Ruka na kolébce

Neoriginální psycho thriller sledující osvědčené filmařské cesty s výživnou hereckou příležitostí pro De Mornayovou, která díky svým zlým očím vystřihla psychopatickou mrchu jako hrom - herecká poloha, která Rebecce sedí asi nejvíc. Jedna z prvních větších filmových příležitostí pro Julianne Mooreovou a vůbec ne špatný výkon Ernieho Hudsona, v roli pro něho dosti netypické. 55% (26.07.2008)

Příběh mi přijde hodně přitažený za vlasy, ale na druhé straně ze zkušenosti vím, že někdy se stávají i hodně nepravděpodobné věci. Děj se navíc odehrává v USA, kde je možné ledasco, jak dokládají knihy Stephena Kinga a H. P. Lovecrafta, z nichž jsem v minulosti načerpal základní znalosti amerických reálií a poměrů, takže nějaký mentálně postižený černoch mě nerozhodí. Tato story je ovšem spíše kingovského ražení. Celkem nihil novi sub sole, ale vidět se to rozhodně dalo. (09.02.2023)

I když už je to přes dvacet let, tak pořád má Ruka na kolébce něco do sebe.Určitě to není nějakou vytuněnou zápletkou nebo extra budovaným napětím. V tomhle případě jsou zachovány všechny žánrové postupy. Nicméně je tu výborná Rebecca De Mornay, která si tady bezskrupulózní mrchu nechala patentovat a i další herci mají celkem solidní úroveň včetně tehdy nepříliš známé Juline Moore. Ve své době to byla pecka, z dnešního pohledu je to tak za 65%. (03.01.2014)

Neoriginálny, ale zručne nakrútený, psychologický triler, zaujímavý skleníkom a tým, že v úlohe bežne písanej na mužské telo sa skvie žena (Rebecca De Mornayová bola ostatne vždy vhodná skôr na záporné postavy). Napriek scenáru, plného klišé, sa ale dobrému režisérovi Curtisovi Hansonovi podarilo vytesať napínavú atmosféru. Plus poteší retardovaný záhradník (Ernie Hudson). (02.11.2004)

Rychle jsem prolítl zdejších pár komentářů a hojně se v nich objevuje výhrada, že je ten film pohříchu klišovitý. No, možná máte pravdu, ale já to tak vidět nemohu, jelikož to byl vůbec první thriller o srovnávání skóre, který jsem viděl a dodnes si ho pamatuju. A to jsem ho prvně viděl někdy tuším ve druhé třídě, až tak se mi vryl do paměti. Když jsem se na něj podíval po skoro dvou desítkách let, tak už tak úplně nadšený nejsem, na plný počet by to chtělo, aby to dopadlo tím druhým způsobem, lehce poladit scénář a dialogy a hlavně dramatičtější chickfight na závěr. I tak jsem ten film asi trochu nadhodnotil, ale vem to čert, vždyť ten film stál skoro na začátku mé dráhy svébytného filmového znalce a tak se od té nostalgie oprostit nemůžu, tím spíš, že se mu podařilo prodrat mezi Predátora, Vetřelce a Noční můru v Elm Street, což jsou filmy, které na mě v tom věku taky tak silně a blahodárně zapůsobily. (28.11.2013)