Dobytí pólu

Kouzelný film, ačkoliv poměrně dlouhou dvouminutovou etapu s různými znameními zvěrokruhu jsem trošku nepochopil:) Sněžný obr musel tehdy působit dost převratně, dnes vypadá jen jako nějaká laciná dekorace z matějské pouti... Méliès do filmu zařadil hodně mezititulků, díky nimž je příběh pochopitelnější. Ale ani v roce 1912 se divák nedočkal například detailnějších záběrů, kamera si stále ještě udržuje od herců velký odstup, což zamezuje představení psychologie postav a zněmožňuje jakoukoliv identifikaci diváků s postavami. V roce 1912 už prostě působil Méliès nesmírně zastarale.... škoda. (17.10.2009)

Souhlasím s tím, že se Méliès opakuje. V Cestě do nemožna je to skoro doslovná kopie Cesty na Měsíc. U Dobytí pólu to však není až tak žhavé. Nejspíš i vzhledem k datu výroby, se mi tento film od majstra líbil vůbec nejvíc. Je velmi vtipný, zábavný, napínavý a dobrodružný a i trikově je na tom pravděpodobně nejzdařileji, alespoň tedy, čeho jsem byl zatím svědkem. Obzvláště zpracování jízdy automobilem (což bylo vtipné) a samozřejmě sněžného obra (který byl jak vtipný, tak i úchvatný, kam se hrabe Kraken). Toto dílko určitě nepřehlédněte. (21.11.2006)

Takový vyčpělý pozdní Méliès. Někteří považují Dobytí pólu za jeho mistrovské dílo, ale oproti jiným jeho snímkům se v něm nenachází nic inovativního. Vidíme stále ty stejné motivy, stále stejné triky a jenom lehce obměněný příběh. Rozdíl jedné dekády mezi tímto filmem a Cestou na měsíc není bohužel vůbec poznat. (23.05.2011)

Pro mě coby člověka,který Meliesovy filmy má opravdu rád je to jasných pět,ale i tady platí to co jsem napsal už v komentáři k Cestě do nemožna. Melies se opakuje,ale to se opakuji filmaři i dnes a přesto sou jejich filmy kolikrát oblíbené. Meliesovo opakování je zcela očividné,kongres vědců,továrna,sci-fi vozidlo. Dobytí pólu je labutí písní génia jež stál u zrodu filmu a styl,kterým natáčel už bohužel ve světě tehdejšího filmu neměl místo. Přes všechno smekám před Meliesem klobouk,chtěl bych taky mít tolik fantazie a nadšení. (21.11.2006)

Občas vtipné a povětšinou veskrze roztomilé archaické SF. Křepčení postaviček, aby se zahřály mi připomínalo záchvat tropického šílenství, ale trikově to byla opět krása. Sněžný muž vypadal trošku jako Jožin z Bažin, jenže na tu dobu to musel být v kině málem zázrak. Co se týká opakování, tak Meliés mi připadá jako kolovrátek a po počátečním náporu novátorství a invence na začátku století už jen čas od času přidá nějaký malý nápad. Ale jeho podpora aeronautiky těžší jak vzduch je zde názorně předvedena, když se letadlo lehčí jak vzduch, horkovzdušný balón, zřítí. Příběh, no jakýs takýs tam je. Profesor postaví stroj, pak s ním doletí na pól, potom zabijí chudáka Sněžnýho Jožina a pak se vrátí domů, kde je s pompou uveden do síně vědecké slávy, do Moulin Rouge :) Ale vidět tyto filmové začátky by měl asi každý. (12.02.2007)