Srdce temnoty: režisérská apokalypsa

Krásná ukázka toho, že když má vzniknout něco velkého, je potřeba pro to něco obětovat. Nejen Francis Ford Coppola v tomhle případě šel přes neskutečné překážky, šel do velkého rizika, ale všichni, kdo s ním na filmu dělali a vydrželi dlouhé natáčení, si zaslouží poklonu. Dílo, kterému dali vzniknout, ale stojí za to. Stejně jako tento dokument o jeho natáčení. (26.02.2016)

Jakoby i sama o sobě nebyla Apokalypsa jeden z nejtemnějších filmů vůbec, tento dokument mu ještě přidává. Džungle zůstává, rokenrolová válka se proměnila ve válku filmovou a Coppola se stal novým kandidátem na nejlepší ztvárnění Kurtze. V mnohém celé šílenství připomíná Herzogovo Fitzcarraldo, respektive dokument Burden of Dreams. I v tomto případě jsou problémy spojené s natáčením a historky zúčastněných pouze pozadím pro psychologický vývoj režiséra ve vrcholném tvůrčím období. A stejně jako Apokalypsu, i tento dokument dokonale shrnuje ta otřepaná epifanie Kurtzových posledních slov. (30.07.2012)

Na to, aké historky sme počuli o nakrúcaní tohoto legendárneho filmu sa mi zdá dokument o tomto "pekle" na Filipínach až príliš krotký. Ale zmyslom samozrejme nebolo hľadať v archívoch záznamy, kde sa herci pod vplyvom LSD naháňajú nahí so samopalmi v noci v pralese a tak podobne. Dozvieme sa toho pomerne dosť, napríklad aj to, že Fishburneov kamoš sa vrátil z Vietnamu, kde sa mu páčilo a odvtedy stále iba húli. Osobne ma dostali zábery z nakrúcania z Kurtzovho brlohu, napríklad aranžovanie scén s odťatými hlavami. No a chýbalo mi trochu toho pozlátka v podobe toho, ako film prijala kritika a obecenstvo a aké to bolo pre všetkých nakoniec veľké víťazstvo...A ide o popretie tvrdenia, či skôr výnimku potvrdzujúcu pravidlo, že dobrý film musí mať už v scenári napísaný definitívny koniec príbehu. (10.09.2018)

Mimořádná přitažlivost tohoto dokumentu není dána jenom spletitými okolnostmi vzniku Apokalypsy, ale také výrazným osobním vkladem Coppolovy manželky Eleanor. Její otevřený komentář si krom maniakálních proporcí celého projektu všímá také čehosi znepokojujícího na Coppolovi samotném. Objevování temných zákoutí duše po vzoru Conradova Srdce temnoty, přítomného zde také díky ukázkám čtených jiným sebevědomým tvůrcem, Orsonem Wellesem, je možná ještě působivější než v případě Apokalypsy, kde autentický civilní nádech chyběl. K diskuzi nad dokumentaristickou etikou vybízí použití nahrávek pořízených bez Coppolova vědomí. Právě ony ovšem nejlépe poukazují na víru v neohrozitelnost „náčelnické“ pozice režiséra, již Coppola propadnul a neplánovaně tím napodobil plukovníka Kurtze. Člověk se až diví, že vypjaté natáčení neskončilo rituální vraždou. Velmi vážně pojatý dokument odlehčuje lehce přibarvené vyprávění Johna Miliuse a pár stěží uvěřitelných historek, které dokazují, že sebevětší množství drog a alkoholu nemusí být při natáčení nutně překážkou. Pohnutý vznik Apokalypsy ostatně vyvrací celou řadu mýtů, například ten o herci coby nejdůležitější osobě na place (s odůvodněním, že ho po týdnu natáčení nemůžete vyhodit). Harvey Keitel by mohl vyprávět. 90% (26.09.2009)

Mimoriadne zaujímavý a užitočný film o filme. O filme s veľkým F, ktorého nakrúcanie bolo v niektorých momentoch porovnateľne dramatické, ako to, čo sa nakoniec objavilo na plátne. Momenty z nakrúcania i rozhovory a vyjadrenia sú veľmi cenným príspevkom k pochopeniu tohto gigantického diela, odhaľujú hľadanie, improvizáciu, prirodzený výber z niekoľkých možností a celý proces umeleckej tvorby. V tomto prípade až ľutujem, že odmietam hodnotiť dokumentárne filmy. (07.09.2018)