Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek se odehrává v léčebném sanatoriu a nedosahuje úrovně Noci v opeře, neboť jeho hudební oddechové scény nejsou tak dobře zakomponovány do děje a i jejich úroveň je slabší. V ústřední milenecké dvojici se vedle tenoristy Allana Jonese objevuje známá herecká hvězda irského původu Maureen O'Sullivanová. Zjevně menší míra kontroly ze strany studia nad humornou anarchií bratří Marxů je způsobena tím, že během natáčení náhle zemřel šéf produkce Irving Thalberg, který byl velkým příznivcem bratrského týmu a měl také zásluhu na jejich příchodu do MGM. Snímek byl za taneční výstup All God's Children Got Rhythm" nominován na Oscara v kategorii taneční režie" (dance direction; existovala pouze v letech 1935-37), ale sošku nedostal (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (33)

Matty 

všechny recenze uživatele

Proč jen jsem se nemohl zbavit pocitu, že sleduji Noc v opeře s lehce pozměněnými vtipy? Navíc prodlouženou o půlhodinu tanečních, pěveckých, či jinak nevtipných scének. Chicovo klavírní sólo bylo fajn, akorát se tolik nemuselo tolik podobat tomu z Noci v opeře – to samé Harpova hra na harfu. Holt, opakovaný vtip již není vtipem. 60% ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

"Buď je mrtvý, nebo se mi zastavily hodinky." Je to překvapení i pro mě, ale navzdory prodloužené stopáži a určitému opakování předchozích děl se mi snímek líbil více než předchozí dvě setkání s nejosobitějšími sourozenci v dějinách kinematografie. Množné číslo je tentokrát opravdu na místě - chápu, že třeba se někomu může zdát Harpo nevyužitý, ale vzhledem k tomu, že já osobně jeho komiku považuji za obtížněji přijatelnou, si myslím, že omezení jeho sólových výstupů filmu spíše prospělo. Tím nechci být ale nijak jedovatý, vypadá to, že si pomalu, ale jistě zvykám na specifickou marxovskou poetiku. Jako příklad může sloužit třeba zdejší nejsympatičtější skeč - lékařská prohlídka Margaret Dumont - proceduru, umýváním rukou počínaje, si nedovedu představit jen v podání zbylých bratří. Pár trnů ale na silněji růžolícím květu přesto zůstalo - tradiční slavičí přebornictví mi opět přijde umístěné v nesouladu s předchozím dějem, nemluvě o tom, že když je jim věnována více než čtvrthodina, nemusí to úplně každý divák přijímat s nadšením (chápu ale argumenty obhajoby - viz profil v časopisu Cinema, číslo 1/93). Nejedná se tedy o pětihvězdičkovou záležitost jako stejnojmenné album mé oblíbené skupiny Queen, ale v mém vnímání tohoto táty moderních crazy komedií je den strávený na dostizích důležitým milníkem. 80% ()

Reklama

Fabienne 

všechny recenze uživatele

První film bratří Marxů, který jsem měla čest vidět. Bylo to setkání moc příjemné, do té doby jsem neviděla podobnou černobílou grotesku (měla jsem k nim odpor kvůli Vlastu Burianovi, ve kterém stále nemůžu nalézt "krále komiků"). Musela jsem si chvíli zvykat, přeci jen podoba komedie z let třicátých a začátku jednadvacátého století se značně liší. Ale právě to, že mě dokázala rozesmát i po sedmdesáti letech (což se každé současné "komedii" nepovede), je skvělý příklad toho, že bratři Marxové nezestárnou. Teď dávám jen 3 a ½*, ale myslím, že až Kobylkáře uvidím někdy znovu, svoje hodnocení změním. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

A Day at the Races - Kobylkáři: druhé filmové setkání klaunské tlupy bratrů Marxů s režisérem Samem Woodem mi přijde svěžejší, hutnější, soudržnější než jejich první a proslavené v Noci v opeře. A byť je zde oprášeno a rekvalifikováno několik prvků a osvědčenějších skladeb situační komiky z předchozí spolupráce, nedochází k tolik neuměřenému natahování smyček a přískoků. Za další klady lze považovat kontrast reality mezi akty serióznosti ústřední herečky s neposedností a nezdvořilostí klaunů a jejich přidruženého sboru, vitální nadšení lidské masy, vzpouru utlačovaných proti mocným a strhující taneční číslo v černošském hudebním rytmu. A navíc je tu také identifikována podstata šoubyznysu na americký způsob, s celým tím pozlátkovým nakašírováním, degradováním a zkomercializováním umění. Hvězdami té zběsilejší klaunské šarády jsou: změnám podnebí hbitěji přizpůsobivý očekávaný zachránce krachujícího sanatoria Dr. Hugo Z. Hackenbush (jízlivý Groucho Marx), pro zdar věci všehoschopný zřízenec sanatoria Tony (lstivý Chico Marx), i bezelstně bezprostřední žokej Stuffy (potměšilejší Harpo Marx). Hlavní ženskou postavou jest Judy Standish (příjemná Maureen O'Sullivan), mladičká majitelka zadluženého sanatoria, důvěřivě naivní ve víře záchrany svého dědictví. Z dalších rolí: miláček Judy a lehkomyslnější zpěvák místního kasina Gil Stewart (tenor Allan Jones), bohatá zákaznice sanatoria, zakoukaná do Huga, Emily Upjohn (Margaret Dumont), set pletich kující obchodní manažer sanatoria Whitmore (Leonard Ceeley), nenasytnější a zlostný provozovatel kasina a dostihových her J. D. Morgan (Douglass Dumbrille), koketní blondýnka Flo (Esther Muir), zuřivý, ale v tom svém poslání neúspěšný šerif (Robert Middlemass), Huga konfrontující Dr. Leopold X. Steinberg (Sig Ruman), či baletka v kasinu (Vivien Fay). A Day at the Races, neboli Kobylkáři, to je synchronizovaná show amerických nezdvořilých klaunů a jedno z nejznámějších představeních tria bratrů Marxových. Nadšení pro pohyb a zlomyslnost se zdá být nekonečné. A byť jde spíše o dětinské pobavení, tak je ukázkovou podstatou americké zábavy. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Brutálně nevyvážený film, který je dosti poškozený tím strašným množstvím hudebních, pěveckých a tanečních výstupů, který děsně nudí. Co se humoru týká tak je to o dost slabší než Noc v opeře nebo Kachní polévka. Objeví se pár dobrých hlášek, sem tam nějaká povedená scénka, ale jinak je to docela nuda. ()

Galerie (76)

Reklama

Reklama