že dojde zaslouženého trestu. Že film po této stránce nesdělí absolutně nic a člověk se může jen domnívat, co dělala během těch dlouhých 7 let, které uplynuly od podání stížnosti do skoku v současnosti v r. 91, považuji v podstatě za zločin na divákovi, a velmi mě tím film nahněval. I další herci jsou skvělí a celkově je to určitě film, který člověka hodně rychle vtáhne do děje a nepustí až do konce. Dlouho jsem od Hřebejka nic neviděl (naposledy Zakázané uvolnění v r. 2014), a možná o to víc mě s tímto svým filmem dostal. Škoda jen toho nevysvětleného osudu očitelky po podání stížnosti, jakož i jistého dojmu nepravděpodobnosti, jímž celý děj působí (pokud ho tedy nechceme vyloženě chápat jako podobenství celé společnosti), plus samozřejmě trefná je i výtka stran nevhodně vysokého věku většiny herců v rolích rodičů. Mimochodem dlouho jsem u žádného filmu zasazeného do období 80. let nezažil tak intenzivní dojem, že si tvůrci skutečně vyhráli s tím, aby film působil autenticky dobově - kostýmy, účesy, nábytek, tapety, elektrické spotřebiče, školní lavice, skleničky na kafe... absolutně vše v tomto filmu tu iluzi přivádí k dokonalosti, a film díky tomu působí důvěrně povědomým dojmem na někoho, kdo alespoň něco z těch věcí zažil osobně. (25.03.2019)

Spoilery! V době, kdy se nám konečně oficiálně rudá síla tlačí do vlády, jsem shodou okolností narazil na tento milý snímeček pojednávající o krásných časech, kdy se ještě lidé měli moc rádi a když to jen trošku šlo, tak si i vzájemně vypomáhali. Bohužel v této době existovala i celá řada nepřizpůsobivých kapitalistů, kteří hráli každý za sebe a odmítali se podílet na společném pozvedání morálky národa, ba dokonce odmítali pomoci v nouzi bližnímu svému, což častou vyústilo v názorové konflikty, končící často podáním trestních oznámení, které daná osoba vždy podávala pouze pro dobro toho druhého, což ten druhý nikdy nedokázal pochopit a patřičně docenit. Moje rudá ouška potěšilo poslechnout si po delší době líbeznou východniarštinu. Očička mi naopak trošku pozlobili východní "herci". Také to u nás na západě není žádná sláva, ale Slovensko v tomto ohledu za Českem vydatně zaostává. Těžko stravitelný mi přišel i takový lehce kostrbatý styl vyprávění. Trošku to celé připomínalo 12 rozhněvaných mužů. Každopádně moc hezký byl příběh o lidové paní učitelce s hroší kůží, kterou se hanebně snažili vypudit z jejího teplého místečka hanební kapitalisté. Kurvy jedny nevděčné! Že by se nám na stará kolena v Hřebejkovi opět probouzely režisérské vlohy? 4 kousky, leč velice slabé! Nechť jsou Hřebejkovi motivací k navázání dalšími kvalitními kousky. (13.07.2018)

Příběh, ze kterého mrazí. Počátek spirály, která zatím nemá konce. Pokud někteří přemýšlejí, proč před 30 lety věci dopadly, jak dopadly, dopadá na tvrdou podlahu neodlehčenou poduškami. Komunisté na tento druh morálky ovšem neměli monopol. Podobné postavy najdeme i v normalizačních seriálech a v tvorbě šedesátých let. Režisér Hřebejk zřejmě natočil jeden ze svých nejlepších filmů. Lze se jen dohadovat po rozsahu slovenského vkladu; v případě hereckého obsazení je však neoddiskutovatelný. Lidé přicházejí a odcházejí, křiváctví zůstává a přežívá. (29.01.2019)

Za sebe poskládané divadelní sekvence jen stěží fungují jako filmový celek. Poměrně slibnou první půlku potápí zbytek filmu, který vysublimuje kamsi do karikovaného prázdna, sestávajícího ze strojených dialogů. Z dění nemrazí, protože (provedením) nepůsobí věrohodně, byť tematizuje existující problémy. Hřebejk zbytečně příliš času věnuje omílání manipulátorských technik učitelky a příliš málo systémové podstatě a průběhu střetu, takže rozuzlení děje jen tak v mžiku proběhne okolo diváka. Absence teatrálně kategorických hrdinů ale potěšila a některé anekdotické sekvence se víc než povedly. (04.08.2016)