Láska a smrt

Tak abych to shrnul. Do tohoto filmu jsem šel s tím, že se určitě příjemně pobavím a zase budu žasnout nad tím, jak dokáže AMERICKÝ režisér vyplodit takové množství inteligentních narážek, vtipů, parodických okamžiků a slovních přestřelek, o hereckém stylu výše jmenovaného nemluvě. S něčím takovým jsem k filmu přistupoval. Ale přes tuto mou předpřipravenost se ukázalo, že Woody je prostě blázen a že já rád podlehnu svodům blázna. Láska a smrt je neuvěřitelná smršť úžasných gagů (vychechtaný biskup pravoslavné církve hovoří za vše), výsměchu vševědoucím filozofickým tématům, skvělých hereckých výkonů (herectví natolik podobné Audrey Hepburnové jsem od Diane Keatonové nečekal) a v neposlední řadě neskutečně kulervoucích hlášek: "Někteří lidé jsou heterosexuální, a někteří jsou bisexuální, a někteří lidé na sex vůbec nemyslejí. A z těch se pak stanou právníci." Přesně něco takového jsem myslel že uvidím, ale stejně jsem byl překvapený a místy zíral na obrazovku s připitomělým úsměvem obecního blázna. Není co dodat, není co vysvětlovat. Čistých 100%... (19.05.2010)

„Jste mi odporný, ale miluji vás..“ Duše tak široká, až je její zaměření jen velmi úzké. Je třeba mít na paměti, že ať už stimulujete jsoucno filozofickými rozpravami, nebo přednostně kvalitativně libido (na kvantitu brát zřetel, až bude pauza delší osmi měsíců), vždycky to skončí tak, že odtančíte alejí s Bergmanovým smrťákem.. Břitký intelektuál Allen těží ze svého fyzického chcípáctví i načtených a nakoukaných klasik a k tomu hraje Prokofjev, jak kdyby skládal hudbu už k natočenému materiálu. Takže sraz vesnických idiotů v Minsku? Díval se traktorista Saša do rodokmenu? Mnohé by to vysvětlovalo.. (02.06.2023)

Na Woodyho Allena jako režiséra a scenáristu jsem měl naladěno okamžitě od první scény. S Woodym Allenem jako hercem jsem to zase měl o něco těžší a chvíli mi trvalo, než jsem si na jeho zběsilé pitvoření v uniformě s brýlemi zvykl, ale během scén z divadla se přihodilo, že mě sám mistr před kamerou začal najednou rozesmívat přibližně stejným dílem, jako mnoho jeho autorských dialogů ve společnosti okouzlující a komediálně excelující Diane Keaton... a najednou jsem ho už plně bral, i když pár trapným momentům se v mých očích občas nevyhl (např. v groteskní scéně bez zvuku s opakovaným mlácením dámy tvrdou láhví do hlavy). Láska a smrt možná lehce trpí tím, čím i mnohé další Allenovy filmy cca do začátku 80. let a sice, že nedrží tolik pohromadě a místy připomínají spíše tematicky poslepený sled scén. Naštěstí to zachraňuje nejen důstojné a stejně vtipné završení, ale i bohatá náplň filmu mnoha zdařilými scénami a nápady ve svérázném pojetí motivů z notoricky známých ruských literárních klasik a národních dějin, ale také osobností, teorií a myšlenek z dějin filozofie. Pojmout ony filozofické střípky s takovou lehkostí i nadsázkou a vložit je do vtipných situací, vztahových zápletek nebo reálných událostí jiné epochy (Napolen v Rusku) si vyžadovalo spoustu kreativity, jaká mě na Woodyho starších filmech velice baví. Výsledkem je opět velice zábavná filmová skládanka, v jejíž pestré palety humoru si většina diváků najde něco svého. [80%] (17.11.2023)

Láska a smrt je patrně nejlepší allenovská vypalovačka, která disponuje vražednou dávkou sarkastického intelektuálna, čítankově zbabělým hrdinou, jeho nymfomanskou vyvolenou a řadou ponaučení, díky nimž již vím, že subjektivita je objektivní, že při souboji nemám střílet nad sebe a k zakukleným postavám svírajícím kosu mám mít jistou míru nedůvěry. (12.11.2011)

Dílo filosoficky závažné minimálně stejně jako Sedmá pečeť, s níž nakonec vede i skutečně hlubokou polemiku. Kde jinde byste viděli, jak je Sokrates pomocí sofismat dohnán k homosexualitě? Kde jinde byste se dozvěděli, že jeden z bratří Karamazových je Idiot a druhý Výrostek? Tolstoj s Gončarovem i Turgeněvem sebou v hrobech musí mlátit smíchy a mně nezbývá než přemýšlet o objektivitě subjektivity. (27.09.2005)