Ruka na kolébce

Klasický rodinný thriler, což v mém případě rovná se mírná nuda. V tomto případě ale ani ne, protože rodinka je tu tak idylická a blbá, zatímco psychopatka (opět De Mornay, ta baba snad nikdy nehrála kladnou roli) stojí opravdu za to, takže jsem ji docela i fandil. Jinak je to opravdu klasika, první hodinu se nic neděje, pak nějaký ty zvraty a napínavé ale béčkové finále. Potěšil John De Lancie jako slizký gynekolog. (13.09.2009)

Hýbal mi žlčou už ako dievčatku, keď som ho sledovala s rodičmi; scéna gynekologického vyšetrenia ma máta veru dodnes. Rebecca De Mornay je mrcha mŕch a pri sledovaní máte neskutočnú chuť jej /aspoň/ jednu zabiť, za čo dávam hviezdičku navyše, kedže za a) v poslednom čase narážam na viac-menej samé nemastné-neslané filmy, kde ma častokrát viac zaujmú predmety položené na plazme ako samotná plazma; za b) zamrazilo ma už len pri pohľade na jej šialené modré oko na plagáte. (21.07.2007)

Mějte se na pozoru, když si pomstychtivá, bezskrupulózní mrcha dělá zálusk na vaši rodinu, aniž by plánovala, že budete nadále její součástí! Poměrně povedený thriller, spoustu fragmentů z děje dokážu vykutat ze své obvykle líné paměti i nějakých 15 let po shlédnutí. Tehdy by to bylo přinejmenším na 4*. Doba však pokročila a vkus se mi pozměnil, zpřísněl, tak se přikloním k nižší hodnotě - až bude příležitost, dám si repete filmu. (29.03.2011)

Ach ty vzpomínky, léto 92, poslední letní kino se spolužačkama ze základky, na plátně Ruka na kolébce, v hledišti ruce všude možně... Říká se, kam nemůže ďábel, tam nastrčí ženu. Já bych spíš řekl, že co nestíhá žena, tam pošle ďábla. Rebecca De Mornay je prostě ultimátní svině vraždící pouhým pohledem, od níž byste se nechali za ručičku odvést až na konec světa a pak jí nechat aby vás z něj zkopla. K tomu je třeba přidat parádního Ernieho Hudsona a líbeznou Julianne Moore (tohle byl pravděpodobně první film, v níž jsem ji viděl poprvé). 3.5* (02.03.2017)

Rychle jsem prolítl zdejších pár komentářů a hojně se v nich objevuje výhrada, že je ten film pohříchu klišovitý. No, možná máte pravdu, ale já to tak vidět nemohu, jelikož to byl vůbec první thriller o srovnávání skóre, který jsem viděl a dodnes si ho pamatuju. A to jsem ho prvně viděl někdy tuším ve druhé třídě, až tak se mi vryl do paměti. Když jsem se na něj podíval po skoro dvou desítkách let, tak už tak úplně nadšený nejsem, na plný počet by to chtělo, aby to dopadlo tím druhým způsobem, lehce poladit scénář a dialogy a hlavně dramatičtější chickfight na závěr. I tak jsem ten film asi trochu nadhodnotil, ale vem to čert, vždyť ten film stál skoro na začátku mé dráhy svébytného filmového znalce a tak se od té nostalgie oprostit nemůžu, tím spíš, že se mu podařilo prodrat mezi Predátora, Vetřelce a Noční můru v Elm Street, což jsou filmy, které na mě v tom věku taky tak silně a blahodárně zapůsobily. (28.11.2013)