Ružové sny

Motív lásky (najlepšie mladých) ľudí z dvoch odlišných kultúr je tu s nami od Rómea a Júlie a Hanákove Ružové sny sú ich ďalšou variáciou. Tu nejde o to, či je jeden biely Slovák a druhá cigánka z osady, ale o kladenie prekážok netolerantným okolím a o ich prekonávaní hrdinami, s ktorými sa divák má citovo zblížiť. Takže Hanák nezobrazuje realitu nášho spolunažívania, respektíve nerieši primárne otázky rasizmu, tie sú iba kulisou pre milostný príbeh. Veľmi citlivo natočený a s niekoľkými peknými metaforami. Najhodnotnejšie na ňom je, že si vzájomnú odlišnosť uvedomujú aj mladí milenci. Ružové sny sú tak tiež podobne ako mnoho ďalších filmov viac príjemným snom, ako spoločenskou drámou. Iva Bittová hrá najkrajšiu Rómku v dejinách slovenskej a asi aj českej kinematografie. Tak ma napadlo, či by ju u nich doma nechali na pokoji, keď je tam nejaká mladá baba ukázaná ako neplánovane tehotná. (20.01.2014)

Poetika a křehkost milostného vztahu jakoby vypadla z doby květinových dětí, tj. nové vlny. Ale ejhle, ono se psalo 1976... Láska mezi poš'tákem Jakubem a cikánkou Jolankou je všemi zapovězená a prochází tvrdými zkouškami. Rozdílné povahy, mládí, všechno je nové a poprvé. Kdo z nás si nevzpomene na své "počátky" a typickou definici "mladí a blbí"... Ale těm dvěma nepřály především společenské konvence. Režie Dušana Hanáka mi přišla lehce rušivá, zbytečně moc epizodních postav, podivný střih. Za krásné oči Ivy Bittové jedna hvězdička navíc. (22.07.2009)

Poetika se filmu nedá upřít, hlavně díky snům hlavního hrdiny, kterého bezprostředně a přirozeně ztvárnil tehdy začínající Juraj Nvota. Cigánku, do které se zamiluje zahrála taktéž začínající Iva Bittová. Vadilo mě předabování českých herců Josefa Hlinomaze a Marie Motlové, když jejich pravý hlas znáte, těžko si na to zvyknete. Naopak Václav Babka a Libuše Havelková mluvili plynně po slovensky. Když spustili cikáni mezi sebou tu svoji hatmatilku, slovu jsem nerozuměl, ale asi to byl režisérův záměr. Růžové sny se zcela vymykají normalizační tvorbě sedmdesátých let, snímek mě ale upřímně moc nezasáhl. (13.03.2019)

Věřím, že si to své fanoušky najde a ani se tomu nedivím. Je to poetické, krásně natočené, s příjemnou a vhodně vybranou hudbou a taky je to slušně zahrané. Má to jednoduchý romantický příběh, ale své kouzlo má a do té poetické atmosféry skvěle pasuje. Líbily se mi i ty snové scény. A taky jsem rád za to, že navzdory námětu to není jednostranné a ani jedna skupina zde není za tu vyloženě špatnou nebo vyloženě dobrou. Asi by si to ode mě zasloužilo větší hodnocení, ale ať se snažím sebevíc, nenapadá mě důvod, za co přesně ho dát. Je to příjemné a líbilo se mi to, ale místy mi to přišlo zbytečně vleklé a zas tak moc se mi to nelíbilo, abych kvůli tomu zvedal hodnocení. Navíc podruhé už to vidět nemusím. Ale rozhodně to má něco do sebe a třeba časem zvednu hodnocení, až se mi to rozleží v hlavě. Lepší 3* (20.02.2021)

Poetika na prvním místě. Připomene klasické české tragikomedie. Dušanu Hanákovi se povedl život na slovenském venkově zachytit s láskou i s tíhou, která s ním souvisí. Hlavní dva protagonisté uvěřitelně růžově sní o světě jaký není, ale jaký by podle všech románů a pohádek být mohl nebo měl? Hudební doprovod s motivy cikánské muziky ke svobodnému poletování po lesích, lukách a polních cestách taky sedí a já jsem celkově spokojen. Doufám, že se s tímto snímkem zase za čas setkám. Zlatý fond slovenské kinematografie se má čím pyšnit. (04.09.2008)