Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

nascendi 

všechny recenze uživatele

Moje hrdinské sledovanie tohto filmu bolo porovnateľné s hrdinstvom zobrazovaných postáv. Chápem, že Slováci musia nakrútiť Jánošíka, Angličania Robina Hooda a Poliaci, aby nezaostávali poriadne otvoria svoju peňaženku a nakrútia film podľa Sienkiewiczovej predlohy. Film drahý, dlhý a neprehľadný. Buď má divák šťastie, že čítal predlohu v rámci povinného čítania alebo si pozrie film ešte raz. Mňa sa to netýka. Už tento, ani podobný film nechcem vidieť. More koní, mnoho bitiek, výborné kostýmy, bizarné účesy a fúzy, nejaký milostný románik, ale aby som sa na to musel tri hodiny pozerať, to bolo za trest. Takže tie tri hviezdičky boli za obrovskú snahu Poliakov, aby aj oni mali niečo veľkého, čím sa budú chváliť pred svetom. A ja už zajtra nebudem vedieť o čo tam išlo a v pamäti mi ostanú iba tí Tatári, lebo mi vŕta hlavou, či boli predobrazom Irokézov alebo pankáčov. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Mně určitě bližší než většina obdobné západní produkce. Podobně jako Rusové i Poláci rádi točí příběhy ze své historie a často si za materiál berou klasiku a nedopadá to tragicky. V porovnání a Panem Wolodyjowskim (Potopu jsem neviděl) je znát i pokrok techniky natáčení. Jedna výtka. Není to vina autora předlohy, dané je to pochopitelně dobou vzniku, ale místy je to takové moc čisté, archaické. V pohádce nebo ve fantasy bych to pochopitelně neřešil, tady si toho všimnu spíš. Je to na lepší tři, ale dám čtyři, protože to, že se k historii vracejí, Polákům závidím. To když se podívám na běžnou skladbu českých filmů nimrajících se v hhh-loupostech... ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Pokud si někdo chce zopakovat definici romantismu z období školní docházky, doporučuju zvolit právě tento snímek, který v sobě dokonale soustředí všechny znaky příslušného stylu. Velké city, gesta, láska, vášně, válečná střetnutí a souboje, troška mystiky, v takových 15-16 letech bych byl z výše uvedeného nadšený, v té době jsem hltal Waltera Scotta nebo polské klasiky. Dnes už mi to přijde trošku přehnané, nicméně uznávám, že na to, s jakým rozpočtem Poláci pracovali, vznikl slušný historický velkofilm pro nejširší diváckou obec. Navíc dobře obsazený. Celkový dojem: 55 %. ()

AGAMENON 

všechny recenze uživatele

Tento film jsem poprvé zhlédl v listopadu 99 na dnech Polského Filmu a již tehdy se my to hrozně líbilo (sem zatížený na velkofilmy). Ve stejném měsíci byli v kinech uváděni i Vikingové, přičemž Ohněm my přišlo mnohem výpravnější než druhý jmenovaný (dodnes nechápu za co vysolily 120 melounů). Film se točí okolo milostného trojúhelníku a samozřejmě vzpoury kozáků podporované Tatary. Herečtí představitelé podávají dobré výkony, bojová choreografie je taktéž dobrá, ale co je opravdu vynikající je hudba (hlavně se my líbil živelný motiv jízdy a smutný při její porážce), je trochu podobná (kozácká hudba) tomu co předvedl Franz Waxman v Taras Bulbovy (jde v podstatě o podobný námět-Kozáci proti Polákům). Zamiloval jsem se do těžké jízdy, která je něco mezi legionářem a andělem (trochu připomínají japonské feudální válečníky). Jen nechápu proč byl zakoupen do našich kin Pan Tadeáš, místo Ohněm a Mečem (vznikly ve stejném roce), který nejen že je mnohem výpravnější (8 mil. oproti 3,2 mil. Pro Tadeáše) a bojechtivější, ale je natočen podle notoricky známé předlohy (pokud se nepletu je to povinná četba), naproti tomu Mickiewicz není u nás příliš znám. ()

solskjaer 

všechny recenze uživatele

Po stránce výpravy, režie a kamery nemám co bych dodal, po stránce samotného příběhu mám velké výtky. Dílo Sienkiewicze je bezesporu jedno z nejlepších co se historické literatury týče, o tom není pochyb. Jen se mi nezdálo to přenesení knihy do filmové podoby. Rozporuplné pocity mám z nedostatku filmařské preciznosti při přenesení historických faktů na plátno, na člověka který se zrovna detailně nezajímá o historii Polska či Ukrajiny a o kočovných národech Tatarů, Kozáků a dalších tlup neví téměř nic, bude film působit zmateně, divák se po celou dobu filmu nedostane do dění a nedokáže "pobrat" všechna fakta a zcela se "ztratí" v přemíře historických událostí. Na druhou stranu lze ovšem pochválit velmi propracovanou výpravu a herecký talent polských herců, kteří mě mile překvapili. Úsměvné a rovněž zarážející na polské historii bylo, a ve filmu je velmi dobře zpracováno, kolik šlechtických titulů a šlechticů bylo v 17. století v Polsku u moci - téměř každý kdo měl větší statek se mohl honosit šlechtickým titulem. Celkové hodnocení, je tedy velmi ovlivněno počáteční deziluzí a zmatením. Dal bych i 4 hvězdy, ale celkové hodnocení filmu se mi zdá být neadekvátní proto "jen" 3. ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Role Jurko Bohuna byla nejprve nabídnuta Boguslawu Lindovi, ten v té době ale ještě pracoval na filmu Pan Tadeáš (1999) a musel odmítnout (nakonec obsazen Aleksandr Domogarov). (džanik)
  • Jerzy Hoffman plánoval sfilmovať dielo ešte v časoch socializmu, no cenzúra to nikdy nepovolila pre protiukrajinské posolstvo literárnej predlohy. V roku 1987 sa naskytla šanca získať súhlas od štátnych orgánov (ministerstvo kultúry dokonca udelilo na film dotáciu), no projekt napokon skončil na poličke. Sponzorov sa podarilo získať až v roku 1996 a natáčanie sa začalo o rok neskôr. (Arsenal83)
  • V časti filmu, kde Zagloba (Krzysztof Kowalewski) a ďalší šľachtici vstupujú cez bránu na vypálene panstvo, je pri zábere na panstvo dvor bez dymu, no v nasledujúcom zábere tam viditeľne dymia dva hrnce. (Odpocivadlo)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama