Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (1 656)
Vyše tisíctristo komentárov tu rozobralo klady a zápory filmu naozaj dôkladne. Ponúknem preto len drobnú úvahu, týkajúcu sa aj dnes pomerne modernej tézy. Týka sa toho, že kresťanská filozofia a náboženstvo mnohým ľudom nemajú čo ponúknuť a tak sa spústa alternatívcov, mystikov a hľadačov racionálnych duchovných ciest upína k rôznym formám budhizmu. Ako ukazuje film a potvrdzuje história, štáty (režimy), v ktorých dominuje budhizmus nemajú problém s ukončením života človeka. Sofistikovane je to obhájiteľné práve reinkarnačným kolobehom duše. Stačí si pozrieť niektoré z ázijských vojnových, hororových či historických filmov. Všade len minimálne pozastavenie sa nad smrťou konkrétnych jedincov, nad ďalšími desiatkami, stovkami ba tisíkami pešiakov. Často sú oproti tomuto stoicizmu smrti vybrúsené a prepracované techniky zabíjania. No veď čo, estetika smrti je v pohode, pretože ak mal mŕtvy dobrú karmu, za chvíľu sa ocitne vo vyššom leveli, ba možno sladučko zaspí v nirváne. ()
Ja som z tohto filmu nebol az tak nadseny, ako väcsina uzivatelov CSFD, pretoze ma nudila prva polovica filmu a tie monology Rudolfa Hrušínského ma skor uspavali, ale na druhej strane zahral psychopata bravurne, to naozaj musim uznat. V kazdom pripade pri prvej reprizovej prilezitosti si tento film este raz zopakujem a mozno prehodnotim svoje priemerne hodnotenie. Od rezisera Juraja Herza si omnoho viac vazim takmer hororovu rozpravku PANNA A NETVOR (1978) so Zdenou Studenkovou, pri ktorej som sa v detstve skutocne bal... 13.04.2010 ________ Rudolf Hrušínský st. - (Kopfrkingl) +++ Vlasta Chramostová - (Lakmé) +++ Jana Stehnová - (Zina) +++ Míla Myslíková - (žena v klobouku) +++ Vladimír Menšík - (Muž ženy v klobouku) +++ Jiří Menzel - (Dvořák) +++ Nataša Gollová - (Madam v bílé pláštěnce) +++ Oldřich Vízner - (Pan Kája) +++ Jan Kraus - (Vojtěch Prachař) +++ Hudba: Zdeněk Liška +++ ()
Naprosto dokonalé a dábelské herectví Rudolfa Hrušinského. Jeho naprostý vrchol. Snad nikdy jsem neviděl lépe a věrohodněji zahranou roli od kohokoliv. Nikdy bych nevěřil, že se u českého filmu budu takto klepat a bude mi nabíhat husí kůže. Skvělé herecké výkony se základním kamenem jménem "Rudolf Hrušinský". Podle mě nejlepší film Juraje Herze. Mrazivá atmosféra se skvělou kamerou. Nejlepší český film!!! ()
Nepamatuji se, kdy mě při filmu takhle mrazilo po celou dobu, aniž by se dělo něco děsivého či znepokojujícího. Pouhá Hrušínského přítomnost ve mně zanechávala strach, kdykoli se v záběru objevil. Vrcholem je pak scéna pohřebního proslovu v chýlícím se závěru, kde je jeho mistrovské herectví dovedeno k dokonalosti. Špičková filmařská kvalita, jejíž případné opětovné zhlédnutí je menším bobříkem odvahy. ()
Scénář: Juraj Herz .. Silné! Opravdu silné kafe!! Božsky mile sadistický Rudolf Hrušínský předvádí nezapomenutelný herecký koncert. Výtečně temný příběh na jehož samotném konci přichází tak neskutečně mrazivé vyústění, zvláště když si domyslíte co by následovalo, nebýt to fikce.. Bravurní klenot (české) kinematografie. 100%. ()
Galerie (63)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (59)
- Režisér Juraj Herz sdělil: „To bylo dobré natáčení a hlavně velmi rychlé. Herci všechno uměli, všechno rychle natočili. Každý den ve 3 hodiny jsme byli hotoví, protože nikdo nechtěl v těch třech krematoriích, kde jsme točili, být.“ (alonsanfan)
- Nejen film se stal po srpnu 1969 zakázaným. Zákaz činnosti měli i protagonisté filmu. Kameraman Stanislav Milota a Vlasta Chramostová (Lakmé/Dagmar), která si další velkou roli zahrála až ve filmu Je třeba zabít Sekala (1997). (mchnk)
Reklama