Psycho

Když jsem Psycho viděl poprvé (to jest v době, kdy se film teprve stával terčem mého soustředěného obsesivního zájmu), okomentoval jsem jej takto skromně: "Nemilosrdně přezrálé, přesto stále šťavnaté ovoce." Dnes bych raději předstíral, že snad ani nepochází z mé hlavy. Takové jsou nevyzpytatelné stezky vývoje nejen chápání filmu. (30.05.2008)

Spoilery. Diváci boli úplne v dobe premiéry v r. 1960 totálne bezmocní, ocitnúc sa v Hitchovej zákernej moci. Slávny režisér to patrične využil. Hlavná hrdinka de facto nie je hrdinka, ale zločinec. Neustále ju niekto upodozrieva a hrozí odhalenie jej zločinu. Policajt, pracovník v autoservise. Vedia, že niečo nie je v poriadku. A ona vie, že oni vedia. Ale nemôžu jej nič dokázať (prípadne je im to fuk, lebo majú kopec vlastných starostí). To vedie k dlhým dialógovým scénam, na ktoré bol Hitchcock odjakživa majster (kvôli nim prvá polovica Vtákov vyzerá ako dialógová romantická komédia). Následne "hrdinka" dostane výčitky svedomia a svoj hriech oľutuje. Nájdeme si k nej vďaka tomu cestu a je... drasticky zavraždená! V jednej z najslávnejších scén americkej kinematografie!! V prvej polovici filmu!!! To fakt nikto nečakal. Následne si poviete, že štafetu hlavnej postavy preberie Norman Bates, ktorý je v strašnom područí svojej dominantnej a zjavne narušenej matky. Ani to však nie je pravda, pretože Hitch mieša kartami a nečakane do deja zakomponuje postavy milenca, sestry, súkromného detektíva a šerifa. No a to finále... čo dodať. Hitchcock na to šiel rafinovane: na natočenie Psycha použil svoj televízny štáb + sa rozhodol urobiť film čierno-biely, čím ušetril. Natáčanie bolo lacné, rýchle, efektné. Kamera a strih sú pokrokové (schody, sprcha), hudba nezabudnuteľná a výprava ikonická (pár skromných motelových izieb učupených v nehostinnej púšti a nad nimi sa týčiaca obrovská silueta starého domu). Batesa rola prekliala. K úlohe sa vrátil ešte tri razy, pričom predposledný návrat už aj režíroval. Pokračovania sa niesli v duchu tradičných hororov. Trúfam si tvrdiť, že v jednotke niektorí režiséri našli istú dávku inšpirácie nielen pri budovaní hixploitationu (žena z veľkomesta sa stáva obeťou vidiečanov), ale tiež slasheru (nečakané vyvražďovanie postáv v ešte nečakanejšom poradí, brutálne vraždy, maskovaný vrah s obrovským nožom). Nielenže sa z Psycha stala (nepravdepodobná) séria (čítajúca pilot k nikdy nezrealizovanému seriálu z 80. rokov, remake s Vinceom Vaughnom a seriál z r. 2013 dožijúci sa 5. sérií), ale niektorými jej nezabudnuteľnými momentmi sa dodnes inšpirujú mladí filmári. Samostatným podžánrom sa dokonca stali hotelové resp. motelové horory (napr. Motel smrti alebo Identita). Blochova kniha v češtine vyšla od r. 1995 viackrát a je fakt dobrá (perličkou je, že Norman v nej je obézny muž). (27.02.2005)

Hledej duši tam, kde má smysl duši hledat. Hledej filmovost tam, kde se na tebe dívá ze všech stran. Chtěl jsem nějak oduševněle uvést jeden z nejlegendárnějších hororů a myslím že nejen hororů všech dob. Z nebe padají miliony slz, do noci svítí světlomety starého amerického korábu silnic a v dáli bliká nápis Bates Motel. Mistr napětí Alfred Hitchcock si zoufal, že už dlouho nenatočil černobílý film a tak se rozhodl pro Psycho. Kdysi v historii se v očích šílence Eda Gaina měnili ženy v terče jež likvidoval a tak nevědomky poskytl svůj zvrhlý život jako námět pro celovečerní filmy. A tak se za spoustou vypreparovaných opeřenců začala rýsovat postava Normana Batese v podání legendárního Anthonyho Perkinse. Za zvuků depresivně dráždivé hudby, až pod kůži se zažírajících tónu se tak Marion blíží vstříc scéně scén. Prázdná pokoj, voda ze sprchy dopadá na dno vany, půvabné dívčí tělo mizí za závěsem. Tak to všechno začalo a v kalužích krve, na svou dobu drsné vražedné scény, s pohledem do mrtvé dívčiny tváře to taky skončilo. Pronásledován hlasem své matky jenž měl nahraný v hlavě jako na nějaké pásce a ten se pořád a pořád opakoval, rozpoutal Norman Bates jednu z nejlepších a nejpropracovanějších her se strachem. Víra v dobro je stejně pomíjivá jako chuť šampaňského v ústech a tak záhy zjistíte, že vyšinutá lidská mysl se nezdráhá vůbec ničeho. Uzavřena ve svém světe, symfonie sžírající atmosféry pod taktovkou toho nejpovolanějšího. Tak tohle je Psycho dámy a pánové, tohle je legenda a tohle jsou dějiny filmu. Výuka právě začíná! (31.07.2004)

Jedno z vrcholných děl hororu. Skvělý námět i scénář se pod režijním vedením mistra hrůzy Hitchcocka změnil ve skutečnou filmovou lahůdku s absolutně nezapomenutelnou sprchovou scénou. Nebožtík Anthony Perkins se touhle rolí navždy stylizoval do postavy Normana Batese, nikdo si ho snad ani jinak nepamatuje. (09.06.2003)

Velká škoda, že je pointa tohoto filmu už tak zprofanovaná, bez její znalosti by byl zážitek mnohem větší. Jenom se trochu divím, že slavnou se stala primárně koupelnová scéna - podle mne je mnohem vyvedenější scéna ataku na schodech. To je totiž určitě jeden z nejlepších a nejhrůznějších filmových útoků, co jsem kdy viděl. Prostě se tady přesně povedla vychytat doba prodlení mezi ukázáním útočníka a samotným útokem, čímž se zachrání moment překvapení i moment napětí. Je to takovej ten pocit, jako když si s rezervou zlomku sekundy uvědomíte, že ten člověk, co se proti vám právě rozběhnul, drží v ruce nůž. Jo a abych nezapomněl, u Psycha jsem si uvědomil, co mně občas nesedí na starších filmech - postavy za jízdy autem vpřed strašně točí volantem :-) 90% Horror movie of the Year (05.01.2009)