Cendrillon

Pohádka o Popelce v Mélièsově podání nemohla dopadnout jinak, než jako naprosto psychedelický úlet. Co jiného si myslet o kouzelné víle, která mizí ze scény tak, že sjede propadlem v podlaze, nebo o třetí minutě, kdy na nebohou Popelku útočí hodiny oznamující půlnoc?:) To byl překvapivě psychologický moment, který bych u Mélièse někdy v roce 1899 nečekal. (20.01.2011)

Vida, Popelka v necelých šesti minutách a jde to ! Vorlíčku, jdu vyodpadovat tu tvou nastavovanou kaši ! (04.11.2014)

Prvá filmová Popoluška sa myslím naozaj vcelku vydarila. Úžasné ako sa im celý príbeh podarilo vtesnať do necelých šiestich minút. Snímku nemožno tiež uprieť nápaditosť a trikovú originalitu, nad ktorou sa v súčastnosti miestami len pousmejete. (29.05.2016)

Úvodná premena myší na ľudí je skvostná a v duchu režisérových minútových, absurdne a vtipne vypointovaných filmov. Zvyšok doplatil na potrebu eskamotérstva (= kúzelníctva, kaukliarstva). Napriek zhusteniu predlohy do pár minút. Neznalí filmu by totiž po prerozprávaní deja Meliésovéj verzie ostali mierne zaskočení. Nie úplne - pretože stratená črievica nechýba. Zároveň nechýba vŕšenie trikov v snahe zaujať. V príbehu, ktorý by mal byť nosným sám osebe, je takýto postup paradoxne len monotónnym opakovaním králikov, kariet a hodiniek vyťahovaných prekvapenému obecenstvu stále z klobúka. Rozprávka o Popoluške trochu ako kúzelnícka fraška. (18.11.2015)

Na můj vkus poněkud příliš surrealistické ztvárnění půlnoci. (12.05.2014)