Modrá krev

Skvělý nápad zdokumentovat díl po díle významné šlechtické rody žijících od pradávna (nebo menšího pradávna) v Čechách, Moravě i Slezsku. Divák si udělá obrázek, něco se dozví a zároveň má radost z toho, že historie naší země neupadá v zapomnění a na oněch zámcích, hradech a tvrzích se stále něco děje. Když se tedy nerekonstruují, což je v dnešní době záslužná činnost nejvyšší. Navíc vypravěč v podobě pana Kinského je skvělá volba. (30.10.2019)

"Maria František Jan Emanuel Silvestr Alfons hrabě Kinský z Vchynic a Tetova"- učíme se doma říkat zpaměti, takový malý tréning proti demenci. Je to sranda, ale není to vůbec snadné, schválně si to zkuste. A až se to naučíte, zkuste to říct za hodinu nebo zítra.. :) Tímto zdravíme pana hraběte Kinského, pořad máme ve velké oblibě. (02.03.2023)

V první řadě musím pochválit nápad s něčím takovým vůbec přijít. Pan Kinský je jako průvodce moc dobrý, to jsem nečekala. Miroslav Etzler má příjemně medový hlas, takže se s ním skvěle doplňuje. Není na škodu si připomenout naší historii a to, co se tu v minulosti dělo. Taky tenhle seriál beru jako návod na výletování. Máme krásnou zemi. (20.09.2019)

Skvělý a přínosný seriál, kterým provází noblesní a příjemně vystupující František Kinský. Je potřeba divákům připomenout a nastínit české dějiny, prostřednictvím těch, jenž byli po čtyřicet let neprávem trestáni a perzekvováni. Potomci významných šlechtických rodů však nezahořkli a nosí dál svá všeobecně známá a nebojme se toho označení, přátelé, i slavná rodová příjmení. A právě v tom tkví jejich duchovní síla a výjimečnost. (17.02.2023)

Nápad zpracovat nějaký dokument, jak se se svým osudem perou potomci šlechtických rodů je určitě dobrý. Je jasné, že v necelou hodinu dlouhém filmu nelze pojmout celý rod, proto se mi líbí zaměření na konkrétní osoby a jejich vyprávění o životě jich samých i jejich příbuzných, jenže... 1. díl - Kolowratové - 3*: Tento díl mi přišel velmi neučesaný. Vůbec jsem se nezorientoval v příbuznosti představovaných osob, pochopení nepomohly ani video vsuvky některých předků, kterým se sice přihodily zajímavé události, ale jejich zmínění působilo naprosto nahodile... Stejně tak nahodilé byly zmínky o různých panstvích a zámcích, o kterých jsme se vlastně nic nedozvěděli, podobně jako u marného pokusu nalezení řeznictví či otázkách mířících na používání češtiny a na místo domova... Příjemnému pocitu mi nepřidal ani Etzler, chápu, že se na roli vypravěče hodí hluboký mužský hlas, ale při poslechu některých z nich - a bohužel i Etzlera v tomto díle - mám občas pocit, že svůj text odvykládají, aniž by si jedinkrát odkašlali, ba dokonce ve mně jejich mluva vyvolává obavy, zda mě skrze televizi nepozvrací... Ve vyprávění také působí naprosto rušivě letopočty přeříkávané rádoby vznešeným způsobem... Kdykoli tedy mluvil vypravěč, působilo to na mě hned z několika důvodů rušivě... Nemohu se ubránit pocitu, že být dokument delší, popř. rozdělený do jednotlivých linií, byl by přehlednější, srozumitelnější a tak i zábavnější a především, člověk by si užil zajímavé informace více, spíše než aby v nich byl jako zde utopen. (11.02.2017)