Bylo nebylo
Režie:
Jan PrušinovskýKamera:
Petr BednářHudba:
František SvačinaHrají:
Lukáš Příkazký, Jenovéfa Boková, Ondřej Vetchý, Tatiana Dyková, Ondřej Pavelka, Marek Taclík, Zuzana Bydžovská, Pavel Liška, Jaroslav Plesl, Pavel Nečas (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pohádka o tom, jak je důležité mít svého rybodlaka, a taky o tom, jak překonat osudovou kletbu i kouzla, která je snadné zneužít... Království tří rybníků postihla zlá kletba. Nadsmyslné bytosti odčarovaly ze zdejších rybníků všechny ryby, aby vytrestaly domýšlivého krále Boleslava. Jenže tento trest se obrátil především proti poddaným. Zmizení ryb, hlavního domácího produktu, je zbavilo tradiční možnosti obživy a zlikvidovalo jejich živnosti. Svou nespokojenost dávají stále hlasitěji najevo. I uvnitř královské rodiny se zahušťují vztahy. Králova dcera, princezna Lidunka, má úplně jinou představu o životě než její macecha. Chce navazovat na tradiční úlohu, kterou mladé ženy v tomto království vždy naplňovaly, ale stává se jednou z hlavních postav dění, v němž se o své místo na výsluní přetahuje několik vychytralých podvodníků. Nejvíc podfukář a zloděj Nikdáš, který nadsmyslným bytostem ukradl kouzelný proutek a má najednou v rukou velkou moc. V pravý čas se ale objeví mladý rybář Ludvík. Bude to právě on, kdo překoná kletbu, zachrání království a získá ruku princezny? (Česká televize)
(více)Recenze (432)
Hned na začátku byl bigbít, za který by se styděla i studiová pohádka 80. let, pak se konal jakýsi dialog "jo, to přepadávání pocestných už není co bývalo. Jojo, už to není co bývalo. Vůbec ne" nebo co to tam dotyčný plácal a třikrát zopakoval, aby se vešel do času vymezeného na scénu. Pak jsem zaslechl ještě něco o rybím tuku a pak už jsem to nevydržel a přepnul na Někdo to rád horké. Chudost ducha toho, kdo psal dialogy, byla přímo na mrtvici. ()
Plnej nášup pizd nedávám ze třech důvodů, první je ten, že jsem včera lupnul Interstellaru tři, druhej za nechutnou, vteřinu trvající vložku v první třetině, neboť se můj jemnocit nemůže přenýst přes určitý mantinely a poslední příčinou je strach z toho, abyste si nemysleli, že jsem tak ukrutnej dement. Už to, že jsem se vrhl na projekt, kde figurují zjevy typu Lišky, Byčbožky a Vilhelmový a přesto mě nejeblo, ba naopak, to je téměř zázrak. Já jsem alergický na zdejší pohádkology, ze kterých trpím pohádkofobií, takže si škubněte jasnou popelčinou pitchou s hvězdou pěkně uprostřed a s ptákem Ohnívákem vraženým až po kořen. A sledujte to dalších padesát let dokola šestkrát ročně. Na to já nekonvenčně seru a jdu k vodě. Tohle je aspoň neskutečná prdel plná ryb. ()
Krize v českých pohádkách? Je znát delší dobu. Povolejte trio Ditrich-Kolečko-Prušinovský. Ti si originálně pohrají s ohranými schématy a stereotypy pohádek. Je to sice originalita těžce vykoupená absurditou, ale hláškuje se, invence se valí ve větším poměru a nebýt téhle netradičně pojaté pohádkové komedie, už bych se pod žánrem pohádka nebavil, což mně VA(dí). Hovorové "va" či "neva" dostane v téhle komedii svůj prostor. No, možná bych se bez téhle podivné výrazové supermoderny kazící pohádkám renomé i obešel. Ve scénáři byl přetlak. Obsáhl co se dalo - politiku, touhu po moci, kouzla, bizarnosti aj. Ne všechno bylo úplně vtipné, ne všechno bylo dotažené, ne všechno bylo smysluplné. Malinký přetlak nastal i v postavách, kterých byl přehršel, ale škoda některou z nich neupotřebit, když byly tak neotřele podané i sympaticky zahrané. Tvůrcům se podařil zajímavý tah. Ani jednu z postav nenapsali schematickým stylem. Ani jedna z postav není klasicky záporná, jak tomu bývá obvykle. Nejméně mě z té pestré škály postav a jejich charakterů bavil rybář Ludvík Lukáše Příkazkého. Nejblíže ke klasickému záporákovi měl po moci chtivý Nikdáš Ondřeje Pavelky. Pavelka zvolil přesnou míru nesympatičnosti, kdy mu nelze ani spolehlivě fandit, ani ho za jeho podvody a lži odrovnat. Druhým záporným elementem byl skvělý komoří Jaroslava Plesla, který byl pozoruhodnou variací na zkaženého politika a intrikána, který si není nijak vědom škod, které na království páchá. K těmto dvěma mohli přibýt ještě Tatiana Vilhelmová, u které mě, nevím proč, akorát napadlo, že může být dobrá v posteli a kaprál Jana Plouhara. U Vilhelmové panoval rozpor, jestli nebylo možné její postavu fifleny důrazněji vypilovat, Plouharův kaprál se ze zlého trotla proměnil v inteligentního maníka, který nesouhlasí se zavedeným systémem poprav v království. Tohle jeho prozření bylo příliš křečovité a náhlé. Král Ondřeje Vetchého byl nepříliš schopný vladař, který o svých slabinách ví, ale nic proti nim nepodniká. Z nějakého důvodu mu chutnají jenom ryby. Jenovéfa Boková zbortila zaběhané schéma líbezných princezen, co myslí jen na vdavky a na parádu. Stačil k tomu její nakřáplý hlas, atypické chování, rybí tuk, a hned jste v rukou žmoulali místo péra banán. A vše uzavírala vtipně pojatá strašidla - hejkal, polednice, vodník a vlkodlak, který vlivem kouzel zmutoval. Když už je to pohádka, která má co do činění s rybami, scénář by následně mohl představovat síť na ryby, ve které byly oka pro bizarnost a díry pro nedotaženost. Nikdáš se zmocní kouzelného proutku, který mu dává neomezenou moc. Může odčarovat každého, koho si zamane. Přesto se nezbaví krále a usiluje o princeznu. Kletba strašidel způsobí, že z rybníků zmizí ryby, ale co ryby v řekách, případně zahraniční toky(!). Nebylo úplně patrné, kam až kletba sahá. Rybář Ludvík nezná princeznu, čemuž jsem se divil, neboť ji považoval za selku(!) V ryze české přírodě je slyšet exotická fauna, mimo jiné troubení slona - proč(!). Rozpory panovaly i kolem kouzel. Několik dalších, především dramaturgických chyb, by se jistě našlo. Neotřele zpracování převládalo, sympatické hlášky mozaiku zdatně vyplnily, hudba byla vynikající, zvláště Pavelka to rozjel mistrně se svým chytlavým songem. Výsledkem je rozverně bizarní a invenční pohádková čalamáda, která mně NEVA(dí). 70% () (méně) (více)
Svěží a aktuální politická satira a fraška, nenuceně převlečená za pohádku s klasickým dramatickým obloukem (princezna a království ve svízelné situaci, kletba a falešný a pravý zachránce a nadpřirozené bytosti) a ve výsledku i jako pohádka vtipnější, přiléhavější i ctnější než většina současných pokusů o (post)moderní pohádku, které si další cíle ani nekladou a utápějí se často ve vlastní vyprázdněnosti. ***** Takhle ošidný mix pohádky s politickou a společenskou satirou je bruslením po tenkém ledě a tančením po ostří meče, ale tohle byla jízda jako po rybím tuku, aniž by se to někdy sesmeklo k trapnosti. Zvlášť oceňuju kadenci, jak rychle odsýpaly obraty v situacích, vybroušené žerty a ostrovtipné pointy, a hravou a promyšlenou práci s jazykem a také skvělé vedení dobře vybraných herců a řemeslnou poctivost a kvalitu - a samozřejmě nenápadnost všudypřítomného nadhledu a tvůrčího pobavení i v tom všem (nejen Taclík, Liška a Bydžovská, ale i všichni další herci si role napsané na tělo vyloženě užili, i s tím, že si z nich jejich role přiznaně i dílem utahovaly). Řekla bych, že jediný, a evidentně těžko překonatelný problém je, že k takovému rozmarnému, neotřelému, byť fanstasticky fungujícímu prolnutí žánrů ještě nedorostlo vespolné divácké očekávání a nesmířilo se s tak troufalým počinem dost, aby v klidu a soustředěně naskočilo a užilo si spolujízdu. ***** Ale za sebe vím jistě, že mně to teda neva, a navíc mě to i dost ba. *~~ ()
Na ja, ta bigotnost, ultrakonzervativnost vzhledem k pohádkám tady z hodnocení přímo stříká, pravdou však je, že se jedná spíše o nepochopení. Malá rada: v úvodu titulek "pohádková komedie". Proto mi nějaké narušování klasických pohádkových vzorců nevadilo, naopak to celé překvapivě drželo pohromadě a ve vytvořeném světě pracovaly elementární systémy příčin a následků. A humor až na pár výjimek fungoval nečekaně velice dobře, dlouho jsem se něčemu novému tak nezasmál. Pořád stokrát lepší udělat něco tak odvázaného s tím, že buď to vyjde nebo ne, než jako běžně točit odpornosti, ovšem zaštítěné okřídleným sloganem "navazujeme na tradici klasické české pohádky blablabla...". ________"On je prasodlak, ve dne člověk, v noci prase!" ()
Reklama