Režie:
Asghar FarhadiScénář:
Asghar FarhadiKamera:
Hossein JafarianHudba:
Sattar OrakiHrají:
Shahab Hosseini, Taraneh Alidoosti, Bábak Karímí, Mina Sadati, Farid Sajjadi Hosseini, Emad Emami, Ehteram Boroumand, Sahra AsadollaheObsahy(1)
Mladý manželský herecký pár Emad a Rana právě zkouší hru Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího, když jsou vlivem okolností – jejich dům se hroutí - nuceni hledat nové bydlení. Nastěhují se do nového bytu, ale netuší, že skrývá děsivé tajemství, které v něm zanechala předchozí nájemkyně, žena nevalné pověsti, a že jejich vztah bude podroben zásadní zkoušce... (Artcam Films)
(více)Videa (5)
Recenze (60)
SPOILERY. Já jsem tedy nadšením neskákal ani z Nadera a Simin, ale dokázal jsem pochopit, že s Farhadi sbíral ceny. Ale tohle? Už sama zápletka je blbá. Pár se nastěhuje do bytu, kde bydlela šlápota. Krátce na to se tam objeví jeden z jejích klientů, paní domu si s ní splete a majzne jí po hlavě. A tím to vlastně končí. Od té doby se všichni motají v kruhu a nic se pořádně neděje, pokud nepočítám bolestivé pohledy hlavní ženské představitelky, která se z toho ataku nemůže vzpamatovat. To bylo místy ubíjející. V závěru dojde na nějakou konfrontaci, ale i ta byla nudná. Pokud něco stojí za zmínku, tak snad jen Hosseiniho výkon, ale to prostě nestačí. 25% a to ještě s přivřenýma očima. ()
Dvě třetiny jsou uondaná bezemoční nuda. Pak Emad najde násilníka a během 20 minut se odehraje vše dobré, co ve filmu bylo. Určitě by mě víc zajímalo to potom, než to před tím, z čehož vyplývá, že nejsem cílová skupina tohoto snímku. Což znamená, že jasně nemám předpoklady stát se akademikem vybírajícím filmy na Oscara. Já bych ho určitě mnohem raději dala Tonimu Erdamnnovi, ale úplně nejraději V písku - Příslibu svobody. ()
Nevidel som síce veľa Iránskych filmov, no musím povedať, že tými kultúrnymi rozdielmi a témami, o ktorých ich filmy rozprávajú sú oveľa náročnejšie na pozeranie a zanechajú v človeku akúsi ťažobu. A na jednej strane je to vynikajúce, lebo dokážu skutočne zobraziť osudy ľudí v zložitých momentoch a je to veľa o psychike, no súčasne sa občas film stáva trošku nudný a to ma dosť trápi. Lebo keď sa dostaneme do tých lepších a zaujímavejších časti, tak zrazu som celý čas s napätím očakával ako to celé dopadne. Musím povedať, že zodpovednú osobu som absolútne neodhadol a to odhalenie je skutočne skvele spracované. Osobne sa priznám, že to nebude asi film, ktorému by som pridelil tú zlatú sošku... no rozhodne môžem kvality oceniť. Je to zaujímavý, pre nás aj veľmi originálny film a za zhliadnutie jednoznačne stojí. Možno nie pre oči komerčného diváka, no som si istý, že ľudia čo majú radi trošku náročnejšiu kinematografiu, tento snímok ocenia. Dokonca musím povedať, že Emad a Rana sú obaja veľmi dobre vykreslení a oboch dokážeme skvele pochopiť. Som rád, že som film videl, no určite by som si ho nepozrel znovu. Na to je pre mňa veľmi ťažký a deprimujúci. Hodnotenie: B ()
Dobrý film, to je isté, ale že by bol na oscara? Neviem čím, veď nepriniesol nič prelomové, prevratné, myšlienka žiadna hlbšia. Ale ako film hodnotím veľmi dobre. V rámci komorného prostredia, kde 90% situácií sa deje v interiéri alebo takmer v jednom či dvoch bytoch to bola dobre zvládnutá dráma o zločine, ktorý v podstate nebol až takým zločinom, aby sa nedal odpustiť a tak nejak v tom vidím pointu. Pretože aj v tom sekulárnejšom Iráne je islam veľmi silný a rovnako tak rodinné väzby. Čiže možno v tom je tá podprahová pointa, že napriek všetkému sa odpustiť dá. Inak je tiež film poučením, že za prostitútkami sa chodiť neoplatí a taktiež, že ak máte byt na treťom poschodí, výťah je nevyhnutnosťou. ()
Na to, že má jít o "prozíravý naturalistický snímek" mi přišel až moc uměle vykonstruovaný, co se týče chování postav (kdy jediná normálně jednající postava je manžel) a divadelního představení, které má sugerovat jakousi paralelu s jejich životy. Velmi se mi líbila práce s osvětlováním a prostorem na začátku a konci, kdy se postupy variují a dalším plusem bylo působivé vyobrazení rozpadu manželství, nicméně scénář místy trpěl na nelogičnosti, zkratkovitosti a doslovnosti. V lecčem podobné Rodinnému štěstí (bytové drama na konci, postavy nosící masky), ale jeho kvalit to zdaleka nedosahuje. ()
Reklama