Detectorists

Ve světě ujetých, úchylných, přepřisprostlých, uječených, kozatých, nekorektních a šokujících komedy seriálů, jsou Detectorists společně s Moone Boy opravdovou ojedinělostí, především svým laskavým přístupem k divákovi. Geniální románová dvojka a parádní vedlejší postavy. Hlavně Becky a pan Bishop. Tuším, že z tohohle bude klasika. Titulní píseň výborná. (11.05.2015)

Seriál, ve kterém se vlastně nic dramatického neděje. Jsou to jen krátké příběhy všedního dne. A přesto jsem všechny díly shlédla během několika dní. Tenhle seriál je totiž lepší než dlouhá řada těch, které jsem v poslední době viděla. Poklidný anglický venkov, barvité postavy, ... vlastně to není seriál, ale román, i když to zní zvláštně. A hlavně humor! Takový tichý potměšilý humor, který není pro každého - pokud jste jako Simon a Garfunkel, asi ho neoceníte. Dám si pár dní pauzu, a jdu si to pustit celé znovu. Mezitím si dám alespoň jednou denně úvodní píseň, coby preventivní pilulku proti splínu. (18.09.2018)

Neskutečně pohodová oddechovka a režijní debut Mackenzieho Crooka (Gareth z Kanclu), který si zde zároveň střihl jednu z hlavních rolí. Seriál ocení zejména ti, kteří si sami vyzkoušeli brouzdání po polích s detektorem a nenechali se rozhodit faktem, že mezi jejich nejčastější nálezy patřily očka od konzerv. (08.01.2017)

Pokud bych svá hodnocení zprůměroval, hodnotil bych po třech sezónách čtyřmi hvězdičkami, takže ta pátá jen zrcadlí dojem, který ve mně seriál zanechal. Tak pohodovou a člověčinou doslova nasáklou záležitost jsem už dlouho neviděl. Věřím tomu, že spousta diváků bude mít potíže s nedostatkem akce a pomalým dějem, sám jsem si na to po první řadě stěžoval, teď ale můžu s klidem přiznat, že jsem byl bloud. Výborný seriál, který klade důraz na lidský rozměr a který vypráví o lidech, s nimiž se můžete běžně potkat na ulici (pokud nebude karanténa a pokud si odmyslíte angličtinu). (01.04.2020)

Detectorists. We're time travellers... Detectorists jsou svým výběrem tématu v podstatě ultimátní niche - a přitom vůbec ne. Snad každý z nás měl koneckonců jednou koníček, který bral pro svou zaslepenou vášeň přece jen krapet moc vážně. Proto Andy a Lance - byť v jádru nerdi, kteří jinde trpí na přetaženost a přílišné vymezení vůči všední realitě - nemají sebemenší problém najít si cestu k, troufám si říct, abnormálně vysokému procentu diváctva. Jejich přemítání nad životem je jakoby vesnicky ctnostné, jejich vzájemné popichování obdivuhodně nenucené, ba nevědomé, jejich pestrobarevné tápání občas brutálně povědomé. A to ještě opomíjím další skvostné nuance jako top ústřední píseň, laskavou sociopatku Sheilu, nám nechápajícím z duše toliko mluvící Becky, nepochopeného Russella... doslova každý si tady musí najít to něco, něco svého či přímo ze sebe. --- Detectorists nutně nestojí na vytříbeném herectví, nicméně Toby Jones si přesto ve druhé sérii (zvlášť scény s dcerou, resp. bez dcery) se svým rejstříkem emocí jede vlastní ligu. --- "I'm thinking British birds not including seagulls!" (20.11.2017)