Její zpověď

Docela prijemny prekvapeni, i kdyz to na to ze zacatku nevypadalo. Ze zacatku tu je totiz extra jednoduchej pribeh, herci, jeste asi zblbly z nemy ery se silene xichti a dabing je nejakej podivnej, jednou se jim hejbou pusy a neni nic slyset, jindy slyset je, ale pusy se hejbou jinak. Nastesti nekdy v polovine se herci konecne rozehrajou, pribeh se zacne stacet zajimavym smerem a namluveni zacne dobre sedet. Navic Hitch pouziva sem tam docela vymakany kamerovy triky, s ohledem na dobu vzniku filmu. Takze celkove nadprumernej thriller za lepsi 3*. (26.03.2009)

Pre potenciálnych divákov Alfredovho diela najlepší začiatok. Začínajú sa tu prejavovať jeho typické prvky a narácia jeho klasických kriminálnych príbehov. Zároveň film vznikal s príchodom zvuku, v nemej verzii počujeme iba slovo knife, ak si dobre spomínam. Aj keď na jeho najlepšie diela Blackmail nemá, vzhľadom na rok výroby je film prekvapivo zábavný, napínavý a nikdy sa divák nenudí. (05.06.2012)

V závěru možná zbytečně rychle utlé a málo doslovné. Lze-li vůbec něco takového o němě (v tomto případě spíše jemně) zvukovém filmu říci, ehm, tedy napsat. Prostě film, který jasně ukazuje co budou v budoucnu Alfrédovy silné stránky. Spokojenost tedy náramně náramná. A to i s Hitchovým výstupem a navzdory tomu všudypřítomnému otravnému klaksonu, který simuloval ruch ulice. Němá verze: ?/5, Zvuková verze: 4/5 (02.01.2009)

Čoho sa Alfred Hitchcock dotkol malo pečať nesmierneho nadhľadu, vynikajúco odpozorovaných situácií a pohrávania sa. S možnosťami techniky, zvuku. S radosťou v duši diváka. Tak je to aj v prípade Jej spovede. Existuje nemá aj hovorená verzia. Ale to je tu už všetko v komentároch spomenuté a rozobrané. Mňa zaujal samotný nápad, kedy elegantný nápadník, pohybujúci sa v bohémskom prostredí, kultivovaný viacerými druhmi umenia (výtvarné, hudobné aj spevácke) je v skutočnosti len zvrhlým, sprostým násilníkom. Znamená teda, že výchova umením a kultúrnym vzdelávaním nijako nepomáha a maska humanity príležitostne veľmi rýchlo odpadne, pričom ostáva len divá animálnosť? Alebo (k čomu sa prikláňam), záleží skôr na osobnostnom type. Ten je daný a môže sa všetkým týmto len pokúsiť o akýsi maskovací kultivar. Tým dôveryhodnejší, čím väčšia štipka prirodzeného talentu v takto vychýlenej osobe drieme. A ako vraví Anny Ondráková vo filme: "Dievča vždy intuitívne rozozná, či mu od muža hrozí nebezpečenstvo.". Napriek tomu sa stane, že aj keď žena necíti, že všetko je kóšer, akosi z času na čas samu seba presvedčí o bezpečnosti podvedome potencionálne nebezpečného chlapíka i uvolí sa vstúpiť do jeho často rafinovane vystavaného osídla. (02.06.2014)

Jak jsme u Hitchcocka zvyklí je příběh zajímavý a nedpředvídatelný až do posledního záběru. Také je zde pár záběrů hodných mistra. Například geniálně zkratkovitě a jednoduše natočený záběr telefonického hovoru mezi starou paní a policistou. Či například řada střihů nechává tušit, že máme co do činění s člověkem, který prostě umí myslet filmem. Na druhou stranu si v sobě film nese dědictví němého filmu a to především v hereckém projevu a v délce záběrů. To co výtečně funguje bez mluveného slova však vypadá s mluvenými dialogy nepatřičně. Například neúměnrě dlouhé, střihem nepřerušené záběry na výrazy obličejů film zbytečně protahují a nejsou zrovna záživné. Působí to na mě tak, že zde Hitchcock sáhodlouze vypráví něco, co by se dalo bez problémů vložit do jedné třicetiminutové epizody jeho pozdějšího seriálu. (25.05.2009)