Víno nás spojuje

Velice pohodový film, který se příjemně sledoval. A navíc jsme se trochu poučili, jak se dělá víno a co obnáší život vinaře. Životní cesty tří sourozenců se opět spojují ve chvíli, kdy jim zemře otec a oni jsou nuceni se vypořádat s tím, jak zaplatit horentní dědickou daň. Prodat zásoby vína? Prodat dům nebo vinohrad? Těžké řešení, zvlášť když každý chce šlapat svoji cestičku. Žít s rodinoiu v Austrálii a starat se tam o vlastní vinohrad? Podělit se o vinohrad s tchánem? Nebo na něm tvrdě pracovat? Zdá se, že se osud Julietty druhou sklizní naplní... Navíc miluji Marii Valverdeovou. (16.09.2019)

Trochu to připomíná průměrný předvídatelný film Dobrý ročník (2006) z jehož scénáře se jiskřivé víno také nevyrábí. Víno nás spojuje je povrchní, příjemný film o rodinné dynamice a o tom jak každý den může být stejný nebo nový podle vnitřního vnímání. Obrazové scenérie krajiny střídající se v ročních obdobích jsou náladově krásné a pomíjivé, ale tento typ krajiny mě moc nebere. K tomu moc sentimentální a pomalé. Ruší kýčovité návraty do dětství a vypravěč, který komentuje i jasné scény. Nechybí vytahování dávných křivd. Zajímavé byly jen reálie týkající se vína, které si ale člověk může přečíst v manuálu o víně včetně sdělení filmu, že sběr hroznů je dřina, ale vinařství je umělecká profese. Ještě že se děj neodehrává v textilní fabrice... (06.03.2018)

Krasna sonda do zivota lidi a ukazka toho, ze nikdy neni nic jasne prusvitne, cire a jednoduse cernobile, jak nam filmy casto ukazuji. Tady je to presne naopak a je to tak presne a dokonale, ze vas to ohromi. A krome toho herci davaji role s naprostou samozrejmosti a uveritelnosti. Neni ani jedna chvile, kdyby jste tomu neverili. Zadny happyend se nekona, jen rozuzleni situaci bez spatneho konce. To je strasne lidsky film. (28.02.2018)

Do dneška jsem si myslel, že nejde udělat film z Francie, obzvlášť francouzských vinic a přitom by to mohl být nudný, nebo dokonce špatný film. Tak už vím, že jsem se spletl. Víno nás spojuje se na první pohled tváří jako příjemný film o vinařích, kteří se snaží dělat svou práci stejně tak, jak jí dělal jejich zesnulý otec, spíše to je ale existenciální drama, který nemá dobrý scénář a už vůbec ne herce, aby to bylo DOBRÉ drama. Je to přešlap do vod, kam by se takový film neměl udávat, protože si dokážu představit ten pohodový snímek, jaký z toho mohl vzniknout. Plný slunce, dobré nálady, přátel a vína. Místo toho jsem měl po hodině chuť to vypnout, jenže jsem to dokoukal v naději, že by se to mohlo v druhé polovině změnit. Nezměnilo. Podívejte se na Paříž počká, TAK se pohodový film. Silnější 2. (01.02.2018)

Velmi pěkný film, který mě mile překvapil. Vyrazil jsem na něj kvůli výskytu mé herecké oblíbenkyně M. Valverde, která je zde - navzdory malému prostoru její postavy - oslňující jako vždy. Skvělá je i Ana Girardot, a stejně tak i zbytek obsazení je herecky přesvědčivý (povedené jsou i lokace, kamera a soundtrack). Ačkoli se děj rozjíždí lehce zdlouhavě a celková stopáž téměř 2 hodin se může zdát příliš dlouhá, mně osobně to vtáhlo do děje a bavilo až do konce. Jasně, jednoduchý příběh originalitou příliš neoplývá, ale co činí tento film zajímavým, je jeho mimořádná autenticita a nesmírně pohodová atmosféra, kterou je celý prostoupený - a nadto tam i člověk trochu nahlédne do zákulisí vzniku vína (film věnuje jednotlivým etapám zrodu vína neobyčejnou pozornost - snad coby výraz pocty vinařské profesi ze strany tvůrců - jejich film občas působí téměř jako hraný dokument z prostředí vinařství). Trvalo dlouhé roky od hrůzného zážitku z filmu Víno roku, než jsem opět získal víru, že je možné natočit dobrý film z vinařského prostředí - "Víno nás spojuje" přesně takovým filmem je, a po jeho zhlédnutí si to vyloženě říká o skleničku vína. Neočekávám, že by film měl mít v kinech nějakou větší návštěvnost - spíše profrčí sály kin bez většího zájmu diváků, ale zrovna v tomto případě si myslím, že to je vážně škoda - příjemnější zážitek z kina jsem si už dlouho neodnesl. (11.09.2017)