Želvy Ninja 2

Jako každá správná megafranšíza nemají "Želvy ninja" pouze jednu podobu, ale naopak celou řadu variací, které konvenují různým cílovým skupinám. Ačkoli řada lidí má želváky asociované s dětskými televizními seriály, souběžně existují nejrůznější odnože na poli komiksů, které se tu přiklání k undergroundové rádoby drzosti i vyloženě dospělácké splatter varianty jako nabušený speciál "Bodycount". A pak tu jsou celovečerní filmové inkarnace "Želv ninja", které z nějakého důvodu jsou odsouzené ke tomu být vyšinutým bizarem. Trojici cringe-fest devadesátkových live-action celovčeráků v tomto směle sekundují nové bijáky z produkce Platinum Dunes. Vedle znepokojujícího CGI designu želv, který balancuje na hraně principů karikatury a tísnivého údolí zde nejvíce děsí nepochopitelné souznění étosem a estetikou majitele produkční společnosti, Michaela Baye. Dětinskost CGI/live action "Želv" tedy nevychází z cílení na nezletilé diváky, ale má podobu jalové dětinskosti nedospělých mužů středního věku, kteří žijí v iluzorní verzi reality utkané z lifestylových časopisů pro pány plných uniformních modelek a hraček pro velké kluky s naditými šrajtoflemi. Podobně jako stará live action trilogie představovala esenci toho nejtrapnějšího a nejcampovějšího z devadesátek (včetně Vanilla Ice), tak nové filmy přinášejí bizarní ukázku toho nejzběsilejšího a nejstupidnějšího ze současného mainstreamu. Příznačně při tom zdaleka nedosahují obžérskosti Bayových vlastních filmů ani jeho řemesné finesy, takže na rozdíl od bayovek nejsou podmanivé svou nesoudnou jurodivostí, ale jen marně pokoušejí kopírovat mistrovy povchní trademarky. Jak ale člověk sleduje tenhle mumraj překotných animovaných akčních sekvencí prokládaný polodetaily žurnálových tvářiček a vystajlovanými záběry na auťáky, neustále se na mysl vkrádá otázka, pro koho si tvůrci mysleli, že tohle točí. (27.10.2018)

Ne, ne, ne, ne a ne. Prostě ne. Dostali jsme do rukou / očí podobnou sračku jako třetí želvy z roku 1993, a to už je co říct. Želvy miluju, ale tady prostě nejde říct nic na jejich obhajobu. Odsral to i Stephen Amell, protože tyhle želvy jsou napsaný vymaštěným párem infantilních hulibrků. Zlatej Liebesman, protože i ty jinak celkem dobré akční scény z 2014 jsou zapomenuty. Tadyhle prostě není nic, jen stejně otravná Megan Fox (hlavně, aby nezapomněla ukázat plochý bříško!) a podobně vymaštěnej scénář. Režisér je totální amatér, kameraman se možná snaží, ale vlastně nemá co snímat. Všechny postavy na plátně jsou totálně dementně napsaný, vedou totálně dementní dialogy a nejhorší je prostě to, že to museli psát dva vyhulenci. Tenhle "film" je složenej jen z blbých dialogů a expozic. "Když neuděláme tohle, stane se tohle, a když se tohle stane, potom se stane tohle." To snad není možný předpokládat, že na film půjdou diváci s průměrným IQ 65, aby každá scéna musela být expozicí, nebo ano? Zkrátka ne, ne, ne, prostě tenhle "film" ne. Do kina nechodit. 69% v době psaní komentáře? Za co? (12.06.2016)

Přestože v konečném součtu hodnotím jako jedničku, trochu mě to zklamalo. Za příšerný dabing tvůrci samozřejmě nemůžou, ale tentokrát působila akce dost odfláknutě, jako by si někdo řekl, že cílovému divákovi (tj. šestiletému chlapečkovi, který během projekce několikrát odběhne na WC) to bude stejně fuk. Ale upřímně: kdybych z kina odešel hned po první scéně s Megan Foxovou (jak se dostat do blízkosti poskoka, který odnáší důležitá data), práskl bych tu trojku tak jako tak. (08.06.2016)

Sázka na retro prvky se zdá se víceméně vyplatila, tedy ve srovnání s prvním filmem alespoň. Jinak jsou totiž tak zajímavé postavy jako Trhač, Beebob, Rocksteady a geniální Krang naprosto trestuhodně nevyužití a mytologie nerozvinutá a to především vinou plytké režie a odfláknutého scénáře. Ale to bude asi moje chyba, čekal jsem holt prostě víc, než jen rozprávku pro dnešní šestileté haranty. Další věc co mi neuvěřitelně kazila zážitek byl dabing, jak ten anglický, o českém nemluvě. Já starý nostalgik tam prostě pořád slyšel, nebo alespoň chtěl slyšet, staré dobré hlasy českých dabérů seriálu z roku 1987. Jsem sentimentální, já vím. (20.06.2017)

Je to zvláštne, ale musím povedať, že pokračovanie "Teenage Mutant Ninja Turtles" ma bavilo oveľa viac, než prvý film . Mám pocit, že tu bolo viac akcie, viac zaujímavých momentov, lepší humor a aj príbeh ma akosi bral viac. Narovinu však treba povedať, že je to blbý film a nebudeme o tom rozporovať. Nemôžem predsa od Ninja korytnačiek čakať niečo extra silné. Ale keď to dáme z cesty, tak musím priznať, že som si film maximálne užíval. Je to proste asi moja tohtoročná obľúbená blbosť. Čo by som ale vytkol je fakt, že v závere to pôsobí ako dva rôzne filmy. Keď sa striedajú hrané časti s absolútne animovanými, je to trošku zvláštne. Ale čo už narobíme? Ako inak by sa to asi natočilo? A okrem toho sú tu aj debilné scénky, ktoré si mohli tvorcovia odpustiť. Ale ako nenásilná zábava, ktorá má pobaviť film funguje. A tak to treba brať. Hodnotenie: B (11.09.2016)