Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Benátský gondoliér Giacomo miluje krásnou Angelinu. Jednoho dne mu ji však odvede bohatý cizinec - český hrabě Valdemar Lomecký. Bezohledný muž se dívky brzy nabaží, zapudí ji a Angelina žalem zešílí. Giacomo se na své pouti za ztracenou snoubenkou a za pomstou dostane s tlupou cikánů do Čech, do kraje Lomeckého. Tam nalezne a ujme se opuštěného chlapce, kterého vychová jako vlastního. Po letech Giacomo a chlapec, nyní již dospělý, přicházejí jako potulní cikánští muzikanti znovu na stejná místa. Chlapec se seznámí s krčmářovou dcerou, smutnou, mlčenlivou Leou. Oba se do sebe zamilují. Jejich štěstí trvá krátce. Když se mladý cikán dozví, že Lea byla zneužita hrabětem, zoufale utíká do lesů. Lea opět propadne smutku a melancholii a záhy zemře... (ČSFD)

(více)

Recenze (29)

raimi 

všechny recenze uživatele

Tohle kruté němé melodrama jsem viděl v brněnské Káznici, během festivalu Barvy brněnského Bronxu. Projekci doprovázela živá hudba kapely Alphones, a povznesla tím zážitek pěkně vysoko, a zpřístupnila tak tuhle vousatou historku modernímu publiku. Hudba byla perfektně sladěná s děním na plátně a fantasticky gradovala během pekelného finále. Vynikající zážitek. ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Solidní překvápko. Nečekal bych, že se Antonovi takhle povede jeho debut, navíc podle obtížného K. H. Máchy. Vynikající práce s obrazem, herci vesměs hodně dobrý. Speciální poděkování paní Mgr. Blaženě Urgošíkové za skvěle odvedenou restaurátorskou práci. Zatím nejlepší českej němák, jaký jsem viděl. ()

Reklama

Véča 

všechny recenze uživatele

Cikáni Karla Antona jsou tak nějak trochu nesourodým snímkem. Anton oproti Máchově novele dal část odehrávající se v Benátkách na začátek děje, nejspíš to napomohlo srozumitelnosti, ale příběh se tím stal trochu fádní. Dále pak Anton rozvedl příběhy některých vedlejších postav(Lea, vysloužilec Bárta). Benátky v prologu byly nesmírně půvabné a působivé, jenomže pohled na zalesněnou krajinu se siluetou hradu působí tak nějak romantičtěji než slunná Itálie. Naprosto největší překvapení pro mě byla účast Theodora Pištěka v roli prostopášného svůdníka, hraběte Lomeckého. Někteří z herců byli trochu pro smích, třeba mladý cikán vypadal tak trochu ospale, ubrečeně, jakoby se chtěl schovat mámě za sukni. Třešničkou na dortu jsou některé části děje, ve kterých si hrdina vzpomíná na něco z hodně dávného dětství a podobně. Celkově jsou Cikáni tím lepším z naší němé produkce, což neznamená, že by to byl bezchybný film. Ale musim říct, že sem se nenudil, že sem film hltal po celou dobu, takže trochu slabší 5*. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Božské Antonovo zpracování Máchovy prózy Cikáni se neminulo účinkem. Obratné řešení libreta dalo vyniknout hře hlavního tria Olgy Augustové, Theodora Pištěka a Hugo Svobody, zejména v benátské kapitole. I Bronislavu Liviu bych snesla ve větší roli, ale těch se dočkala již velice brzy po tomto svém debutu. Rekonstrukce tohoto filmu byla dobrou volbou. A naštěstí už se také naplnila má hlavní tužba, aby film nebyl promítán jen v Ponrepu, nyní je již bohatě známý zejména díky CSF a DVD. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem si přála vidět nějaký český němý film. Přiznám se bez mučení, že té dramatické hudby na mne bylo přespíliš. Při zvuku stažném na minimum jsem to zvládla do konce. Jsem divák odkojený zvukovým filmem, dokážu se přenést přes horší technickou kvalitu. Nebýt tak zvědavá, jak se dřív točilly filmy a jak se povedlo zpracování Máchy, až do konce bych nevydržela. Ale přesto má film svůj půvab, který mu nelze upřít. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Film sa natáčal v Kokoríne, v ateliéroch AB na Vinohradoch v Prahe a talianskych Benátkách. (Raccoon.city)
  • Filmovalo se i na vyhlídce Nedamy v Kokořínském dole. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Film byl v roce 1993 rekonstruován v Národním filmovém archivu. Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)

Reklama

Reklama