Reklama

Reklama

Vynálezce plynu blaženosti středem zájmu gangsterů i tajných služeb. Francouzská komedie (1967).
Evžen Ballanchon žije v domku na předměstí Paříže společně se svými rodiči. Otec s matkou se hádají snad každý den a snad úplně o všechno. Raději vytopí celé podlaží, než aby se dohodli, kdo z nich nechal otevřený kohoutek. Oč je Evžen geniálnější, o to víc žije skromnějším životem. Do práce jezdí na mopedu, o ženy se příliš nestará. To, co se děje doma, mu úplně stačí. Skromný Evžen pracuje ve významné vědecké laboratoři, kde se pokouší vynalézt jakýsi "plyn pravdy". Bylo to dílo náhody a Evženovy geniality, že vznikl "plyn blaženosti", při kterém mizí jakákoliv protivenství, lidé jsou mnohem upřímnější a vstřícnější. Ale kdyby tak Evžen věděl, kolik popela z jeho cigarety mu do právě připravovaného roztoku vlastně spadlo? O neznámý plyn, který existuje zatím jen v malém množství, má zájem vláda, tajné služby i cizí špióni. Po více než pětatřiceti letech si tak připomínáme vynikající komedii, která kdysi sklízela velké úspěchy i v našich kinech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (34)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Čekala jsem ztřeštěnou komedii, dostala jsem celkem slušnou parodii. Lefébvre nebyl žádný velký herec, což ještě více vynikne, když má hlavní roli a je obklopen takovými kapacitami v oboru jako Serrault a především Blier. Více Bliera, méně Lefébvra a mohla to být hodně dobrá komedie. Tedy pokud by ještě Brasseur starší tolik nepřehrával. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Byla by to skvělá komedie, kdyby se s tím nápadem pracovalo jinak. Když se na začátku dozvíme, že hrdina vynalezl látku, která u lidí odbourává zábrany, je logické očekávat příběh macourkovského ražení, plný duševních proměn. Člověk by si myslel, že uvidíme, co se stane, když se tento veselý plyn dostane mezi lidi a ti se dočista vykašlou na konvence a následky svého počínání. Tak bohužel. Celý film je o tom, jak se skupina mafiánů snaží ten vynález ukrást. Pořád se jezdí v autech, střílí a někým je stále smýkáno nebo hmožděno. Lefebvre nehraje žádného potřeštěnce, jak slibuje název, ale dost možná nejvyrovnanějšího hrdinu své kariéry. S logikou děje si nikdo hlavu nelámal. Tak. To bylo strohé analytické hodnocení pro racionální diváky s oběma nohama na zemi. A teď něco pro nás, infantilní pošetilce: Opravdu nevím, proč jsou ve filmu postavy Lefebvrových rodičů, co se chtějí vzájemně zlikvidovat, ani k čemu je příběhu prostředí westernového městečka. Ale právě v tom je určitý půvab toho filmu. Jako by ho natočila skupinka pětiletých dětí. S ničím se moc nepáraly, hlavně tam napraly všechno, co se jim líbí a co je momentálně napadlo. :-) Ťukejte si na čelo, říkejte mi cvoku, utrhněte mi hlavu a povařte ji tři minuty ve slané vodě, já stejně musím přiznat, že jsem se solidně pobavil. Kde jinde uvidíte Bernarda "buldočí ksicht" Bliera ve stetsonu, kterak jede koňmo po dálnici? 60% ()

Reklama

crha 

všechny recenze uživatele

Slabota, kterou pár vydařených vtipů nemůže zachránit. No a vůbec jsem nepochopil proč se děj přelinul do nějákýho country-western skanzenu. Třeba by mi to nepřišlo tak násilný kdybych u toho dokázal udržet pozornost. Jean Lefebvre se tady bitkuje a snaží se být dokonce i drsnej, což je celý špatně. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Ten neschopný ňouma bez špetky talentu i charismatu mě zase nepřesvědčil. Obsazování Jeana Lefebvra do hlavních rolí v celé řádce komedií jsem dosud nepochopil stejně jako úspěch Sedmé roty, ač uznávám, že u komedií zřejmě není potřebné vše chápat, jako spíše se především bavit. No ale já se u Blázna z laboratoře č. 4 víc než z poloviny filmu nebavil, protože jednu ze slabin v podobě Lefebvra doprovázel ještě navíc chabý scénář, který ani z poloviny nedokázal využít potenciál námětu. Úvodní scény, v nichž hlavní hrdina Evžen vynalezne (částečně i díky nešťastné náhodě) plyn, který dokáže změnit aktuální náladu člověka a pomoct tak pokroku ve vědě i v laickému světě, slibovaly chytrou situační komedii se sci-fi zápletkou. Možností mohlo být několik, včetně hlubší myšlenky, jenomže tvůrci zvolili překombinovanou frašku ve znamení romance, westernu i grotesky současně, kde se po většinu času jen skupina gangstrů žene za vynálezem. Naštěstí Besnard uměl natočit akční scény na slušné úrovni, podbarvuje je ve jménu grotesky chytlavá hudba a dokonce mají vtip, protože na francouzskou komedii (a ještě 60. léta k tomu) to jinak působí vcelku dost mizerně. Vtip se bohužel vytratil z většiny dialogů i z výkonů některých herců včetně Bliera. Vnímal jsem zde v početném obsazení pouze dva herce, kteří odvedli nadprůměrný výkon: vedle Pierra Brasseura v roli Evženova otce je to především tradičně skvostný Michel Serrault (případně s mrknutím oka ještě mistr epizodních rolí Préboist). Dal bych spíše lepší 2 hvězdičky, ale Serrault za svého slizkého ředitele zasluhuje menší hvězdičku navíc. 55% ()

bloom 

všechny recenze uživatele

No zas tak vtipné to není, ale jde to. Režisér Besnard natočil pouze dvě výborné komedie (Grand restaurant pana Septima a C'est pas parce qu'on a rien ŕ dire qu'il faut fermer sa gueule), zbytek je pouze průměr. A to platí i u blázna. Bláznovství hrdiny můžeme odvodit pouze podle toho, že bydlí u rodičů. Ti vás celý film otravují, aspoň, že otce hraje velikán francouzského herectví Pierre Brasseur. Lefébvre je zde oproti svým jiným filmům málo vtipný, ale aspoň zachraňuje scény s příšernou Marií Latour. Nejvíce mě pobavil jako vždy Paul Préboist a spolu s ním Pierre Tornade se svým parťákem. Film jsem viděl v takzvaném rychlodabingu a vůbec se mi nechce věřit, že české znění dělali stejní lidé jako MASH. Pavel Rímský má sice drsný hlas, ale na Bliera se nehodí, stejně jako Jaromír Meduna na Michela Serraulta. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama