Rudý kapitán

„Boh z nás urobil ateistov, aby sme lepšie znášali to, čo každodenne robia jeho ovečky.“ Dobrá vizuálna stránka, sympaťák v titulnej úlohe, občas príjemne drsné a krvavé (klinec v hlave, nechty, háčik z udice, vývrtka na víno), pobavili ma dialógy a hlášky („Daj si pásy, nepotrebujem aby sa do mňa s*ali ešte aj dopraváci.“) a fajnová retro atmosféra (tvorcovia majú podchytené detaily, napr. by som sa bol hádal, že FUN rádio vtedy neexistovalo, ale skutočne začalo vysielať už v r. 1990). Potešili ma niektoré herecké výkony. Konkrétne Chudíka, Suchánka, Geišberga a Kaisera. U Ladislava Chudíka už bolo vidno, že na tom .nie je dobre, je poznať, že režisér asi nakoniec bol rád, že to herec ako-tak zvládol (všimnite si, ako sú konštruované jeho scény, jedna veta, strih, prestávka, druhá veta, strih...) a že ho vystrihnúť resp. pre-obsadiť (legendárny slovenský herec zomrel ešte pred premiérou, ako 91-ročný). Bolo to silné. Každopádne mi scenár nedával veľký zmysel a Kronerovej postava bola príliš na efekt (v každej scéne po dva tri preplnené poháriky rumu, to za deň stiahla koľko, tri fľaše?). Vyloženým mínusom je nezrozumiteľnosť toho, čo herci hovoria (!) a druhá polovica, v ktorej predsa len už to nie je tak úplne ono a ako to už nejeden raz zvykne bývať, otázky sú mrazivé a znepokojené, ale akonáhle sa na ne začne odpovedať, úroveň trochu klesá. A strih bol miestami divný (Suchánkov únos). Genzerovo cameo som si všimol až pri tretej repríze. (23.01.2018)

Ukázka koprodukčního, ale přesto klasicky českého filmu. Vizuálně, technicky kvalitní snímek, kterému chyběla dramaturgie při psaní a revizi scénáře, který absentoval a nahradily ho jen názvy kapitol, u kterých si někdo domýšlel děj tak, aby celek vlastně o něčem byl. Film, ke kterému by se měl divákům dávat manuál. Sice jsem děj pochopil, ale pro mě prostě nepřinesl nějaký ucelený příběh, jen jakýsi zcenzurovaný spis, kde si musíte domýšlet ty začerněné věty a slova. A ty postsynchrony byly naprosto úděsný, že mnohdy nebylo vůbec rozumět, co kdo říká. Předábovávat Poláky ještě chápu, těm by asi většinou nebylo rozumět a nedávalo by moc smysl je v Československu mít a dělat, jak jim všichni bez potíží rozumí, ale předabovávat i Slováky v ději, který se odehrává v Československu, kde alespoň někdo musel slovensky mluvit, je fakt vrchol debility. Veď tam snad nikto nehovoril po slovensky, to čo bolo za Československo vo filme? (04.02.2018)

Stýská-li se vám z nějakého prostého důvodu po době, kdy socialismus reálně skončil a kapitalismus ještě reálně nezačal, tenhle filmový počin vás bezpečně přenese do zatuchlých ulic, v nichž lze ještě cítit bolševický odér, přesně půl roku před rozdělením Československa, což není nijak podstatný údaj. Originalitou i banalitou nasáklý příběh se odehrává tři roky po pádu totalitního režimu a točí se kolem kosterního nálezu, jehož identita je spjata s mužem s nepříliš vyjasněnou minulostí. Celý příběh je následně zahlcen množstvím (převážně negativních) postav, na které si došlápla jejich (estébácká) minulost. Tenhle novodobý počin vnímám především jako bizarní úkaz, který spolehlivě zapadá do malé, nepříliš rozvětvené rodinky nemnoha podobných počinů, které mají jeden společný rys - působí sebeparodicky a nedokáží se z toho vymanit. To hlavní, na čem měl film stavět, tedy silný a přehledný příběh, přehledné motivace postav a jejich přehledné rozdělení úloh v příběhu, se záhy vytrácí a převládá jen zručně odvedená brutalita a precizně odvedená výprava, která věrohodně imituje počátek devadesátých let minulého století. Červeného kapitána je ve filmu ukrutně málo. Tuto temnou postavu ztvárnil temně Oldřich Kaiser, kterého je v celém filmu tak na deset minut, prostě by to chtělo, aby byl ve filmu více, když už nese název této postavy. Vážné charaktery mu svědčí. Nebyl zdaleka jedinou zajímavou akvizicí, v podstatě všichni herci odvedli nadstandard, který u nich není běžně k vidění. Do filmu byl ale obsazen i Michal Suchánek, vůbec nejhorší herec na charakterově vyhrocené role, polovinu svých replik drmolil, když jej kamera ukázala v posmrtném stavu, budilo to úsměv. A tak to bylo s většinovým obsahem filmu. To, co mělo působit vážně a dramaticky, bylo k smíchu, nebylo rozhodně pravidlem, že vždy tomu tak bylo, většinou platilo, že ano. Film si moc nepotykal se zvukem. Hnusné předabování herců bylo rušivým elementem. Konečně můžu napsat, že i český film vykazoval scény, které by se daly označit za akční, navíc byly slušivé, nedokázaly ale potlačit podvýživený scénář, jemuž chyběla dramaturgická vyváženost. Je fajn, že se ale našel někdo, kdo má dost stereotypní české produkce, vychrchlávající nekonečné seriály a podbízivé komedie z vesnického prostředí. Producent Michal Kollár, který tímto počinem režijně debutuje, může dál pokračovat v režírování, pokud ovšem bude natolik důsledný v tom, že jeho vážně míněná díla nechtěně nesklouznou k absurditě. 6/10 (06.05.2017)

Scénář si nezaslouží tak dobrý vizuál, leč zákeřně mu přeji některé herecké výkony. Akční scény jsou na hranici geniality, pokud se rozhodnete je přijmout jako komedii. K témuž se nezadržitelně blíží i rozuzlení celého případu točícího se kolem překvapivého faktu, že na hřbitově dělníci vykopali mrtvolu. (19.02.2017)

Zpracování námětu považuju za geniální, depresivní, mrazivý, paranoidní, místy jsem si díky atmosféře vzpomněl na Schulhoffovy kriminálky. Jediný problém mám v tom, že chvílemi filmaři lhali sami sobě a dělali z filmu něco, co popíralo samo sebe. Ano, jedná se mně především o druhou půlku, která má v sobě naprosto pitomé (nejen) akční scény (bitka Kaisera, utěk Kaisera světlíkem ???, záchrana před přejetím vlakem atd. ) . Někdy střih posouval děj úplně mimo vyprávěcí výseč. Naštěstí herecký výkony jsou za jedna z hvězdičkou a když začne hrát temná hudba Petra Ostrouchova, tak se prostě koukáš i když nechceš (výtah). Tleskám za syrovost, depresivnost, kde prim hrají herecký výkony, dialogy a atmosféra a pískám za snahu zalíbit se popcornovému publiku. (15.03.2016)