Druhá strana naděje

„A věřím, že velitel bude chtít vidět také únikové cesty.” „Naši zákazníci chtějí jen zřídka unikat, když už se dostali dovnitř.” - „Moc chytrá fenka. Naučil jsem ji arabsky a ona se obrátila na islám. Řekla, že je to zajímavější než buddhismus. Zítra hodlá obklíčit Budapešť a Bělehrad.” - „Kolik to hodí?” „Nic moc.” „Litr. A udělám týpkovi historii od vylodění v Normandii.” „Tak starý není.” „Stejná cena, i kdyby se narodil zejtra.” - „Poslyš... Zamiloval jsem se do Finska. Ale pokud bys věděl, jak se odsud dostat, byl bych ti moc vděčný.” +++ Zbožňuju ten chytrej humor a trochu temnou poetiku Kaurismäkiho filmů. Druhá strana naděje je dalším skvělým zářezem v Akiho tvorbě. V podstatě jde opět o příběhy lidí žijících na okraji společnosti, ale podané s takovou lehkostí a nadhledem, že po zkouknutí snímku prostě nejde mít špatnou náladu. (85%) (11.08.2020)

Aki po pár rokoch odmlky pokračuje v trápení diváka. Do veľmi problematického filmového balenia zabalí pár dobrých myšlienok a výborných scén. Okrem nich treba sledovať buď nemý film, nikam nevedúce rozhovory alebo dlhé výkony obstarožných rockerov. Druhá polovica je lepšia, ale tá figúrkovitosť veľmi neprispieva k dôveryhodnosti príbehu, a korunu tomu dá mladý hacker, ktorý môže udeliť azyl každému. Kritiku schytala politika nielen Fínska, ale aj Maďarska a Srbska. Len neviem, či je najlepšie oslavovať akurát pašerákov ľudí, akokoľvek ľudský by bol ich prístup. Iba slabšie tri hviezdy. –––– Pýtal som sa ho na Fínsko a povedal mi, že je to dobrá krajina pre všetkých. (13.10.2018)

To jsem netušil, že Finové jsou takoví příznivci imigrantů. Dokonce je k sobě pouštějí, komunikují s nimi a mají tendenci jim nabízet práci. Vážně? Myslel jsem, že Fin je tvor daleko uzavřenější, že žádnou z výše zmíněných aktivit nedělá ani pro Finy, natož pak pro imigranty...Ale dobře, odpusťme si zdejší imigrantí politiku a zaměřme se více na Aki Kaurismäkiho. Ten se vyšvihl se standardně dobrou ironickou komedií s prvkem dramatu, který ale absurdností udržuje komediální ráz, který prostě baví od začátku do konce. A nemůžou za to jenom cynické dialogy, ale i pěkně zvládnutá kamera, která baví i v momentě, kdy jen staticky stojí. Škoda, že ve Finsku nejsem. S radostí bych do podobné palírny na jedno Kukko olut zašel. Budu si muset vystačit alespoň s Kozlem, který mě do půl hodiny čeká. (27.01.2018)

Komediálně laděný snímek, který Vás se svou lehkou hravostí a vybalancovaným dramatem zcela strhne. Režisér Aki Kaurismäki zde rovněž velmi osobitým stylem vykreslil hlavní postavy a postavičky, pročež se s nimi velmi rychle sžijete a film si užijete o to více. Jen škoda té dlouhé stopáže, která nabízí několik hluchých míst. Až na tento detail je snímek Toivon tuolla puolen dalším povedeným severským kinematografickým "zářezem" do té správné pažby. Skvělá práce! (18.11.2017)

Dva propletené příběhy, tak od sebe navzájem odlišné, že to ani nevypadá, že by bylo možné je propojit. Posuďte sami - na jedné straně vážné drama o syrském uprchlíkovi, co se snaží získat ve Finsku azyl a hledá svou sestru, která se mu ztratila kdesi u maďarských hranic, a na straně druhé až groteskně absurdní komedie o stárnoucím podnikateli, co odejde od své ženy, rozprodá obchod s košilemi a koupí restauraci čtvrté cenové s odpovídajícím personálem. Akimu Kaurismäkimu se přesto povedlo v poslední třetině filmu oba děje velice přirozeně spojit do úsměvného a uvědomělého komediálně-dramatického mixu, v němž najdete i vyjádření k uprchlické krizi, i suché vtipy trhající bránici. Pár drobností je sice už navíc (třeba postavy tří stereotypních skinheadů), ale to jsou vážně jen detaily. (02.07.2017)